Okouzleni prvním pohledem

10. kapitola

Do školy se vůbec netěším. Zaprvé se netěším na Nata a Zadruhé se netěším obecně na své kamarády.

Do školy jdu se ségrou, takže si musím přivstat, protože ségra nesnáší chodit pozdě.

Otevřu skříňku a překvapivě tu jsem dřív než Fab a Nate.

Dojdu do třídy a sednu si na své místo. Promnu si oči a obecně celý obličej a zasýpu bolestí.

Od té rány se mi dělá kolem oka modřina.

Položím si hlavu na lavici a pozoruju lidi, kteří vcházejí do třídy.

Po prvním zvonění přijde do třídy Fab a sedne si vedle mě.

Hned zvednu hlavu.

„Čau Em!" prohlásí a já ji taky pozdravím.

Když se po pozdravu neozve další věta řeknu.

„Ty to jako nevíš? Fakt nic neřekneš?"

Skrabatí obličej. „Co?"

„Byla jsem v nemocnici. Kvůli klukovi, který se ti líbí!"

Vykulí oči, ale pak je hned povolila.

„Ty to víš. Ty...ty to víš. Proč jsi za mnou nepřišla?!" to už zvyšuju hlas.

„Nate byl namol, co jsem měla dělat." pokrčí rameny.

„A já jsem důležitější než Nate ne?" mlčí.

Mlčí a já ji vidím na očích, jak chce říct ne. Jak chce zavrtit hlavou.

V té chvíli vejde do třídy Nate. Obmotá ruce kolem Fab a něžně ji políbí, pak se na mě usměje.

„Tak o to tu jde. Nate?" podívám se na něj, aby se mi omluvil nebo mi to vysvětlil, ale jen odkračí s Fab a já zůstanu sama v lavici bez kamarádů.

Celou hodinu jsem mimo. Koukám do prázdna a učivo, které vykládá učitel neposlouchám.