VY: I kdyby tak s tebou nikam nepůjdu. Vůbec tě neznám.
NEZNÁMÉ ČÍSLO: Když se mnou půjdeš, tak se můžeme poznat.
VY: Kdo vůbec jsi, že si takhle přesvědčený, že s tebou někam půjdu?
NEZNÁMÉ ČÍSLO: Jai. Jai Brooks.
VY: Jasně, dobrý vtip.
NEZNÁMÉ ČÍSLO: Myslím to vážně.
VY: Takže jsi ten slavný Jai Brooks?
NEZNÁMÉ ČÍSLO: Takže jsi naše fanynka?
VY: Dovol se mi zasmát. Já nejsem vaše fanynka. Pět kluků, kteří zpívají a točí nějaké challenges. Celkem obyčejný.
JAI BROOKS: Takže nás nemáš ráda?
VY: Úplně vás nemusím.
JAI BROOKS: To se změní.
VY: Takže si myslíš, že díky tobě vás začnu mít ráda?
JAI BROOKS: Samozřejmě. Přesně to si myslím.
VY: Asi si dost věříš, že?
JAI BROOKS: Nevím, co na to napsat.
VY:Oh. To není možné.
JAI BROOKS: To mě nenávidíš nebo co?
VY: Ne, že vás nenávidím, ale taky to neznamená, že vás mám rada.
VY: Když o tom člověk přemýšlí jste celkem hezcí kluci.
JAI BROOKS: To je milé.
VY: Ani ne.
JAI BROOKS: Jsi pořád tak zlá?
VY: Ne, jenom na tebe.
JAI BROOKS: Proč?
VY: Protože tě nemám ráda.
JAI BROOKS: Zlato prosím, zkus mě poznat.
VY: Dávám ti pár dní. Pak se uvidí.
JAI BROOKS: Děkuju ti puso.
VY: Máš zač.
JAI BROOKS: Řekni mi něco o sobě.
VY: Proč?
JAI BROOKS: Chci tě poznat.
VY: No dobře.
VY: Jmenuju se Jessica. Je mi sedmnáct. Jsem z LA. Mám hnědé vlasy, hnědé oči. Taková celkem obyčejná holka.
JAI BROOKS: Chci tě někdy vidět.
VY: To máš asi smůlu.
JAI BROOKS: Ale no tak.
VY: Sbohem úchyle.
JAI BROOKS: No ahoj.