Brzké ráno zastihlo Terku s kávou na lavičce v práci. Seděla stranou od hlavní cesty a čekala na Richarda. Ten slíbil, že se tu staví, původně si myslela, že ho sem nebude třeba muset zase tahat, ale on jí řekl, že se stejně vrací z kongresu. Pokud měl cestu kolem vždycky se tu stavovat a to jí potvrdila i Sid. Takže teď seděla s kávou připravenou i pro něj a uvažovala jak vlastně začít. Nakonec se dočkala a jen co se pozdravili tak si k ní sedl. "Ještě jednou díky za kávu ta se vždycky hodí. Navíc mi místní káva vážně chutná. Takže co se děje?" Terka se podívala na svoje ruce ve kterých měla kelímek s kávou. "Já vlastně nevím jak začít. Víš posledně jsme mluvili o tom, že by mi to tady mohlo pomoct. Jenže já mám pocit, že se ještě hlouběji potápím do toho marastu, kterým je moje minulost. Tolik věcí mi nedává smysl a myslím si, že jsem se v tom všem nějak zamotala. Jsem tu spokojená, to není ten problém. Jenže sny jsou zpátky a já nevím co s tím." Richard pozorně poslouchal co mu Tereza říká. Měl takový divný pocit už při jejich minulém setkání a teď si z toho co mu neřekla vlastně dost jasně udělal závěr a byl si jistý, že se jí nebude líbit.
Terka se na Richarda konečně podívala a všimla si, že se usmívá. "Teď se vážně snažím přijít na to co tě tak pobavilo." "Vlastně ty, protože je tak moc hezké jak si byť jen odmítáš přiznat v čem by mohl být problém. Nebo možná to ani sama netušíš. Podívej se, znám tě šest let a za tu dobu jsme toho spoustu probrali. Já lépe než kdokoliv jiný chápu čeho všeho se bojíš a jak moc zlé jsi to tehdy měla. To co ti ten zmetek udělal se ti pravděpodobně nikdy nepodaří zapomenout, ale můžeš jít dál a zkusit začít věřit. Nevěříš mužům, nejsi ráda v jejich přítomnosti i když už to není tak jako kdysi. Jenže sama jsi se do té bubliny úplně uzavřela a nevíš jak z ní." "Nechápu co to s tím jak se teď cítím má společného." "No takže si to projdeme, tobě se vrací sny, hodnotíš znovu svoje rozhodnutí být sama a neříkej, že to tak není. Myslíš si, že by o tebe nikdo nestál, protože jsi dle svých slov poškozené zboží. Vidíš pamatuju si přesně co jsi mi kdy řekla. Teď si prosím do téhle rovnice dosaď proč se tím vším zabíváš zrovna teď." Terka se na Richarda šokovaně dívala a najednou pochopila kam tím míří. Ne přeci to nemohlo být tak jak říká. Jen se jí s ním dobře povídalo, ale najednou jí to všechno dalo smysl a ona se rozplakala.
Richard objal mladou ženu vedle sebe a nechal jí prožít emoce, které na ní teď útočili. Po chvilce se uklidnila a znovu se na něj zadívala. "Nedošlo mi to, jen to najednou bylo jiné a já nevěděla proč. Richarde já s nikým být nemůžu. Bože jaký chlap by asi vydržel se ucházet o ženu, která se bojí s ním jít do postele. Bojím se dotyků, že se laskání změní v rány. Bojím se, že mě on tak zničil, že už mě nikdo jiný nemůže chtít." "Terezko podívej ty nejsi žádné poškozené zboží. Jsi krásná mladá žena. Přestaň v té své malé blonďaté hlavičce neustále vymýšlet důvody proč to nejde a zkus přemýšlet o důvodech proč ano. Nikdo ti přeci neradí s někým hned skočit do postele proboha. Pokud se nepletu tak se tu bavíme o Petrově šéfovi je to tak?" Terka se na Richarda podívala a chvilku zaváhala, ale jemu vždycky říkala úplně všechno a tak přikývla. "On je taky dlouho sám, myslím že tak nějak jako byl Adam, ale nejsem si jistá. Co by asi tak dělal se mnou a navíc mám dítě a Anička vždycky bude na prvním místě." "Dám ti jednu dobrou radu, Petr ho zná a ví jaký je a možná on sám má v minulosti něco co mu brání být s někým. Vím že ho zranili ve službě už před mnoha lety a to si sebou člověk může nést. Pokud se rozhodneš to řešit mám pro tebe takový malý návrh."
Terka poslouchala co jí Richard říká a dávalo to smysl. Sid i Lenka znaly pravdu o tom co se jí stalo. Samozřejmě ne úplně celou, ale to hlavní ano. Richard jí radil ať se svěří buď jim oběma nebo jedné z nich. Přeci jen žena ženě v tomhle mnohem víc rozumí. "Asi máš pravdu jenže já se bojím. Proč se mi to muselo stát, proč jsem to tehdy neviděla dřív." "Pokud je žena obětí psychického domácího násilí většinou to hodně dlouho nevidí a proto je to tak nebezpečné. Pak přijde první rána a buď je to signál k útěku, nebo už nemá ani sílu odejít. Ty jsi zaplatila velkou cenu, jsi oběť a nic to nezmění. Jen můžeš zkusit žít víc přítomností. Možná to nikam nepovede, možná z toho nic nebude, ale můžeš sama zkusit zjistit jak jsi na tom." "Já vím, že to co říkáš dává smysl a jsem rád, že jsi přijel. No nechám tomu volný průběh a uvidíme co z toho bude. Jenže já se tak moc bojím i jen mluvit o tom všem co se stalo. Možná kdyby mu to někdo řekl, myslím třeba to co ví holky tak by to bylo snazší." Terka si uvědomila, že by mohla o tohle poprosit Lenku a Petra, ale taky možná ne. No čas ukáže co dál. Richard se s Terezkou rozloučil a byl čas aby nastala změna plánu. Ještě si tu musí s někým promluvit.