"Kdy odjíždí?"
Dianna seděla u svého stolu, snažila se zůstat nenápadná a hlas se jí nervozitou lehce ošíval.
"Dneska v noci." Emily byla narozdíl od ní v pohodlí své měkkoučké postele a na klíně jí ležel notebook. Už půl hodiny se snažila psát, no marně.
Musela čelit smutnému faktu, že za celou tu dobu co byla s Morganem, nic nezískala. Pouze byla jeho obětí, fackovacím panákem a náhodnou holkou, kterou kdysi opíchal.
Ale do článku, nebo na jejího bratra neměla nic.
"Jsi si tím jistá?" Zopakovala policajtka už snad po sté a všimla si, že jí jeden ze strážníků sleduje. Zahrála perfektní úsměv a jemně k němu pokynula hlavou. V posledních dnech byla víc paranoidní, než kdy jindy.
"Odjíždí Dianno. A posílá ke mě chůvu."
Cože? Vyjekla jak ve své mysli, tak i do telefonu. "Nejspíš se bojí, že bych všechno vyklopila policii. Jako kdyby mi to nějak pomohlo."
"Emily, pokud bude Christopher pryč, musíš jít na policii."
Dianna si vybavila slova, která jí věnovala Emilyina spolubydlící.
Nechtěla, aby Anna zatáhla Kylea do jejího nového života, no byla si jistá, že to udělá.
Přesto to ale nemohla být ona, kdo by najednou policii všechno vyklopil. Ale pokuď Morgan odjížděl a pokud by Emily dostala šanci mluvit, všechno by se změnilo.
Vyhráli by.
V koutku duše ale věděla, že to tak jednoduché nebude a nemýlila se.
"Nevím, jak ti to vysvětlit. Vím, že je to sebevražda, ale tohle všechno jsem začala kvůli Jasonovi a právě teď, když s Morganem 'spolupracujeme' jak tomu on rád říká - mám největší šanci se k němu skutečně dostat. Neprošla jsem si peklem, abych běžela na policii a čekala, než se vrátí a zabije mě. Potřebuju ho najít. Potřebuju."
Nebyla to snadná volba, ale Emily tušila, že kdyby teď vycouvala - byla by ještě hloupější, než kdy předtím. Musela překonat svůj strach a nenávist a skutečně zabojovat.
Musela.
"Co chceš dělat?" Dianna si promnula spánek. Byla unavená a rozhodně ne nadšená z toho, co se právě dozvěděla.
Nikdy se Morgana nezbaví. A teď navíc musí hlídat Emily.
"Budu dělat to, co mi řekl. Budu sedět na zadku a čekat, než se vrátí. A mezitím si zjistím nějaké další informace."
Uvědomovala si, jak moc zlomeně a poddajně zněla. Jako kdyby z ní Morgan dostal veškerý ten odpor - no opak byl pravdou. Emily se cítila silnější, možná proto, že mezi nimi panovala jakási dohoda, nebo protože se právě na dva týdny chystal odjet do Kanady, ale ať už jí tu odvahu do žil pumpovalo cokoliv, líbilo se jí to.
Vzpamatovala se z té bomby a její obličej se pomalu začal uzdravovat. Jediným problémem zůstávala práce - u které byla Emily zaseklá a vlastně ani neměla chuť cokoliv psát.
Veškeré její myšlenky se točily okolo jejího bratra.
"Seš přesvědčená, že s ním chceš tuhle hru hrát?"
Byla to poměrně nemístná otázka, jelikož Emily byla nucena hrát jeho hry ode dne, kdy vkročila do jeho firmy, pořád to ale bylo něco, nad čím přemýšlet.
Byla přesvědčena? Anně se to rozhodně líbit nebude.
Však to taky nemusí vědět. Ozvalo se okamžitě její podvědomí a její rozhodnutí jedině upevnilo.
"Nepřestanu,dokuď Jasona nenajdu."
-------------------------------------
Nebylo tomu dlouho, co byl Londýn klidné místo.
Policie byla nucena řešit pouze obyčejné přestupky a vážnější zločin byl pokaždé pečlivě zahrabaný tak, aby nezpůsobil vážnější povyk.
A poté se objevil Morgan. Se svojí firmou a s proudícimi penězi, díky kterým si prakticky koupil celé město. Policie začínala být slepá a jak ubývalo věrnějších lidí, přibývalo moci, která směřovala k nesprávnému člověku.
Jeho jméno se stalo diskutovaným tématem, no nikdy nikdo nemluvil o veškeré té špíně a zločinu, která za ním byla schovaná.
Nikdo se nikdy neodvážil zakročit proti jeho vlivu, až do doby, dokud se jeden člověk nedostal až nebezpečně blízko.
Morgan považoval Diannu za svého perfektního informátora a ona si ani neuvědomovala, že jejich setkání nebylo náhodné.
Že nejen, že ji Morgan využil, byl to její šéf, který jí pustil přímo do jámy lvové. Vytvořil si naivní plán, že se toho Christopher chytne a doopravdy se zamiluje, no muž v jeho postavení byl příliš chytrý na to, aby ohrozil své impérium kvůli nějaké ženě.
A tak se Dianna stala prostředníkem v ošklivé válce a jakmile se dozvěděla svoji pozici - zhroutila se z toho.
Snažila se bojovat, snažila se mu pomstít, ale neměla šanci. A čekala úmorné měsíce, než ji znovu dovolili na tom případě pracovat.
A vše by šlo hladce, kdyby ze samého vzteku na své nadřízené nepujčila Williamovi tu složku a nepřivedla tak k sobě Emily.
Vše by šlo hladce. Víceméně.
A jako vždy, Dianniny činy nehrály do karet nikomu jinému, než Morganovi.
Ani si neuvědomoval, že mu Emily spadla do rukou přesně v tu správnou dobu.
Přesně, kdy ji potřeboval.
Jasona Evanse hledal posledních pár měsíců. Vždy se objevil a následně zmizel. Vždy provedl pár obchodů a následně o něm nikdo několik týdnů neslyšel. Christopher se snažil přijít na to, v kom má tak silného spojence, kdo mu pořád pomáhá unikat a za posledních pár dní se dostal k téměř celkové odpovědi.
Teď jenom potřeboval návnadu. A nemohl najít nikoho lepšího, než Jasonovu malou sestřičku.
A opět, vše by šlo hladce, pokud by jedna z vyhlášených restaurací nevybouchla a Morganovi se neohrozil očekaváný převoz.
Takže místo jeho původního plánu teď letěl do Kanady.
A nenáviděl to.
Představa, že bude muset strávit dva týdny mimo Londýn, mimo jakoukoliv kontrolu ho ubíjela. Naštěstí se ujistil, že Kyle už neudělá žádné další chyby.
Ten se snažil tvářit, že je stoprocentě koncentrovaný, no hlavou mu běhaly jiné myšlenky.
A mezi tímhle vším zmatkem byla pořád Anna - člověk, který se rozhodl vzít situaci do vlastních rukou.
A najednou, z Morganova poměrně jednoduchého života se stal naprostý zmatek a z toho Emilyino noční můra.
A už nebylo cesty zpět.
-------------------------------------------
Londýnské letiště bylo přeplněné. Lidé čekali dlouhé hodiny na jejich let, pospávali a modlili se, aby jim špatné počasí nezkazilo jejich plány.
Morganovo auto přijelo k soukromému letadlu.
Byly to dva týdny.
Christopher se snažila udržet svůj odjezd v tajnosti, tak aby si policie ani jeho nepřìtel nevšimli, že je pryč. No bylo mu jasné, že Dianna se o tom stejně dozví.
Řekne to svému šéfovi? Pravděpodobně. Jenže to by potom také musela zahrnout svého infomátora a Morgan si byl jistý, že Emily pochopila, že se má policii vyhýbat.
Chtěla svého bratra. Tak moc, že ji měl v hrsti.
Počasí bylo přímo odporné a prudký déšť spojený s větrem mu připomínal, že skutečně opouští Londýn.
Držel nad sebou černý deštník, mezitím kontroloval telefon.
Kyle:
Všechno je zařízený. Dávej si bacha. Nemůžeš mu věřit. X
A komu vlastně Chris věřit mohl?
Odepsal jednoduchě ok a otočil se na Zoey. Ta se schovala pod jeho deštník a odhrnula si z tváře rozcuchané vlasy.
"Vsadím se, že ti tohle pitomý počasí chybět nebude."
"Být tebou nejsem tak nadšenej. Letím do Kanady, protože si nezvládla svoji práci."
"Není to moje chyba, že se Nolan cuká kvůli tvým problémům."
Osopila se na něho zpátky. Vážně se snažila udržet tenhle rozhovor v dobrém duchu, no byl to Morgan,takže nesplnitelný úkol.
"Dokud jsem naživu, žádný problém není."
"Moc dobře víš, že to není pravda. S tebou vždycky přichází problémy."
"Nic co bych nevyřešil a nic, co by musel řešit Nolan."
"To neříkej mně, ale jemu."
-------------------------------------------------------
Za chvíli tu bude 100k přečtení❤❤
Jako vždy, omlouvám se za nepravidelné pauzy, nemám teď téměř čas a kdykoliv jsem sedla k wordu, výsledek se mi nelíbil :X
Ale zbývá snad už jenom 200 nebo 100 přečtení k tomu úžasnému číslu, což mi tak nějak vrátilo chuť psát <33
Moc děkuju, že i přes ty nekonečné pauzy pořád čtete <3
----> Na obrázku Nolan, který se objeví v následujících kapitolách:)
Ps - Změnila jsem obsazení Jasona - Xavier Dolan <3