Z pohledu Harryho
"Počkejte, opravdu vaši dceru miluji, přirostla mi k srdci, nechci, aby se jí něco stalo."
"Myslím mladý muži, že byste měl odejít, moje dcera toto dělá jen pro svého otce, který ji psychicky vydíral, nedokážete si představit, jaké je to pro matku přijít o své dítě, ona si to možná teď nedokáže představit, ale až za 6 měsíců porodí a vy jí ho se svojí snoubenkou vezmete, tak tam nebude záležet na vašich citech k ní, ale jen ta těch citech, které ona bude mít spojené s tím dítětem."
"Nechci, aby jí to dítě vzali, je to naše dítě, moje a její, moje snoubenka s tím nemá nic společného, její to dítě nebude ani trochu."
"Mia jim, ale podepsala smlouvu."
"Nějak jí z toho dostanu, přísahám."
"Mladý muži, vy si ani neuvědomujete, jaké je to vychovávat dítě. Vždyť se s mojí dcerou ani moc neznáte, chcete s ní mít dítě, které no řekněme si to na rovinu, jste si ani neudělali, a chcete ho spolu vychovávat."
"Máme na to ještě 6 měsíců se poznat."
"Co když vám do cesty skočí zase nějaká roztleskávačka, jako vaše snoubenka?"
"Sice je to moje snoubenka, ale nemiluji ji, přiznám že jsem s ní něco měl, ale city v tom nikdy nebyli, ani jsem nevěděl jaké plány mají s vaší dcerou, možná mi ani neuvěříte, že den předtím než se to stalo, tak jsem viděl vaši dceru v květinářství a byl jsem rozhodnutý, že jí další den půjdu pozvat na večeři a chtěl jsem se svojí přítelkyní rozejít, jenže ona pak otěhotněla a potratila, bylo to zamotaný a nechtěl jsem se zachovat jako kretén a tak jsem s ní chtěl být aspoň do té doby, než jí bude líp a pak najednou Mia byla u nich doma a řekli mi, že je těhotná, a že to dítě bude naše, protože Molly už žádný mít nikdy nebude. Vlastně když teď nad tím přemýšlím možná to dítě, o které přišla, nebylo ani moje. Vy neznáte moje rodiče, chtějí jen peníze a moc, a tak se s Ashtonovými už když jsem byl malý, domluvili se, že si vezmu jejich dceru a spojí se tak naše firmy ve velkou. Já ji nikdy nechtěl."
"Dobře Harry, tohle znělo přesvědčivě, takže ti budu věřit, ale svůj názor nezměním. Je to moje dcera a mám strašný strach."
"Nechte mi ještě chvíli na to, abych s tím dokázal něco udělat. Jsem mladý to ano, nevím jak vychovávat dítě, ale nenechám aby ho Mie vzali, ona si s ním každý večer povídá a je strašně sladká. O svoji rodinu se postarám, a zkusím z toho dostat i vašeho manžela."
"Dobře, dobře Harry, můžu vám teď nabídnout něco k večeři, uvařila jsem, není to nic nóbl, ale snad vám to bude chutnat."
"Děkuji, dal bych si moc rád."
Z pohledu Mii
Seděla jsem celou dobu vedle Harryho a poslouchala všechno, co za tu celou dobu říkal, teď jsem nějak víc věřila, že mě opravdu miluje a že to bude mít možná lepší konec.
Moje mamka odešla do kuchyně přichystat oběd a já jsem se otočila na Harryho, vzala jsem z jeho ruky ručník a začala mu utírat z obličeje krev.
"Omlouvám se za Drewa."
"Ty nemáš za co, měl v podstatě pravdu, ve fotbalovým týmu to tak chodí, musíš se chovat tak, aby ti to místo někdo nevzal."
"Opravdu jsi myslel všechno vážně, co jsi říkal mojí mámě?"
"Ano myslel a klidně ti to řeknu znovu."
"Co mi řekneš znovu?"
"Jak moc tě miluji."
"Já tě taky miluju Harry."
"Měli bychom jít už za tvojí mamkou, třeba mě bude mít ještě ráda."
"Ona je moc hodná, jen má strach."