Neúspěšná mise

46 2 0
                                    

                              ****
"No to si ze mě snad děláš srandu ne?! Řekni že to co mi tady říkáš není pravda, že je to jen nějaký vtip..." Miranda se na ni dívala skoro se zoufalstvím v očích..."No..., není to tak úplně vtip..., vážně nevím jak se to mohlo stát..., myslela jsem že-" "Ty tady nejsi od toho, abys myslela! Měla jsi se postarat o to aby  Bokowski z toho klubu už nevyšel! Kvůli tobě máme 3 miliony dolarů někde v hajzlu! Proboha Amy to jsi to nemohla udělat tak jako vždycky?" "Tak hele..., ten tvůj Bokowski, mi zlomil nos, postřelil mě do paže a málem mi vyrazil zuby! Jestli si myslíš, že jsem se málo snažila, tak se šeredně pleteš... Ten hajzl už mi neuteče..., vrátím se tam a dorazím ho..." Dodala s přivřenýma očima Amy. "No to si teda piš! Jak si asi myslíš, že bych vysvětlovala Deepovi, že pasák který unesl, znásilnil a tři týdny držel jeho dceru si beztrestně běhá po Moskvě?!" "Nebudeš muset nic takového vysvětlovat, neboj se Mir, bude umírat velmi pomalou a bolestivou smrtí..." Odpověděla jí Amy z jejíchž přimhouřených očí bylo vidět, že spřádá plán... velmi nepěkný plán..."Stavím se za Grace, pro nějaké informace a zbraně..." "Dělej si co chceš, hlavně ho dostaň... Do neděle chci mít jeho pohlavní orgány tady, na stříbrném podnose." Amy kývla hlavou a nepatrně se usmála... přesně věděla co tím myslí... Neloučila se když odcházela, věděla že Mirandu tím pěkně naštvala a možná ji taky dostala i do problému... prostě se jen podívala přes rameno a vyšla ven z místnosti. Jelikož se právé nacházela ve starém kanalizačním systému, asi 3 metry pod zemí a ještě k tomu byl prosinec, bylo jí trochu chladno... "Ahoj Amy." Pozdravila ji Grace když vešla do asi nejútulnější místnůsky tady v podzemí. Nejútulnější proto, protože tu její obyvatelka měla vystavenou rodinou fotografii, sice s jedním kazem, ale stejně z ní na každého kdo se na ni podíval dýchla radost a rodinná atmosféra... Ten kaz, kousek černé pásky na pravém horním rohu, připomínal jednu velmi smutnou událost která se stala asi před pěti lety... Jednou se Grace zapletla do padělání peněz a zaplatila jimi nesprávnému člověku... Když jí volali její kumpáni že se to podělalo a že po nich jde, byla zrovna na cestě do Arábie... Došlo jí, že se její služební cesta bude muset protáhnout a zůstala tam skoro dva roky, za stálého kontaktu s rodinou... Když se po dvaceti měsících vrátila zpátky domů, do Londýna, místo vřelého uvítání od milujícího manžela a dvou milovaných dětí ji čekala jen tři mrtvá těla na podlaze jejich bytu... Přísahala, že toho hajzla najde a pomstí se mu... Proto tu každý den hledala informace o Richardu Blackovi který měl vyvraždění její rodiny na svědomí, protože přísahala, že se pomstí... proto žila tady, v podzemí plném krys, protože do toho bytu se už nikdy nevrátila... "Ahoj Grace." Odpověděla na pozdrav s mrazením v zádech když si připomněla to, co jí říkala jednou na trénynku..."Alexandr Bukowski, říká ti to jméno něco?" "Alexandr Bukowski..." Opakovala si to jméno s přemýšlivým výrazem... "No jistě že ano... majitel klubu Hertz, nejkvalitnější zboží na trhu, pracháč, v devětadevadesátém seděl za brutální vraždu, pustili ho na podmínku, má za sebou dva rozvody a čtyři děti..." "No víš Grace, myslela jsem spíš jeho aktuální místo pobytu, rodinu, přátele, s kým se v poslední době stýkal... můžeš mi to nějak zjistit?" "Pokusím se, ale asi to bude chvíli trvat..." "Nevadí... počkám si..."

Black rose - ze stínu na světloDonde viven las historias. Descúbrelo ahora