Minule jste četly:
Po krátké chůzi jsme se zastavili a Arisu mi z mých očí její dlaně sundala. Když jsem uviděla co je přede mnou.. tak mi začali téct slzi.., ale usmívala jsem se.
...................................................................
Bylo to místo kde táta mamku požádal o ruku..
,,Děkuju" řekla jsem při otočení k Arisu. Prvně jsem ji objala a neměla v plánu ji nějakou chvilku pouštět.
,,To je maličkost" řekla a objala mě zpátky.
Ještě chvíli jsme tam tak stáli dokud jsem ji nepustila.
,,Vyfotíš mě?" zeptala jsem se. Utřela jsem si slzy, matně upravila řešenku a šla k místu.
Byl to krásný výhled na moře. Kolem byl jen menší dřevěný plot, kdyby něco, jinak nádherný výhled.
Došla jsem k plotu o který jsem se za zády opřela rukama a podívala jsem se na Arisu. Tak už měla přichystané mobil a asi i foťák.
Do kamery jsem se usmála a Arisu začala fotiť. Bylo mi jasné, že je těch fotek alespoň dvacet, ale pak budu mít z čeho vybírat ne?
Chtěla jsem od místa odejít, ale Arisu se ke mě rozběhla.
,,Počkej" řekla a zastavila mě. Jednou rukou mě objala a foťák otočila na selfie. Do kamery jsem se, stejně jak ona, usmála a pak jsem jen slyšela třikrát zmáčknutí spouště.
,,Tak, teď by jsme mohli zajít ke stánku?" zeptala se a pustila mě. Jen jsem na to kývla a šla s ní.
Kolem bylo totiž vážně hodně stánku s různými věcmi jen část kde jsme se fotili byla přísně hlídaná aby tam žádný stánek nebyl.
Byli tam stánky s mušlemi, k jídlu vodními živočichy, ručně vyráběnými barvenými šperky, taky tady bylo pití, něco z oblečení za vážně nízkou cenu a ručně pletené plavky.. plavky byli, ale nádherné. Po menší chvíli jsem si všimla, že tam nemají jen plavky, ale i topy, sukně a další.
,,Nekoupíme si nějaké?" zeptala jsem se Arisu a aniž bych čekala na odpověď jsem se k nim rozešla. Byli vážně nádherné plus levné.
,,Hello" pozdravila nás starší paní, mohlo ji být těsně nad šedesát. Vypadala celkem jako Asiatka.
(Dobrý den)
,,Hello" usmála jsem se na ni s pozdravem zpátky a začala jsem si plavky přihlížet.
(Ahoj)
,,Y/n!" zavolala na mě Arisu a pomalejším během ke mně doběhla.
,,Nemůžeš mi utíkat, co kdyby tě někdo unesl!" vynadala mi.
,,Arisu, je mi osmnáct" řekla jsem se smíchem.
,,Ale jen pár hodin" zasmála se taky a dala si ruce v na pas.
,,Ty jsou nádherné" vychrlila ze sebe a hned si je začala prohlížet.
,,Děkuji vám slečny" usmála se paní.
,,V-vy umíte japonsky?" zarazila jsem se.
,,Samozřejmě" usmála se. ,,Žiji tady dlouho, ale mám v Tokiu dcerku a vnuka" usmála se.
Paní měla šedé vlasy, ale s lehkým nádechem zelené. Taky lehce pootevřené oči které vypadali jako zavřené, že kterých zářili nádherně smaragdové oči.. byli mi povědomé.., ale odkud?
Měla na sobě dlouhé šaty po kotníky s krátkym rukávem a svou váhu měla trošku větší. To, ale vůbec nevadilo.. slušelo ji to.
,,Aha" usmáli jsme se.
,,Jste krásné" řekla.
,,Děkujeme" usmáli jsme se.
,,Včera jsem dodělala dva kousky a podle mě by vám nádherně seděli" řekla a vstala z židle. Otočila se k nám zády a začala tam v menší krabici něco hledat.
,,A! Mám je" řekla radostně a došla zpátky k nám.
,,Tady" řekla a podala nám jedny dvoudílné plavky a jedny kraťasy s topem.
(Takhle: )
,,Pro tebe" ukázala na Arisu ,,jsou ty plavky. Krásně ti půjdou k vlasům a ještě víc k pleti" usmála se a podala ji je.
,,A pro tebe" ukázala na mě ,,je tenhle modrý set. Nevím proč, ale krásne mi to k tobě sedí" usmála se.
,,Děkujeme.. kolik to bude stát?" zeptala jsem se. Ona jen s lehkým smíchem tleskla a podívala se na mě.
,,Dělám to pro radost a vy dvě v sobě máte něco zvláštního.. něco magického" usmála se. ,,Dávám vám to zadarmo" dodala.
,,Ne to nemůžeme-" ,,nechtějte si to" přerušila mě.
,,Tak děkujeme" usmála jsem se a přes pult se k ní ohla. Objala jsem ji a Arisu pak taky.
Odešli jsme dám a šli jsme směrem zpátky k lanovce.
Pořád mi přišlo jako bych ji znala. Měla podobné oči těm jeho.. dlouho jsem ho neviděla.. hodně dlouho. I vlasy se jim podobali.. oba dva zelené.. dlouho jsem si na něj takhle nevzpomněla.. chybí mi.. ani nevím kde mu je teď konec..
,,Počkej chvilku" podívala jsem se na Arisu a podala ji oblečení.
Lehkým rozběhem jsem doběhla k paní kde jsem se zastavila a lehce vydýchávala.
,,Můžu se vás prosím zeptat na příjmení? Jste paní-" ,,Cuchija" usmála se když mě přerušila.
,,A-aha, dobře" usmála jsem se zpátky.
,,Připomněla jsem ti někoho?" zeptala se zmateně.
,,Ano jen.. jen starého kamaráda" usmála jsem se.
,,Nashledanou" řekla jsem a doběhla zpátky k Arisu, která už měla zaplacené lístky.
,,Můžeme?" zeptala se a já kývla. Sedli jsme si do lanovky a jeli. Opět to byl krásný výhled a velká výška.
,,Co si ještě potřebovala?" zeptala se.
,,Vzpomínáš si na toho kluka o kterém jsem ti říkala.. je to už dávno" řekla jsem.
,,Myslíš?-" ,,jo" přerušila jsem ji.
,,Myslela jsem si, že je jeho babička, ale nemají stejné příjemní" řekla jsem.
,,Aha, škoda. Už jsi ho dlouho neviděla a kontakt nemáš" řekla lehce smutně.
,,Jo" usmála jsem se na půl.. – v tu chvíli mi nedocházelo.., že to mohla být babička z jeho maminy strany.. nebo to.., že jeho matka může mít díky svatbě jiné příjmení –.
,,Kolik, že je?" změnila jsem pochmurné téma.
,,Akorát čas" řekla s úsměvem a sedla si rovné jako nějaká vážená osoba.
,,Akorát čas? Na co?" zeptala jsem se z úsměvem. Byla plná tajemství a zajímalo by co kuje.. sice mi docházelo co by to asi mohlo být, ale tím jsem si nemohla být jistá.
Podívala jsem se na hodiny na svém mobilu a ten ukazoval půl páté.
,,Naaaaaa... další překvapení" řekla a zasmála se.
,,Ale no taak" bouchla jsem do ni, ale jen lehce.
,,Uvidíš, kdo si počká ten se dočká.. jinak budeš brzo stará" řekla. Tomu jsme se obě zasmáli.
Lanovka dlhá zážitky na své místo kde jsme vystoupili a šli rovnou k autu do kterého jsme si jak jinak než nastoupili. Chtěla jsem znovu zkust rychlou jízdu, ale vím, že by mi to Arisu už opravdu nedopustila a taky už nechci riskovat. Kdykoliv mi do cesty může skočit dítě nebo se cokoliv může stát.
Během pár minut jsme opět byli zpátky.
,,Teď si vezmu klíče" řekla a vzala si je.
,,Dobře?" na co?
,,A taky ti zavážu oči" řekla a odněkud vytáhla orančový šátek.
,,Na co?" zasmála jsem se.
,,Uvidíš" řekla a udělala mi vzadu mašli. Vážně jsem nic neviděla a to ať jsem se snažila jak jsem chtěla.
,,Budu tě vést jo" usmála se. Neviděla jsem to, ale podle hlasu jsem to cítila.
,,Dobře" usmála jsem se taky.
Chytila mě za dlaň a šla krok přede mnou, tak aby jsme nešli vedle sebe. Lehce mě táhla. Otevřela dveře, vešla dovnitř a to stejné jsem udělala i já.
,,Mám si sundat boty?" zeptala jsem se a ona se zasmála.
,,No co, bude tady nepořádek" zasmála jsem se taky a přitom mi šli vidět zuby.. hned jsem k sobě své rty schovala.. nemám ráda svůj úsměv že zuby.. nelíbí se mi.
,,Tak y/n" začala ,,tady stůj a nehýbej se dobře?" dodala.
,,Dobře" řekla jsem.
Počkat!
~~~~~~~~~~~
Děkuji za přečtení <33
1 223 slov