„Ahoj, Ryane a Lily. Jsem moc rád, že jste oba přijeli." To byla první věta, kterou pronesl Tony Asher, místní trenér a učitel fyziky, když jsme vešli do jeho kanceláře.
S Ryanem jsme se usadili na malém koženém gauči. Dotýkali jsme se koleny a ten pocit byl příjemný. Tonyho kancelář byla zaplněna snad všemi sportovními poháry a medailemi. Na stěnách byly zarámované diplomy ze sportovních akcí a uprostřed toho všeho byl umístěn stůl s kolečkovou židlí. Gauč, na kterém jsme s Ryanem seděli, byl zastrčený v rohu místnosti, docela blízko trenérova stolu.
„Taky nás moc těší. Jsme rádi, že jste nás sem pozval. Je to tu opravdu úžasné." Řekla jsem to i za Ryana, protože ten se jenom rozhlížel po kanceláři a skoro zapomněl zavřít i pusu. Šťouchla jsem do něj loktem, aby se trochu vzpamatoval.
Ryan nadšeně přikývl a dodal: „Ano, nikdy by mě nenapadlo, že by mě, tedy nás, sem někdo pozval." Obdařil trenéra úsměvem s dolíčkem jako bonus. Tony se krátce zasmál a opřel se o svůj pracovní stůl.
„Tak dobře mládeži, co kdybychom to udělali takhle? Vy jsi teď půjdete odnést věci na pokoj a tak za půl hodiny bych se rád sešel s Ryanem, aby si s naším týmem mohl dát zkušební trénink. Samozřejmě jestli chceš, Lily, přijít můžeš i ty."
Přikývla jsem na souhlas a zabloudila pohledem k Ryanovi. Ten byl jako u vytržení. Musela jsem potlačit smích. Měla jsem z něj radost.
Pan Asher nám vysvětlil, kudy se dostaneme ke koleji, pobrali jsme si tašky a vydali se cestou podle jeho pokynů. Vyšli jsme z hlavní budovy kampusu a zamířili k o něco menšímu cihlovému domu. Cestou jsme míjeli studeny, kteří měli roztažené deky na trávníku a pořádali piknik nebo se učili na zkoušky.
Na kolejích jsme se domluvili se zdejší správkyní. Dala nám klíče od pokojů a nasměrovala nás, kudy se tam dostaneme. V hale, která sloužila i jako společenská místnost, se budova dělila na dívčí a chlapecké koleje.
„Můžeš se tady porozhlédnout, zatímco budu mít trénink, jestli chceš, Lily." Pronesl Ryan lhostejným tónem a pokrčil rameny. Usmála jsem se na něj a založila si ruce na prsou.
„A co kdybych se na tebe chtěla jít podívat?" Křivě se na mě usmál a nadhodil si tašku na rameni. Potom začal couvat směrem ke vchodu na jeho kolej a přitom prohodil: „Vyzvednu tě u tebe na pokoji za dvacet minut. Jaký máš číslo?"
Ukázala jsem mu svoje klíče s velkou číslicí na přívěsku a odkráčela jsem ke svému pokoji.
Můj dočasný pokoj byl až ve druhém patře. Zkusila jsem kliku a bylo kupodivu odemčeno. Otevřela jsem dveře a nadskočila jsem, když se přede mnou objevila hnědovlasá, vysoká holka, oblečená v teplácích a volném triku. Byla roztažená na posteli a u nohou se jí válely hromady papírů. Zvedla hlavu mým směrem a usmála se na mě.
„Ahoj. Ty musíš být, Lily. Já jsem Sidney. Říkali mi, že tady dneska přespíš." Vstala z postele a přešla ke svému stolu, kde si odložila mobil. Usmála jsem se na ni a zavřela za sebou dveře. Sidney začala uklízet papíry z druhé postele, která měla na dnešní noc patřit mě.
„Promiň. Musím se učit a nějak si tady nestíhám po sobě uklidit." Posbírala všechny papíry a položila je na svou postel.
„To je v pohodě. Když se učím já, mám roztahané knížky po celém pokoji. Myslím, že jsi na tom líp než já." Zasmála jsem se a Sidney se ke mně přidala. Pokynula mi směrem ke skříni. Moc se mi nechtělo vybalit, tak jsem si jen vytáhla čisté šortky a tílko a svou tašku jsem tam jen tak odložila.
Rychle jsem se převlékla a sedla si na postel. Sidney si sedla ke stolu a otočila se na mě. Chvíli jsme se na sebe jen tak dívali než Sidney prolomila ticho jako první.
„Jestli ti to nebude vadit, tak za chvilku se sem přijdou učit moje kamarádky."
„To je v pohodě."
„Super. Takže odkud jsi, Lily? Já jsem ze Sacramenta." V tu chvíli mi začal zvonit telefon. Podívala jsem se na displej. Čekala jsem, že to bude jen mamka, ale objevilo se tam Jeffovo jméno. Už mi volal asi pětkrát. Říkala jsem mu, že jedu na víkend pryč, ale to mu očividně nezabránilo mi pořád volat. Zamáčkla jsem ho a raději mobil úplně vypnula. Obrátila jsem se znovu na Sidney, která mě zvědavě pozorovala.
„Já jsem z Austinu. Nechybí ti náhodou domov. Máš to docela daleko." Sidney na mou otázku jen pokrčila rameny a usmála se.
„Jo, jasně, že mi chybí rodiče, ale tahle škole je nejlepší v oboru žurnalistiky. Jsem tady spokojená. V jakém jsi ročníku?"
„V květnu budu dělat maturitu. No a potom bych samozřejmě šla ráda na vysokou. Jak dlouho tady studuješ ty?"
„Letos jsem nastoupila. Pro mě je to tady jako splněný sen, protože..." Zbytek věty už nestihla doříct, protože ji přerušilo klepání na dveře. Sidney otevřela dveře a dovnitř vstoupily její tři kamarádky. Dvě z nich byly od sebe k nerozeznání a ta třetí byla hodně exotická.
„Ahoj, Sidney. Tak jsme tady. Promiň za to zpoždění." Pronesla ta exotická holka. Potom se její pohled stočil na mě a zkoumavě si mě prohlédla. Sidney si toho všimla a pohotově spustila než se mě stačily všechny začít vyptávat, co jsem zač.
„Holky, tohle je Lily. Je tu jen na tenhle víkend. Pozvali ji sem, aby se tu mohla porozhlédnout. Lily, tohle je Olivia," mávla rukou směrem k té exotické holce. Potom ukázala na dvojčata: „A tohle je Victoria a Caitlin."
„Ahoj." Pronesla jsem nastejno s dvojčaty a Olivií. Všechny jsme se zasmály. Potom jsme se rozmístily po pokoji a začaly si mezi sebou povídat.
........................
Asi o dvacet minut později nás z hovoru vyrušilo zaklepání. Zvedla jsem se ze své postele a šla otevřít. Za dveřmi stál Ryan a na sobě měl to co vždy. Usmála jsem se a o krok ustoupila, aby mohl vejít.
„Ahoj, Ryane." Musela jsem si rukou zakrýt pusu, abych se nezačala smát, když jsem viděla, jak si všechny holky, krom Sidney, upravily trika tak, aby jim byly víc vidět vnady. Sidney nad tím jen protočila oči a usmála se.
„No, ahoj, Lily. Ty si ale umíš rychle najít kámošky." Pronesl Ryan napůl žertem a díval se po holkách. Potom se jeho oči zase stočily na mě.
„Připravená?"
„Jasně. Jen si vezmu mobil. Holky tohle je Ryan." Shodila jsem Ryanovi jeho čepici víc do čela a on se na mě zamračil. Ušklíbla jsem se na něj a jeho zamračení se změnilo v úsměv. Potom pokývl holkám na pozdrav. Vzala jsem si z nočního stolku mobil, klíče od pokoje a sluneční brýle a nasadila si je na temeno hlavy.
Přešla jsem k Ryanovi a chystala se zavřít dveře, ale Caitlin mě zarazila: „To je tvůj přítel, Lily?" Střelila jsem pohledem po Raynovi a oba jsme ve stejnou chvíli rychle vyhrkli: „NE."
Caitlin se po tváři rozlil úsměv, jako kdyby se jí ulevilo. Mrkla na Ryana, ale ten si jí nevšímal a koukal se na mě. Už jsem chtěla pryč, tak jsem se rychle rozloučila a zavřela za námi dveře.
Celou cestu na hřiště jsme mlčeli. V hlavě mi začaly naskakovat myšlenky mě a Ryana. Přemýšlela jsem, jaké by to asi bylo, kdybychom spolu chodili. Snažila jsem si ty představy vytěsnit z hlavy, ale nešlo to. Proto jsem mezi námi postavila ochrannou zeď, aby moje myšlenky nepronikly k Ryanovi. Střelil po mě pohledem, ale nijak to nekomentoval.
Ani jsem si neuvědomovala, kudy jsme šli, ale najednou jsme stáli na ohromném baseballovém hřišti. Bylo snad dvakrát tak velké jako to naše. Nasadila jsem si sluneční brýle na oči a užasle se rozhlížela po hřišti. Ryan se jen křenil. Potom zamával na jednoho vysokého blonďáka, který se protahoval nedaleko od nás.
„No nic. Půjdu se protáhnout, ok?" Zeptal se mě a přitom prozkoumával moji tvář. Zakřenila jsem se na něj a stiskla mu rameno.
„Držím palce."
„Dík." Odklusal pryč k tomu klukovi, na kterého předtím mával. Posadila jsem se na lavičku a sledovala ho. Zrovna se smál něčemu, co ten blonďák řekl. Oba po mě na chvíli střelili pohledem, ale potom se otočili zpátky a povídali dál.
Zkontrolovala jsem si mobil a objevila jsem asi patnáct nepřijatých hovorů od Jeffa a jeden od táty. S Jeffem jsem nechtěla mluvit, tak jsem mu jen napsala zprávu, že jsem v pořádku, ale nemám čas. Tátovi jsem zavolala a musela ho ujistit, že jsem si jen zapomněla zapnout mobil a že se mám fajn.
Z hřiště se ozvalo zapískání. Ohlédla jsem se a viděla trenéra, Tonyho, který právě přiklusal k týmu. Chvíli jim něco říkal a gestikuloval přitom směrem k hřišti než se všichni hráči rozdělili na dvě družstva. Ryana přidělili k tomu blonďákovi a ještě k dalším klukům. Rozmístili se po hřišti na své pozice a připravili se na hru.
Bedlivě jsem je sledovala. Věděla jsem, že pozice nadhazovače není tak jednoduchá, jak se zdá. Nadhazovač musí nadhodit míček pálkařovi tak, aby nebylo snadné se do něj trefit. Ale přitom musí míček poslat přímo přes domácí metu a v určité výšce, jinak jde o špatný nadhoz.
Po půl hodině zápasu si dali kluci pauzu. Bylo opravdu teplo. Měla jsem chuť si dát ledovou sprchu, abych se trochu shladila, ale zápas trval už jen hodinku. Ryan ke mně zamířil, hodila jsem po něm ručníkem, který si přinesl a on se na mě vděčně usmál. Setřel si jím pot z čela, hodil si ho přes nahé rameno a položil se na záda na trávník.
Asi ve čtvrtině zápasu si většina kluků sundala trika, takže teď tady pobíhalo asi osmnáct polonahých chlapů. To neuniklo ani místním studentkám. Některé se zastavily a bez ostychu na ně jen tak zíraly. Další si dokonce sedli na vedlejší lavičku a odhalily horní díl plavek, čímž si vysloužily i hvízdání z hřiště. Já jsem si jen půjčila Ryanovu baseballovou čepici, abych nedostala úžeh. Když mě v ní Ryan viděl, neubránil se úsměvu.
Nadskočila jsem leknutím, když si někdo ke mně přisedl. Podívala jsem se na něj proti sluníčku a zjistila jsem, že je to Sidney a její kamarádky. Mrkla na mě a nasadila si sluneční brýle.
„Jen jsem ti chtěla říct, že s holkama vyrážíme na chvíli mimo kampus, když je to děsný vedro. Takže mě napadlo, jestli nechceš jít s náma?" Podívala jsem se na Ryana, který mě z trávníku upřeně pozoroval. Usmála jsem se a stočila pohled zpět na Sidney.
„No, spíš ne. Ale díky za nabídku."
„V pohodě. A přišli byste alespoň na dnešní party v parku? Je to klasika, táborák, opékání maršmelounů a pivo. Začíná se v pět." Zasmála se.
„Jo, jasně. Já určitě dorazím, nevím jak Ryan." Sidney se postavila a upravila si šortky, které se jí vyhrnuly nahoru. Nadhodila si svou kabelku na rameni, postrčila brýle na nose a zakřenila se na mě.
„Tak se těším. Uvidíme se tam. Pravděpodobně se na koleji už mezitím nestavím, takže zatím ahoj." Zamávala mi a spolu s kamarádkami odešla.
Vstala jsem, abych si protáhla nohy. Přešla jsem k Ryanovi, který měl zápěstím zakryté oči a jemně pochrupoval. No to si ze mě snad dělá srandu? Jak může teď usnout? Šťouchla jsem ho nohou do žeber. Kolem kotníku se mi hned sevřela jeho dlaň.
„Co si myslíš, že děláš?" Zeptal se mě, odkryl si oči a pustil mi nohu. Sedla jsem si vedle něj a natáhla před sebe nohy.
„Vypadalo to, že jsi usnul. Dokonce jsem tě slyšela chrápat."
„To není pravda." Musela jsem se nad jeho slovy zasmát. Prostě si to nechtěl připustit. Vrhl na mě napůl zamračený pohled.
Z naší debaty nás vyrušilo zapískání. Ryan se podíval směrem k hřišti. Potom vstal, oprášil si kalhoty a usmál se na mě než odběhl zpět ke spoluhráčům. Posadila jsem se znovu na lavičku, abych jim na trávě nepřekážela. Sledovala jsem Ryana při hře a musela jsem se přemáhat, abych nezírala na jeho nahý hrudník. Svaly se mu vlnily pokaždé, když nadhodil míček pálkaři.
Později po tréninku jsme se šli projít po celém kampusu. Nahlédli jsme snad do všech učeben, které jsou na této univerzitě. Na této škole byli velice dobře vybavení, protože tu nic nechybělo.
........................
S Ryanem jsem se domluvila, že se setkáme v hale na kolejích a půjdeme spolu na tu party. Když jsem se ho chtěla na to po tréninku zeptat, předběhl mě a zeptal se mě na to první. Kluci už mu o tom stačili říct.
Osprchovala jsem se ve společných dívčích sprchách. Na pokoji jsem se upravila jen trochu, protože mi přišlo zbytečné se nějak moc upravovat. Nanesla jsem si jenom trochu očním stínů, řasenky a lesku na rty. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné.
Oblékla jsem si na sebe svoje oblíbené černé mini šortky, které mi sahaly až do pasu, zelené tílko bez ramínek a přes něj koženou bundu. Kabelku jsem nechala na pokoji, protože jediné co jsem potřebovala, byl můj mobil a klíče, které jsem schovala v kapsách.
V hale na mě už čekal Ryan. Zrovna něco ťukal do mobilu a mračil se přitom. Přešla jsem k němu a položila mu ruku na rameno. Zvedl hlavu od mobilu, podíval se mi do očí a usmál se na mě. Ještě jednou sklopil pohled na mobil než ho schoval do kapsy.
„Sluší ti to." Sjel mě celou pohledem. Cítila jsem, že rudnu. Jeho úsměv se rozšířil ještě víc.
„Dík, tobě taky." Obul si černobílé plátěné conversky. Na sobě měl černé džíny, z přední kapsy mu visel řetízek, který končil v zadní kapse a černou košili s dlouhými rukávy, pod kterou si oblékl bílý nátělník. A na hlavě svou oblíbenou červenou baseballovou čepici.
Vydali jsme se z kolejí přes kampus až do nedalekého parku. Místo, kde se party konala, jsme našli celkem snadno, protože tam vyhrávala hlasitá muzika, všude se povalovaly červené kelímky od piva a všude byl cítit kouř. Lidé tady tancovali nebo seděli u ohně a opékali si maršmelouny nebo se jen tak potáceli, protože se už stihli opít.
V davu tančících těl jsem zahlédla Sidney. Vypadala, že se dobře baví. Pohazovala vlasy a vlnila se do rytmu hudby. Její kamarádky jsem nikde neviděla, ale kolem ní se pořád točil ten blonďatý kluk. Vypadal o něco starší než ona sama. Sideny si mě všimla a zamávala na mě. Usmála jsem se na ní a taky jí zamávala.
„Chceš něco k pití?" Zeptal se mě Ryan, ale musel spíš křičet, abych ho vůbec slyšela v tom hluku. Jen jsem přikývla. Usmál se na mě a šel nám pro nějaké pivo. Sideny přitančila ke mně.
„Bavíš se?" Zakřičela a pořád se vlnila do rytmu hudby. Musela jsem zadržet smích. Nejspíš už se stihla taky něčeho napít. Na její otázku jsem zase jen přikývla. Sidney se zničeho nic začala smát jako pominutá, až se ohnula v pase. Dovedla jsem ji k ohništi a usadila ji tam na chvíli. Potřebovala si dát pauzu.
Někdo mi zaklepal na rameno. Ohlédla jsem se. Za mnou stál Ryan se dvěma červenými kelímky v ruce. Jeden mi podal a z druhého si pořádně přihnul.
„Od nikoho jinýho si to neber, jasný? Mohli by ti do toho něco dát." Naklonil se ke mně tak blízko, až mě zamrazilo. Přikývla jsem a pořádně se napila.
.........................
Chtěla jsem jít tancovat. Už jsem měla v sobě asi tři piva a začínala jsem to cítit. Dopila jsem čtvrté pivo a hodila kelímek do odpadkového koše, ale nestrefila jsem se. Ryan se tomu začal smát. Zatím jsme si jen povídali a pili pivo u ohně. Ukázalo se, že jsem vážně slaboch. Nedokázala jsem vydržet ani po třech pivech. Už jsem se cítila opilá. Zato Ryan vypadal, jak kdyby vypil jen dvě piva, natož čtyři.
Donutila jsem se zvednout a protáhnout si nohy. Popadla jsem Ryana za ruku a táhla ho na improvizovaný taneční parket. Zastavila jsem se uprostřed davu a začala jsem tančit do rychlé hudby. Vlnila jsem boky a pohazovala vlasy. Podívala jsem se na Ryana. Díval se na mě a na tváři mu hrál ten krásný křivý úsměv. Začal vlnit se mnou a spolu jsme protančili hned několik skladeb skoro nalepení na sobě.
Tancování jsme přerušili jen na tak dlouho, abychom mohli vypít další pivo. Musela jsem Ryana doslova přemlouvat, aby mi ten kelímek dal. Určitě jsem vypadala legračně, vzhledem k tomu, že už jsem byla docela opilá. Ryan se zapřisáhl, že tohle je poslední alkohol, co na tomhle večírku vypiju.
Když hudba zpomalila na tempu, byla jsem už docela ospalá, ale ještě jsem nechtěla přestat tančit. Z reproduktorů se začala linout pomalá skladba. Ryan se na mě lišácky usmál a přitáhl si mě blíž. Položil si mé ruce za krk a své mi dal okolo pasu. Položila jsem mu hlavu na rameno a pomalu se houpala do rytmu. Jednou rukou jsem si musela chytit zápěstí druhé ruky, abych se Ryana náhodou nepustila. Takhle jsem chtěla zůstat co nejdéle. Ryan se ke mně tiskl a tvář mi zabořil do vlasů. Víčka se mi už pomalu klížila, když jsem u svého ucha uslyšela Ryanův hlas.
„Měla by sis jít lehnout, Lily." Zvedla jsem k němu hlavu. Obličej měl blízko toho mého, až jsem cítila jeho dech na tváři.
„Já si ale ještě nechci jít lehnout." Ryan mě pozoroval s pobaveným úšklebkem na tváři a jen nad tím zakroutil hlavou.
„Tak si pojď aspoň na chvíli sednout k ohni." Čekal než přikývnu na souhlas. Potom mě pustil, vzal mě za ruku, propletl si se mnou prsty a pomalu mě odvedl k ohni. Sedělo u něj už jenom pár lidí. Zahlédla jsem tam toho blonďáka, se kterým se Ryan bavil na tréninku. Ten zvědavě pozoroval naše spojené ruce.
Pomalu jsem doklopýtala k ohni. Ryan pokývl na kluky, sedl si na zem a stáhl mě k sobě. Posadil mě tak, že jsem skončila mezi jeho nohama a zády jsem se mu opírala o hrudník.
„Ahoj, Lily. Já jsem Nate, Ryanův dočasný spolubydlící. Nedáš si ještě pivo?" Usmála jsem se na něj a natáhla ruku pro kelímek, ale Ryan mě předběhl a položil pivo mimo můj dosah. Zpražil Nata pohledem.
„Máš dost, Lily. Už nic vypít nezvládneš, jasný?" Otočila jsem se k němu a zamračila se na něj. On se ale jenom usmál a začal si povídat s ostatními.
Chvíli jsem tam jen tak seděla a poslouchala je. Pokaždé, když jsem se pokusila zvednout a jít si zatancovat, Ryan mě stáhl zpátky dolů. Dostala jsem do sebe asi čtyři maršmelouny, které kluci opékali nad vysokým plamenem, napíchnuté na klacku. Potom někdo přišel s nápadem si zahrát na pravdu a úkol.
„Chci hrát taky." Prohlásila jsem rychle. Ryan po mě jen střelil pohledem. Asi byl překvapený, že jsem ještě v obraze. Snažil se mě všelijak nalákat na kolej, ale já jsem pokaždé odmítla.
„Dobře." Prohlásil Nate a usmál se na mě. Potom se otočil k jednomu hnědovlasému klukovi. Trpělivě jsem čekala než na mě přijde řada. Hnědovlasý kluk si vybral pravdu, což ostatní moc nepotěšilo. Nate se otočil mým směrem.
„Tak co si vybereš, Lily? Pravdu nebo úkol?" V očích se mu zablýsklo. Usmála jsem se na něj a odpověděla.
„Úkol." Nate se zasmál a na chvíli se odmlčel.
„Fajn, dávám ti za úkol se líbat s Ryanem." A sakra. Vybírám si pravdu. Pravda. Pravda. Pravda. Střelila jsem pohledem k Ryanovi, který se mi na krátký okamžik zadíval na rty než zvedl oči k mým. Je to jen pusa. S Ryanem.
„Dobře." Prohlásila jsem. Ryan překvapením zamrkal, ale vzápětí se vzpamatoval a začal vrtět hlavou. Zhluboka jsem se nadechla. Sebrala jsem Ryanovi kšiltovku a nasadila si ji na hlavu štítkem dozadu.
„Jestli ji chceš, tak si ji vem." Čekala jsem na jeho odpověď se zatajeným dechem. Pořád mě propaloval pohledem, vyčkával než ucouvnu.
„Ne, díky. Myslím, že se bez ní obejdu." Skousla jsem si spodní ret. Na chvíli stočil pohled k ohni než se očima zase vrátil k mým rtům. Povzdechla jsem si, chytila jsem ho za límec košile a přitáhla jsem si ho k sobě.
Narazila jsem svými rty do těch jeho. Zamručel, jednu ruku mi vpletl do vlasů a druhou mě chytil v pase. Všechno ve mně explodovalo. Najednou jsem vystřízlivěla. Z jednoho polibku se staly dva a ze dvou tři. Ryan mě donutil pootevřít rty a jeho jazyk mi hned začal prozkoumávat ústa. Cítila jsem z něj pivo a maršmelouny. Ruce mi vyletěly k jeho vlasům a jemně jsem za ně zatahala. Jeho ruce mi přejížděly po zádech. Zasténal. Bože, byl to nádherný zvuk.
Přitáhl si mě na klín a obě ruce mi položil na zadek. Kolena jsem měla u jeho boků a rukama jsem mu přejížděla po tvářích, ramenou a po zádech. Bylo mi jedno, že jsme měli publikum. Cítila jsem, že mi dochází dech. Ale nechtěla jsem se od něj ještě odtáhnout. Věděla jsem, že tohle už se nebude nikdy opakovat. Chtěla jsem si to užít. Vzdáleně jsem uslyšela zahvízdnutí a smích. Už jsem se potřebovala nadechnout, tak jsem se od Ryana odtáhla. Slezla jsem z něj, hodila po něm jeho čepici a snažila se dívat kamkoli jen ne na něj.
„Tak, Nate, pravda nebo úkol?" Zeptala jsem se zadýchaně.
.......................
Paže jsem měla obtočené kolem Ryanova krku a hlavu položenou na jeho rameni. Cítila jsem, že se mnou, v náručí, stoupá po schodech do haly na koleji. Slyšela jsem, jak kopl do dveří, aby se otevřely.
Když se mu konečně podařilo odemknout dveře od pokoje, opatrně jimi prošel dovnitř. Jemně mě položil na postel a zul mi boty, které někam odhodil. Vytáhl zpod mě deku a přikryl mě.
Už jsem napůl spala, ale cítila jsem, jak mi odhrnul vlasy z tváře a políbil mě na čelo. Něco jsem zamručela a otočila se na bok. Potichu se zasmál, odešel z pokoje a nehlučně za sebou zavřel dveře. Já jsem tvrdě usnula a zdálo se mi o našem polibku u ohně.
----------
První polibek!! Jak sladkéééé :*