Břéťa dojel domů z práce a dal si sprchu. Byl nervózní a nevěděl přesně z čeho víc. Jestli ze schůzky z Terkou nebo z toho, že by jí i byť nevědomky mohl ublížit. Původně chtěl být v práci co nejdéle, ale Petr ho skoro doslova vyhodil z kanceláře. Taky mu poradil co má Terka ráda k jídlu, aby jim mohl vzít nějaké občerstvení. Nakonec vzal v lahůdkách krabičku mini sendvičů s kuřecí a krůtí šunkou a k tomu krabičku sýru s ovocem a zeleninou. Vzal jim taky jejich vyhlášenou domácí limonádu. Všechno měl teď v ledničce a zároveň si vzal i všechno co budou ještě potřebovat. Jezdil do letního kina pravidelně buď sám, nebo občas vyrazili s kolegy. Zamluvil si místo úplně v zadní řadě a na kraji řady, aby když tak mohl odjet pokud by Terka chtěla. Měl to místo vždycky i kvůli svojí práci a místní provozovatel mu vycházel vstříc. Teď si vzal džíny a pohodlnou košili, do auta si pak ještě hodí lehkou bundu jen pro jistotu. Byl vážně nervózní a věděl, že dnešek bude moc důležitý. Musí Terce dokázat, že chápe jak na tom je a že mu nevadí čekat. Upřímně jen trochu doufal, že nebude mít na sobě sukni ve které jí viděl včera ve městě. Zahlédl ji jak byla s Aničkou na zmrzlině a v krátké sukni vynikly její krásné nohy. Taky měla přiléhavé tričko místo volných co často nosila a to už na něj bylo trochu moc.
Nakonec se podíval na hodinky a měl čas vzít všechno potřebné a vyrazit. Taky si ještě vzpomněl na něco co mu Petr řekl, že Terka je hodně zimomřivá, když je nervózní a vystrašená. Tak vzal ještě příjemnou fleecovou deku. Sice bylo přes den teplo, ale často teď přicházely bouřky a hlavně večer se ochlazovalo a tak by tím spíš ještě mohla být Terce zima. Všechno vzal do auta a vyrazil směrem k domu kde teď bydlela. Napsal jí zprávu, že tam bude asi za pět minut, aby jí dal čas a nemusela být ve stresu. Do začátku filmu měli dost času a tak snad tahle první schůzka dobře dopadne. Zastavil u jejího domu a vystoupil, aby mohl počkat než přijde dolů. Za chvilku se objevila a jemu se trochu ulevilo díky tomu, že měla džíny a tričko. Moc jí to slušelo a měla rozpuštěné vlasy což se mu moc líbilo. Taky si všiml, že je hodně nervózní a věděl, že si opravdu musí dávat pozor. Prošla si něčím strašným a by byl idiot kdyby jí ublížil, prostě si užijí hezký večer a pak se teprve uvidí co bude dál. Teď bude žít přítomností a vezme to krůček po krůčku.
Terka vyšla před dům a viděla, že Břéťa už na ní čeká. Slušelo mu to a ona byla ráda, že na poslední chvíli necouvla. Musí to zkusit, musí zkusit co dokáže. Možná s ní nebude chtít ztrácet čas, ale ona by mohla zjistit jak na tom je. Rozhodně mu nechce ublížit, protože to by si nezasloužil. To co cítila jí děsilo, ale zároveň doufala, že by to opravdu mohlo být stejné i z jeho strany. Jenže teď byla zásadní otázka jak moc se ona bude bát a jak moc ochotný on bude k tomu, aby jí dal čas a prostor. Nesměle se na něj usmála a došla až k němu. "Ahoj Terezko, moc ti to sluší. Můžeme jet?" "Ahoj a děkuju, jo jasně můžeme." Terka se trochu bála, že jí bude chtít obejmout, ale on jen otevřel dveře, aby mohla nastoupit. Břéťa pomohl Terce nastoupit a opatrně za ní zavřel dveře. Všiml si, že chvilku stuhla asi v obavě, aby jí nechtěl obejmout. Naštěstí věděl, že na tohle si bude muset ještě počkat. Teď obešel auto a nasedl k ní a vyrazil směr letní kino. "Vzal jsem nám jídlo, abychom si nemuseli kupovat nic na místě. V lahůdkách jsem koupil sendviče a nějaké sýry." "To je moc fajn mám místní lahůdky ráda a Anička si oblíbila jejich zmrzlinárnu." Břéťa se zasmál. "To úplně chápu, chodí tam všichni. Máma by se tam nejradši nastěhovala, miluje zmrzlinu." "Taky jí mám ráda, ale spíš ty smetanové. Ty nemáš zmrzlinu rád?" "Mám a uznávám, že hlavně třeba jejich vanilková zmrzlina s limoncellem je skvělá."
Břéťa si všiml, že si Terka nervózně mne ruce, které měla položené v klíně. Snad to bude všechno v pořádku a on neudělá nechtěně něco čeho by se mohla leknout. Nakonec zajel do areálu a zajel na svoje místo. "Tohle je moje oblíbené místo, majitel mi ho nechává, když ví že tu budu. Sice službu nemám, ale to nemusí nikdo vědět." Terka se na Břéťu podívala a usmála se. Místo bylo úplně vzadu a hlavně na kraji, takže byla možnost odjet i během představení. Opravdu se moc snažil, aby se cítila v bezpečí a komfortně. "Je to skvělé místo a já ti za to moc děkuju. Víš Břéťo já pochopím, když to pro tebe bude moc těžké a prostě si jen vyjdeme do kina a tím to skončí. Pro mě je tohle obrovský krok a pořád jsem si nebyla jistá jestli je to takhle správně a mám dneska jít. Já ti nechci ublížit, to bych si neodpustila." Břéťa poslouchal co mu Terka říká a tak moc litoval, že jí nemůže vzít do náručí, aby ji obajl. "Terezko podívej, já chápu co se mi snažíš říct a po všem co teď vím chápu jak moc složité a těžké je pro tebe tady se mnou být. Já nejsem mladý naivní kluk, abych se nedokázal ovládat. Prosím dej tomu šanci, dej nám šanci." Terka se na něj podívala a konečně začala věřit, že by to mohlo dopadnout dobře. Břéťa viděl jak se Terka trochu uvolnila a pak udělala něco co ho moc mile překvapilo, vzala ho za ruku.