Další den proběhl úplně stejně. Odvezla jsem s Ashem Rosie do školky a potom jela k sobě do školy. Ale jeden okamžik změnil celý den. Měla jsem zrovna hodinu angličtiny, když mi zazvonil mobil. Učitelka se na mě koukla přísným pohledem. Můj se přesunul na mobil. ŠKOLKA.
"Omlouvám se, ale toto musím vzít" omluvně jsem se na ní koukla a vyběhla na chodbu. "Ano?" zeptala jsem se, když jsem to příjmula.
"Tiffani?" ozval se milý hlas Dory.
"Stalo se něco?" zeptala jsem se vystrašeně.
"Vlasně ano. Přišla sem nějaká mladá paní a chtěla vzít Rosie ze školy"
"Je pořád ve školce, že ano?" zeptala jsem se vyděšeně.
"Jistě"
"Hned tam budu" než stačila něco jiného říct, vrazila jsem do třídy. Vzala jsem si věci. "Omlouvám se, ale musím jít" rozloučila jsem se. Když jsem byla na chodbě pořádně jsem se rozhlídla, jestli je čistý vzduch. Potom jsem se upíří upíří dostala před školu. Šla jsem rychlím krokem a mezitím, jsem psala Ashovi SMS, aby věděl, co se děje.
Došla jsem ke školce a vlítla dovnitř. Vyběhla jsem schody do třídy, kde by měla být Rosie. Zaťukala jsem na dveře a hned potom jsem je otevřela. Viděla jsem plno dětí, ale já hledala jenom to jedno. Uviděla jsem jí sedět u Dory. Přiběhla jsem k ní a klekla si.
"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se a pohladila jí po vláskách.
"Ano, ale ta paní mě vyděsila" řekla. Přitáhla jsem si jí do objetí.
"Už jsem tady" zašeptala jsem se. Když jsem se odtáhla, koukla jsem se na Doru. "Děkuju, že jste mi zavolala" řekla jsem a stoupla si. "Nebude vadit, když si Rosie odvedu domů?"
"Nevadí" usmála se Dora "A byla to maličkost. Nemůžu dopustit, aby dítě odešlo s neznámou osobou" Oplatila jsem jí úsměv a chytla Rosie za ručičku.
"Tak nashledanou" rozloučila jsem se.
"Nashledanou" špitla Rosie.
"Měj te se děvčata" zavolala za námi Dora. Odešla jsem s Rosie do šatny a tam jsem jí pomohla se obléknout. Potom jsem si jí vzala do náruče a rychle jsem se vydala domů. Dívala jsem se všude okolo. Věděla jsem, že se ta žena zase objeví.
Když jsem došla domů položila jsem Rosie na zem.
"Sundej si zlato boty a potom uděláma něco na oběd, ano?" zeptala jsem se a sundala si lodičky. Rosie přikývla a začala si vyzouvat boty. Já mezitím šla už do kuchyně. Položila jsem kabelku na židly. Za pár sekund se v kuchyni objevila i Rosie. Došla jsem k ní a udělala jí culík. Potom jsem jí přisunula židly k pultu, aby mi mohla lépe pomoct.
Vyskládala jsem všechny suroviny, které byli třeba na špagety. S Rosie jsem se potom dali do práce.
Kluci a Lucy se vrátili ve 3. Hned jak Ash vešel do kuchyně jsem si šla pro objetí. Potřebovala jsem to. Lucy si dala špagety a kluci si vedle pustili fotbal. Ash mě objímal okolo pasu a já se dívala na Lucy a Rosie.
"Pojedeš s námi teda do lesa?" zeptala jsem se. Lucy se na mě koukl.
"Jasně proč ne" usmála se a dál jedla.
"Vážně tam chceš jít?" zašeptal mi Ash do ucha. Otočila jsem se k němu čelem a položila ruce na jeho hruď.
"Musím to tam zkontrolovat" řekla jsem a povzdychla si "Ikdyž se mi po dnešku nechce... Dovedeš si předatavit, co by se stalo, kdyby tam byla nějaká jiná učitelka a třeba Rosie té ženě dala?" zeptala jsem se. Cítila jsem jak se můj hlas třese. "Nevím, co bych potom dělala. Mám jí tak ráda" cítila jsem první slzy od dlouhé doby.
"Nic se jí nestane" přitáhl si mě k sobě Ash a já mu hlavu schovala do trika. Hladil mě po zádech a každou chvíli mi dal pusu do vlasů. Když jsem se odtáhla utřel mi z tváře slzu. "My to zvládneme pamatuješ"
"Jo pamatuju" usmála jsem se "Připravená, jestli jsi i ty" řekla jsem náš oblíbený citát.
"Vidíš" usmál se a políbil mě na rty. Ucítila jsem, jak mě něco tahá za sukni. Odtáhla jsem se a uviděla Rosie. Usmála jsem se na ní a vzala jí do náruče.
"Copak potřebuješ princezno?" zeptala jsem se.
"Pojedeme do lesa?" zeptala se.
"Hned, ale pojďme se převléknout v tomto oblečení nepojedeme"
Vyšla jsem s Rosie nahoru a položila jí na zem. Rosie šla do svého pokoje a já do ložnice, kde jsem se převlékla.
Zaparkovala jsem u hranice a s Lucy jsem vystoupili. Lucy pomohla Rosie ze sedačky, protože mě zaujalo něco jiného. Cítila jsem cizý pach. A nevěděla jsem, jestli je to dobře nebo špatně. Otočila jsem se na Lucy.
"Lucy, běž s Rosie hned do vesnice. Stav se třeba za Sebastianem, musím se tu porozhlídnout" řekla jsem.
"Děje se něco?" zeptala se Lucy a chytla Rosie za ruku.
"Ne asi ne" pokusila jsem se o úsměv, abych jí uklidnila, ale asi se to nepovedlo. "Hlavně už běž" Dívala jsem se jak Lucy mizí v lese a potom jsem se pořádně rozlídla. Zapojila jsem i svůj sluch. Uslyšla jsem křupnutí větvě někde za sebou. Rychle jsem se tam přemístila a přitiskla nezvaného hosta ke stromu.
Prohlídla jsem si ho a zalapala po dechu.
"Kdo jste a co chcete?" zasyčela jsem skrz zaťaté zuby na tu ženu z parku.
"Prosím pusť mě" zasípala. Až teď jsem si uvědomila, že jí držím pevně. Pustila jsem jí a ona spadla na zem. O krok jsem odstoupila. Založila jsem si ruce na hrudi a koukla se na ní.
"Nebo to opakovat po třetí.... Kdo jste a co chcete?"
"Jsem Penelopa Crown a chci zpět svojí dceru"
"Dceru?" zeptala jsem se. Nemohlo to být možné. Rosiina máma byla mrtvá viděla jsem jí. "To není možné viděla jsem tělo její matky"
"Nebyla to její pravá matka" řekla a sklopila pohled "Jsem čarodějka, ale když mi zabili manžele, bylo Rosii pár týdnů. Nezvládla jsem to a utekla. Nechala jsem Rosie tam" Penelopa se na mě koukla "Ale teď jí chci zpět" postavila se a zpříma se mi podívala do očí "Upírko"
