Bodyguard | 1D

Part 7

Tohle je trochu kratší kapitola, takže se předem omlouvám.

Niall's view

,,To je taková kravina..." zamumlám si pro sebe a přepnu program v televizi. Vážně se nehodlám koukat na nějaké anime. Přepnu to na kanál na který jsme s Katie koukali. Písničky.

S povzdechem se svalím do měkkých peřin ve své posteli. Někdy mi naše vila připadá spíše jako hotel, než jako dům. Možná to je tím, že je tu tolik pokojů kvůli bodyguardům. Proč nemůžou bydlet někde jinde? Doma nám žádné nebezpečí nehrozí, jsou tu zbyteční. S vyjímkou Katie. Jsem rád, že tu je.

Ostatní bodyguardi mě ale pěkně vytáčí. Plánuji si o tom promluvit se Simonem. Vážně mi není příjemné, když se v mém vlastním domě nacházejí cizí lidé a zakazují nám skoro všechno. Je pravda, že Katie mi taky zakázala pár věcí, ale ona to myslí dobře. ,To ostatní bodyguardi taky...' ozve se hlásek v mé hlavě. Pokusím se ho ignorovat a to docela úspěšně.

Dříve jsme měli bodyguardy jenom, když jsme jeli na nějaký koncert, nebo když jsme měli tour, ale od doby, co Harryho okradli nám Simon nacpal bodyguardy až do domu. Bez našeho svolení! Všechny nás to pěkně vytáčí. Přemýšlím, že Simonovi zavolám a řeknu mu co si o tom myslím. Třeba by je pak od nás odstěhoval. Teda Katie by tu nechal, to by si zkusil ji odstěhovat.

V tu chvíli mi to dojde. Kdyby tady Katie nebydlela s námi, nebavil bych se s ní. Nemám na ni žádný kontakt.

Rychle vytáhnu mobil a najedu na instagram.

Po asi půl hodinovém hledání ji konečně najdu. Možná bych ji našel dřív, kdybych věděl její příjmení. Já blbec se na něj nezeptal.

Pošlu jí žádost o sledování a najedu na twitter, kde ji taky najdu a začnu sledovat.

Najednou mi zapípá mobil a oznámí, že mě někdo začal sledovat na instagramu. Rychle upozornění rozkliknu s domněním, že je to Katie. A mám pravdu.

Na nic nečekám a rychle jí jdu napsat. Než však stihnu napsat alespoň ,Ahoj' přijde mi zpráva od Katie.

Katie: Buď od té lásky a ztlum si tu televizi, Horane. Je to slyšet po celém patře.

Její zpráva mě upřímně rozesměje. Úplně vidím jak Katie protáčí očima a otráveně mi tohle říká osobně.

Niall: Samozřejmě princezno. Moc se omlouvám...prosím odpuste mi...

S úšklebkem jí odepíšu a televizi ztlumím. Upřímně jsem ani nevnímal, že byla tak nahlas.

Katie: No to nevím, možná bych ti měla dát useknout hlavu za tvou drzost.

Niall: Hej! Tak tohle by ti u fanynek neprošlo. By tě za tohle ukřižovaly.

Katie: No jo prosím tě.

Katie: Hele já jdu spát. Dobrou Nialle.

Pohledem střelím k hodinám na nočním stolku. Za pět jedenáct.

Niall: Dobrou princezno...

Už ani nečekám nějakou odpověď a tak zastrčím mobil do kapsy od mikiny a vstanu z postele. Katie jde spát, takže vzduch by měl být čistý.

Přejdu k zrcadlu, které mám vedle skříně a jen tak z nudy sám sebe zhodnotím. Skončím až u vlasů, které si odbarvuji na blonďatou, ale právě teď spíše připomínají něco mezi bílou a blonďatou. Nevadí mi to. Docela se mi to i líbí. A pokud vím, tak fanynkám taky. Líbí se to i Katie?

Pohlédnu na hodiny a už je skoro 23:00. Kluci už v obýváku nejspíš budou čekat. Jestli si nechci ujít naší tradici, měl bych vyrazit. Katie psala, že jde spát, tak snad tomu tak opravdu je. Nerad bych ji zklamal. Navíc hned první den...

Všude po pokoji pozhasínám a vydám se ke dveřím. Vzduch by měl být čistý.

Potichu otevřu dveře a vstoupím do tmy, která na chodbě je. Opatrně za sebou zavřu dveře a pokusím se, aby udělaly co nejmenší hluk. To se mi také povede a tak se s úsměvem otočím k odchodu.

,,Vážně si myslíš, že jsem tak blbá, Nialle?"