Ahoj :) Zatím jsem se do toho příběhu nedostala, snad se to zlepší, ale zatím to tak i vypadá, je to takový ubohý :D Ale tenhle příběh píšu kvůli jedné mé kamarádce, která je stejně jako já posedlá PUNK HARRYM :D, tak proto to přidávám :) Opravdu se omlouvám, že je to divný a působí to amatérsky, ale potřebuju čas, abych si promyslela, jak dál, protože je to vymyšlený narychlo :) PS: Doufám, že si RED najde více čtenářů :)!
________________
Stále jsem rozhozená z toho kluka, nemůžu ho dostat z hlavy, ani nevím, jestli vůči němu pociťuji hněv nebo strach, opravdu se mi nelíbilo, jak na mě mluvil, kdo si myslí, že je?
Napiji se ze skleničky, ve které mám Gin. Holky tancují na parketu a já sedím v boxu. Jsem tak rozhozená, že nedokážu tancovat. Slyším stále jeho hrubý hlas a jak byl sprostý.
Nemyslím si, že jsem opilá, ale pociťuji, že úplně střízlivá taky nejsem. Štve mě, že jsem nebyla dostatečně silná a porušila svou jasnou myšlenku – dnes nepít, ale on mě tak rozhodil, že jsem se napít musela a ne jen jednou.
Všimnu si Jade, jak tancuje s nějakým cizím klukem, ale podle toho, co vidím, to vypadá, jakoby se znali hodně intimně, zasměji se.
Vytáhnu si z psaníčka zrcátko a podívám se na sebe. Řasenku mám rozmazanou, ani nevím, jak se mi to povedlo, ale vypadám jako bych brečela. Rozhodnu se, že půjdu na záchod si jí upravit, snad tam nebude nablito nebo tam někdo nebude mít sex, to fakt nemám zapotřebí. A bohužel se to tady stává často. Zkřivím obličej znechucením. Vstanu a upravím si šaty, které se mi kasají moc nahoru a mohli by odhalit něco, co bych opravdu nechtěla, aby někdo cizí viděl.
„Bože," vyjde ze mě, když se o mě cestou na záchodky, začnou otírat lidi s úmyslem si se mnou zatancovat. Rychle se rozejdu pryč od parketu a jsem ráda, když se přede mnou objeví záchody. Zalezu dovnitř. Jsem tu sama a žádné stopy po blití tu taky nejsou, díky bohu.
Stoupnu si k umyvadlu a podívám se na sebe do zrcadla.
„Jsi opravdu krásná Rosemary," řeknu si sama pro sebe ironicky a sáhnu po ubrouscích, abych si tu řasenku mohla smýt. Jde to těžko, ale aspoň něco, pořád lepší, než to, jak jsem to měla předtím. Dám si novou vrstvu řasenky a ještě se přepudruji, i když to nikdy moc nehrotím.
Nejradši bych šla domů, ten arogantní blbec mi zkazil celý večer. Jak se snažím sebevíc, nemůžu dostat jeho zjev a hlas z hlavy, úplně mě dostal. Pocákám se studenou vodou a vydechnu všechen vzduch z plic.
„Fajn, takže teď tam půjdeš a začneš se bavit, nenecháš si zkazit večer jedním tupcem, jasný?" povzbudím se a mám kliku, že jsem tady opravdu sama, jinak by mě asi měli za blázna. Schovám si všechno zpátky do psaníčka a ještě se na sebe naposled podívám, zítra budu vypadat hrozně.
Otevřu dveře a hned mě hlasitá hudba uhodí do uší. Chci odejít, ale všimnu si toho kluka, jak stojí stranou, kousek od dívčích záchodků, opírá se o zeď a v puse má něco jako párátko. Dívá se na mě. „Sakra!" vyjde ze mě a zapluji zpátky na záchody.
Proč tam stojí?
Čeká na mě?
Sleduje mě snad celou tu dobu?
Naskočí mi husí kůže, když si představím, že mě pronásleduje.To jsem ho tak vytočila, když jsem za ním šla? Do prdele, co mám dělat? Rozhodně nevyjdu ven. Co když tam ještě stojí? Pořádně se nadechnu, abych se uklidnila.
Ozve se ťukání na dveře, které vedou na dívčí záchody. Nadskočím. Tohle není dobrý, co když mě chce znásilnit? Pocítím paniku. Je to jenom kluk, musím se uklidnit. Znovu zaťuká.
„Klučičí záchody jsou vedle!" zakřičím. Ticho. Tohle je frustrující. Co po mně chce? Snažím se ho vyhnat z hlavy a on se najednou objeví. Myslela jsem, že už odešel!
Dveře se pomalu otevřou a já strnu. Chytnu se umyvadla, abych neomdlela. Smyslně vejde dovnitř a jeho zelené oči mě propalují. Zadrhne se mi dech a v puse mi vyschne. Je vysoký, před tím, jak seděl u baru, jsem si toho nevšimla. Má na sobě úzké černé rifle s dírami na kolenou. Až teď si všímám, jak silné ruce má, bože, on je jak skála. Určitě mě chce zabít, to je v háji. V puse má párátko, které se hýbe ze strany na stranu, jak ho svým jazykem, ve kterém má piercing, přežvykuje. Jeho oči se ode mě ještě neodvrátily. Stále se držím umyvadla, opravdu sebou seknu, jestli se ke mně přiblíží. Když si všimne toho, jak jsem vyděšená, nahne hlavu jemně do strany a přimhouří oči. Chci něco říct, opravdu chci, ale pusu mám vyschlou a nejsem schopná jediného slova.
„Neublížím ti." Promluví tiše a udělá krok vpřed. Je vidět, že se baví tím, jak jsem z něj strachy bez sebe.
„Co chceš?" můj hlas zní víc vyděšeně, než jsem si myslela, že bude znít. Hrdelně se zasměje.
„Jsi Rose, že?" Zamračím se na něj.
„Pro tebe Rosemary," řeknu ostře a jsem pyšná, že jsem to dokázala říct. Musím mu ukázet, že mě neděsí. Zase se zasměje.
„Chápu." Řekne jen a porozhlédne se po místnosti. Dojde k jedné z kabinek a zadívá se dovnitř.
„Hm, už chápu, proč tady nikdo nešuká. Tohle nic nevydrží." Zalapám po dechu. Pohledem se vrátí zpátky na mě. Sjede si mě pohledem.
„Hezké šaty." Pronese a dojde ke mně blíž. Ach, že já za ním lezla, teď se ho nezbavím.
Zaslechnu dívčí smích. Uleví se mi. Dvě holky vejdou, a když nás uvidí, zarazí se. Jejich pohledy směřují na něj, ale on na ně nereaguje, dívá se pořád na mě.
„Vypadněte!" Zakřičí tak, že nadskočím stejně jako ty holky. Rychle odejdou pryč. Myslela jsem si, že mě už víc vyděsit nemůže, mýlila jsem se.
Je blíž, než předtím, takže ucítím, jak se jeho nohy otřou o ty mé. Naskočí mi husí kůže. Opravdu je atraktivní, ale to, jaký ve mně vyvolává strach, mě děsí.
„Jdi ode mě pryč, neznám tě, prosím jdi," žadoním a jsem už opravdu zoufalá, nechci brečet, ale opravdu mě frustruje to, jak je mi blízko a já nevím, co chce dělat.
„Ale no tak, nedělej kurva, že nevíš, kdo jsem. Tvoje kamarádka, která v životě neviděla porno, ti o mě a mým fotříkovi určitě něco řekla, nemám pravdu Rose?" Sakra, jak to všechno ví?
„Řekni mi, kdo jsem!" Nařídí mi a já se zarazím, co? Mám mu říct, že je čurák třeba? Ne, to nebudu riskovat, bůh ví, co by mi pak udělal.
„No tak Rose, nenuď mě ti to opakovat." Přišpendlí se na mě celou svou vahou a umyvadlo mě začne tlačit do zad, bolí to, ale nejsem schopná se pohnout, je moc silný.
„Harry Styles," zašeptám a doufám, že odejde.
„Ano, to jsem já. A teď mě poslouchej..." chytne mě za bradu a nadzvedne mi hlavu výš, abych se mu dívala přímo do očí. Je vyšší, než já, takže se trochu ohne a jeho rty se jemně otřou o mé ucho. Naskočí mi husí kůže.
„nechci, aby ses ke mně přibližovala. Bylo od tebe kurevsky odvážný, že si za mnou šla a chtěla se mnou flirtovat. Ty vole, bylo to dost drzý gesto, puso! Pamatuj si, že kluk jako já není nic pro tebe. Teď mě možná nesnášíš, ale věř mi, že stačí, abys mě ještě párkrát potkala a já řekl jednu posranou větu a jsi moje. Zamilovala by ses do mě a říkám ti, že to kurva není žádný med. Zlomil bych ti to tvoje naivní srdce. Byla by si na dně a věř mi, že by mě to vůbec nezajímalo. Dej si na mě bacha, Rose." Dořekne a drze mě políbí na tvář.
„Jo, řekni prosím tě tvé kamarádce, aby se převlíkala se zataženýma závěsama, lidé by si jí pak mohli prohlížet nahou." Než se stihnu vzpamatovat, je pryč a já tu stojím jako opařená. Co to k sakru bylo? O co mu jde? Já ho přeci nechci, šla jsem za ním jenom kvůli Jade, nic víc. Jsem zmatená, tohle bylo fakt divný, nemusel mi to vůbec říkat, zbytečně mě vyděsil. Promnu si obličej. Podívám se na sebe do zrcadla a jsem celá bílá, fakt mě vystrašil, debil.
Vyjdu z dívčích záchodů ve chvíli, kdy se začnou zaplňovat. Po Harrym nejsou žádné stopy, takže se mi uleví, když jdu zpátky k boxu, kde na mě čekají holky, bez toho, abych ho zahlédla.
„Kde si byla?" Zeptá se vyděšeně Cora.
„Zvracela jsem," zalžu. Nebudu jim přeci říkat, že mě ten blbý Styles pronásledoval na dívčí záchody a tam mě vyděsil k smrti úplně bezdůvodně. Sednu si k nim a ony se na mě dívají.
„Jsi nějaká bílá, no." To věřím.
„Nepila si toho, ale moc, abys kvůli tomu zvracela." Podezřívavá Jade se ozve.
„Taky nechápu," pokrčím rameny.
„Chceš jet domů?" Optá se mě Jade.
„Já nevím, nejspíš jo, ale klidně tu ještě buďte," opravdu chci domů a zapomenout na tenhle večer, doslova. V životě by mě nenapadlo, co všechno způsobím, když nevinně půjdu oslovit kluka k baru, teď se z toho stane moje nočmí můra.
„Ne, měla jsem taky dost, pojedeme domů." Jsem ráda, že mě v tom Jade nenechá samotnou. „Dobře." Zvedneme se k odchodu a já se ještě podívám na Coru.
„Coro, slib mi, že se budeš převlékat v koupelně," řeknu a ona vypadá zmateně, ještě aby ne, ale opravdu nechci, aby jí takový prasák jako je Styles okukoval. Nečekám na její odpověď a vydám se s Jade směrem k odchodu.
„Jsi na mě naštvaná?" Promluví na mě. „Měla bych?" nevím, na co naráží.
„Myslím, kvůli tomu klukovi. Nemusela si za ním chodit." Ach ták. No, radostí opravdu neskáču, ale co nadělám? Šla jsem za ním a je to jenom moje chyba, kdybych opravdu nechtěla, věřím, že bych za ním nešla.
„To neřeš, chci na to zapomenout," řeknu upřímně.
Prorveme se skrz skupinku lidí u vchodu a vyjdeme na čerstvý vzduch.
„Pojď, támhle je volný taxík." Ukáže Jade směrem, kde se nachází. Rychle se za ním rozejdeme, aby nám ho někdo nevyfoukl.
Nastoupíme a já jsem ráda, že můžu odsud vypadnout. Potřebuji to hrozný shledání s Harrym Stylesem dostat z hlavy. Budu muset Coře nějak vysvětlit, proč k ní teď nebudu chodit na návštěvy, nebudu riskovat to, že by se producíroval na zahradě před jeho domem, už ho nechci vidět. Proč musí být soused mé kamarádky? Sakra.