Zajímalo by mě jak dlouho už tu jsem. Zdá se mi to jako dlouhá doba. Co když už má Penelopa Ashe. Co když mu právě teď ubližuje? Hlavně na to nemysli Tiffani! Okřikla jsem se v hlavě.
Určitě je v pořádku s klukama. Kluci ho ochrání. Jsou jako bratři. Luke by nedopustil, aby se mu něco stalo.
"Já chci Tiff!" uslyšela jsem dětský výkřik. "Nechci tebe! Nemám tě ráda!" Rosie!
"Já jsem tvoje máma!" vykřikla Penelopa. Podle hlasu byla naštvaná. Nedivím se jí, ale má co chtěla. Varovala jsem jí, že jí Rosie nebude brát jako mámu.
"Nejsi a nikdy nebudeš!" vykřikla Rosie. Potom jsem uslyšela bouchnutí dveří. Věděla jsem, že teď je ta chvíle, kdy se rozpláče. A bylo mi líto, že tam pro ní nejsem. Zajímalo by mě, jestli ví, že jsem tady.
Nebo jí Penelopa řekla, že jsem umřela? Bylo tu tolik otázek.
Uslyšela jsem kroky, které směřovali sem dolů. Následně se otevřeli dveře.
"Co si jí o mě řekla!?!" vykřikla hned jak vstoupila. Čekala jsem až jí dojde, že jí nemůžu odpovědět. "Tak řekni!" tak to bude asi trochu trvat. "Aha." vydechla a máchla rukou. Izolepa se sama strhla z mé pusy a spadla na zem.
"Au." zamumlala jsem. "A co jsem jí asi tak měla říct? Jsi pro ní neznámá." odsekla jsem.
"Nevěřím ti!" vykřikla a na čele jí naběhla žíle.
"Tak mi nevěř." řekla jsem. "Nemá cenu tě přemlouvat."
"Myslíš si, jak si odvážná?" Penelopa došla ke mě a sklonila se těsně k mému obličeji. "Právě teď si nikdo. Nezáleží na tom, že jsi princezna." zasyčela mi do tváře. Potom se narovnala. "Rosie se mě naučí mít ráda, i kdybych měla použít nějaké kouzlo." řekla a potom odešla. Ale na něco zapomněla. Zapomněla na mi zalepit pusu a tím mi pomohla k útěku. Tedy skoro.
Třetí osoba:
Čtyři chlapci stáli před velkým domem, kde by měli být obě dívky. Nevěděli jaký je plán, ale hlavní bylo dostat je z domu.
"Jsi si jistý, že se to povede?" zeptal se Ashton Luka.
"No těžko říct." pokrčil rameny. "S tím nápadem přišel Mickey." všichni se na jmenovaného kluka koukli.
"Co já nejsem ten nejchytřejší." řekl a prohrábl si vlasy. Ostatní si jen povzdychl. Nastalo dlouhé ticho.
"Možná, bych tam měl jít sám." přerušil ho Ashton. Všichni se na něho vystrašeně koukli.
"Nemůžeš tam jít sám." promluvil Calum a položil mu ruku na rameno. "Penelopa je nebezpečná."
"Calum má pravdu, Ashi." přikývl Luke. "Nemůžeme se rozdělit. Teď není na hrdinství čas. Hlavní je dostat Tiff a Rosie pryč." Ashton přikývl a byl rád, že má někoho jako jsou oni. Byla to jeho rodina a stejně tak se brali i ostatní. Vyrůstali spolu a smrt nějakého z nich by všechny zasáhla.
"Tak jdeme na to. Společně." prohlásil.
"Společně." řekli ostatní tři.
Tiffani:
"Bože Tiffani vzpomeň si na to kouzlo rozvazování." řekla jsem si pro sebe. Konečně mám šanci utéct, ale nepomatuju si kouzlo. Jsem fakt skvělá čarodějka.
"Tak to zkusíme jako přání." povzdechla jsem si. "Rozvaž se, rozvaž se, rozvaž se." mumlala jsem stále dokola. Vážně jsem nečekala, že se to povede, ale najednou mé ruce byli volné. Rychle jsem si rozvázala nohy a vyskočila na nohy. Protáhla jsem se. Až jí najdu tak jí zabiju a myslím to doopravdy. Je mi jedno, že se budu cítit vinná. Nenávidím jí a ničí mi život. Nedokážu jí nechat být.
Došla jsem ke dveřím a zkusila je otevřít. Ale nešlo to. No jasně, samozřejmě, že je zamkla, i když jsem byla přivázaná u židle. Mohla bych je odemknout kouzlem, ale to by nebyla sranda. Rozkopla jsem je a dveře odletěli daleko. Usmála jsem se.
"A jdeme na to." řekla jsem a vydala se ke schodišti.
Běžela jsem po neznámých chodbách. Jak někdo může mít tak velký dům. I můj dům v lese není tak velký. Zrovna jsem zahýbala za roh, když jsem do někoho narazila a spadla mu přímo do náruče. Byla jsem připravená, se bránit.
"Tiffani?" hned jak jsem slyšela, tak jsem se uklidnila.
"Ashi." vyhrkla jsem a objala ho. Potom jsem se odtáhla a zamračila se na něho. "Co vás to napadlo?! Co tu děláte?!"
"Mysleli jsme si, že chceš zachránit. Ale jak se zdá tak to nepotřebuješ." ušklíbl se.
"No znáš to." usmála jsem se. "Na mě nikdo nemá." Ash se zasmál.
"Jsi vážně v pořádku?" zeptal se a konečky prstů mě pohladil po tváři.
"Jo-" než jsem stihla říct, něco jiného, Ashův výraz se stáhl bolestí.
"To se nedá říct, ale o něm." ozval se hlas muže stojící za Ashem. Poznala jsem toho lovce ze skladu. A až teď jsem si všimla kolíku v Ashovich zádech.
"Ne!" vykřikla jsem a chytla ho. "Ne, ne, ne!" sjela jsem s ním na zem. Ale najednou mě někdo táhl pryč. Dívala jsem se na Ashe a bylo mi jedno, že mě někam táhnou.
Odhodili mě doprostřed obrovské místnosti. Po chvíli došel i ten lovec s Ashem na zádech. Hodil ho na zem a já jsem se k němu znovu rozběhla. Kolík už v zádech neměl, ale pořád měl zavřené oči.
"Dostanu tě odtud." zašeptala jsem a koukla se na lovce. Z očí mi museli metat blesky. Upíří schopností jsem se tam dostala a chytla ho pod krkem. "Kde je Penelopa?" řekla jsem.
"Hledáš mě?" ozvalo se těsně za mnou. Otočila jsem se a toho lovec využil. Něco mi bodl do krku a to mě uspalo. Spadla jsem na zem a to poslední bylo, že jsem viděla Penelopu jak jde k Ashovi.
