Okouzleni prvním pohledem

1. kapitola

„Em! Vstávej přijdeš pozdě!" zavolá na mě máma, když už mi po pátý zvoní budík.

Je to tak otravný zvuk! Nesnáším vstávání, vždycky jsem nesnášela. Když jsem byla malá, pořád jsem spala. Nikomu to nevadilo, ale teď to všem najednou vadí.

Vypnu ho a podívám se na čas. 7:45. Sakra, fakt přijdu pozdě.

Vyběhnu z postele hned do koupelny. Obleču si svou oblíbenou mikinu a modré džíny a běžím se sušenkou v ruce pryč. „Tak pá!" zvolám na rozloučenou a zabouchnu dveře.

Běžím po schodech, div neupadnu. Vyběhnu ze dveří a srazím se s klukem.

Padneme oba na zem.

„Promiň! Jsem asi moc zbrklá, ale pospíchám do školy." omlouvám se a zvedám se země.

Nabídnu mu pomocnou ruku a konečně mu uvidím do obličeje.

Má zelené oči a tolik pih, že by se nedali spočítat. Jeho kaštanové lokny mu spadají pod uši a má na sobě šedou mikinu a modré volné džíny.

Moji ruku přijme a já mu pomůžu na nohy.

„To je dobrý. Už jsem to párkrát zažil." mávne nad tím rukou.

„Super. Tak snad se to nestane zase." a utíkám pryč.

Do školy se dostanu o dvacet minut později, takže přijdu na konec první hodiny.

„Williamsová, no kde vězíš?! Prošvihla jsi test!" oznámí mi moje kamarádka Fab, když vejdu po zvonění do třídy.

„Ou, to mi je tak líto, že jsem přišla o test z mého "nejoblíbenějšího" předmětu." řeknu lítostně.

„Haha. To není vtipný, nemůžeš furt zaspávat, Em. Přijde mi, že zaspáváš jen chemii. Chyběla jsi vůbec na něco jinýho?"

„Ehm, nevím? Ale chtěla jsem to fakt stihnout, jenže když jsem běžela, tak jsem se u baráku srazila s jedním klukem a to mě zdrželo!"

„Počkat s kým?!"

„S nějakým klukem. To je jedno, Fab." řeknu a jdu si sednout na svoje místo, protože začala druhá hodina.

~

„Tak kam si sednem?" zeptá se mě Fab, když stojíme uprostřed jídelny.

„Taaak co támhle?" hodím hlavou ke stolu, kde sedí Maggie, moje ségra, Julie, její kamarádka a Nate, kluk, který se líbí Fab.

„Ehm. Tak jo." pokrčí rameny a zamíříme k nim.

„Nazdárek!" pozdravím je.

„Čau, Em, dlouho jsem tě neviděl!"
pozdraví mě Nate.

Nate je i můj a ségry kamarád od dětství, naše mamky se kamarádily odjakživa, a tak se to přeneslo i na nás. Jak jsme nastoupili do čtvrťáku, moc se nevídáme. Většinu času trávím učením a s Fab, a on si vychází na procházky s Maggie. Nate je stejně starý jako já a Maggie je o rok mladší.

Jen se na něj usměju a nechám, ať se Fab posadí vedle něho. Já se posadím vedle Julie.

„Půjdete zítra na tu párty, kterou pořádá Kim? Je pozvaná celá škola." zeptá se Nate.

„To má snad palác, aby se tam narvala celá střední?" zeptám se, protože mi to nedává absolutní smysl.

„Ty půjdeš?" zeptá se ho s úsměvem Fab.

„No jasný, tohle si nenechám ujít." odpoví Nate.

„Víte co? Půjdu taky, dlouho jsem na žádný párty nebyla. Měla bych trochu žít." řeknu a všichni povytáhnou obočí.
„Co?" vykulím na ně oči.

„Nic. Jenom, že Emily Williamsová by tohle hned odmítla." řekne Nate a zaboří oči do jídla.

„Jo, to jo, ale Emily Williamsová před dvěma lety. Teď je trošku jiná, takže jdu a Fab taky." vím, že Fab nesnáší párty, ale chci aby se dala už konečně dohromady s Natem, takže musí jít.

Věnuje mi falešný úsměv.