Dean
Otočil jsem se směrem k tomu smíchu. A co jsem neviděl? Seděla tam ta holka z nemocnice se svoji kamarádkou. „Em s Miou, přestaňte nebo budete po škole." zamračila se na ně profesorka. Otočila se směrem ke mně. „Vy budete jistě Dean, vítejte u nás. Omluvte chování slečen, jsou jinak velice milé." Uchechtnul jsem se a odpověděl. „Jo, to si dovedu představit."
Profesorka se mi představila a pokynula mi k volné lavici. Samozřejmě, že to byla lavice za tou Em a Miou. Cestou k lavici se na mě usmívaly snad všechny holky. Vidím to na vlezdoprdelky. Až na ty dvě. Moje známosti z nemocnice.
Jak jsem u oběda zjistil. Kluci jsou dost v pohodě. Obeznámili mě, kdo s kým chodí, kdo jsou Barbie, šprti, a sportovci jako oni. Mě ale zajímaly jen dvě holky, vlastně jedna. A to ta s tou nohou.
Je to prý Mia, chodí jsem už od první třídy, má nej kamarádku Em a má staršího bráchu, který je na univerzitě v New Yorku.
Celý den se na mě lepily holky. Doufám, že je to jenom proto, že jsem nový. Všechny vypadaly hrozně. Zajímaly se odkud jsem, co se mi stalo s rukou, že jsem roztomilý a sexy a jestli jsem sportovec...
Když zazvonilo poslední zvonění, ulevilo se mi. Byl to náročný den. Všichni ostatní šli k šatnám, já ne. Na tělocvik jsem nemohl, a tak jsem se vydal domů. Otevíral jsem dveře a nedával pozor. „Dávej bacha!", utrhl se na mě něčí hlas. Zvedl jsem oči k dotyčnému. „Ty budeš Mia, já jsem Dean, ale to už určitě víš.", uculil jsem se. „Nenamáhej se." a s tím vyšla ze dveří, které jsem pořád jak vrátník u hotelu držel. Vyšel jsem za ni. Když zaklela, rozesmál jsem se. „Nech toho! A raději mi půjč mobil, můj je vybitej a potřebuju taxík." zašklebila se.
„Mobil ti nepůjčím, ale klidně tě někam hodím." „Tak to ani náhodou, neznáme se, klidně můžeš být nájemný vrah který mě má zabít a zadruhé jezdím jen s lidma, co jsou fajn." Byla celá zadýchaná, což mě dost pobavilo. „Bejt tebou, tak bych byl ke mně milý, nemáš totiž odvoz a ke všemu já nekoušu. To s tím vrahem zjistíš až potom. Takže jestli chceš někam hodit, tak pohni, ségra už na mě čeká." a s tím jsem se rozešel. Samozřejmě šla za mnou. 1:0 pro mě.