Jednadvacetiletá Amy, obáváný a nemilosrdný zabiják se mstí za to, jak dosud musela žít... když jí bylo 5 let, její otec se zabil při autonehodě a o rok později jí na následky těžké nemoci zemřela i matka..., ale bylo to opravdu tak? Je všechno tak...
Její černé šněrovací boty na vysoké platformě vydávaly zvláštní dunivý zvuk, když procházela chladnými chodbami hluboko pod Londýnem... chodbami, o jejichž existenci lidé s čistými policejními záznamy neměli ani tušení... Prostředí které se postupem času stávalo jejím domovem bylo velmi kruté... Úmrtí zde byla na denním pořádku a skoro z každé místnost se ozýval křik... Jmenovalo se to tady "Čtvrť mrtvých" jedna z nejnebezpečnějších "poboček" mafie v Anglii. Největší prodejna drog a červená komora v jednom... Vchod sem, znalo jen hrstka vyvolených. Když ji sem Jack poprvé přivedl, dívali se na něj jako na blázna a on se jim ani nedivil... Když se tu poprvé objevila, byla ještě na krátko ostříhaná a měla na sobě růžový crop top s flitry + riflové kraťasy... Nikdo nevěřil, že by někdy k něčemu byla, ale Jack viděl velký potenciál a nemýlil se v tom, že jednou dokáže velké věci... a jak předpovídal, najednou, po dvou letech, tam stála naprosto neodolatelná dívčina... Dlouhé nohy, vypracovaný trup, vyspělý hrudník, obličej jako z obrázku a kaštanové vlasy po pas... Nebylo divem, že se z ní mužům podlamovala kolena a do každé její pasti se vždy chytili... Také s sebou nosila hodně věcí které naháněly strach... Její obvyklou výbavu tvořil vrhací nůž, menší dýka, revolver a nějaká ta vychytávku ze skladu...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Už neměla žádné výčitky svědomí jako při prvních misích... 2 roky tvrdého trénynku a touha mstít se udělaly svoje, a z Amy se stal naprosto odlišný člověk... Z roztomilé, snadno zmanipulovatelné dívenky která milovala králíčky a Lady gagu, se stal velmi obávaný a nemilosrdný zabiják... Vražda už pro ni nebyla nechutná a bezcitná, ale znamenala pro ni dobře odvedenou práci a tučnou odměnu... Jak ji učila Grace... Vyhledat bezpečnou pozici, uklidnit dech, zaměřit cíl, zamířit, přiložit ukazováček na kohoutek, nadechnout se a zmáčknout spoušť... Usmála se nad tou vzpomínkou... "Ahoj Amy, ty už jsi zpátky z Ruska? Čekali jsme tě až ve čtvrtek..., ale je dobře že jsi zpátky..." Dodal a mile se na ni usmál její o rok mladší kolega. "Ahoj Bille, děkuji za přivítání, je Miranda uvnitř?" "Ano je..., ale teď bych tam být tebou nechodil..., už od rána má špatnou náladu a ještě ani nejedla..." Amy pro svou "manažerku" neměla moc dobré zprávy a tohle její obavy jak zareaguje na její návštěvu ještě znásobilo..."Aha... Tak děkuju Bille..." pokusila se mu úsměv oplatit a naznačit mu že by bylo lepší kdyby odešel... Tohle nebude moc příjemný rozhovor a další pár uší navíc by byl značně nežádoucí... Bill naštěstí pochopil a pomalu se odebíral k odchodu. Než zaklepala na těžké kovové dveře, zhluboka se nadechla a zavřela oči... Kéž by tohle už měla za sebou...
