Klidný les

702 36 9
                                    

Otevřela jsem rozespalé oči a protáhla se. Už je ráno. Vyskočila jsem z postele a ustlala si. Pak jsem se vrhla k oknu a roztáhla těžké tmavé závěsy, které bránily slunečním paprsků dostat se do mého pokoje. Když jsem závěsy roztáhla, žádné sluneční paprsky mě do obličeje nepraštily. Bylo hnusně a pršelo. To mi ovšem nebránilo v tom si vyjít na malý výlet, který jsem si na dnešek naplánovala...

Oblékla jsem si své oblíbené zelené šaty, které jsem si v Cornwallu roztrhla, ale už dávno jsem si je spravila. Vlasy jsem si stáhla do jednoduchého drdolu a na uši si nasadila briliantové náušnice, které jsem dostala od Jacka k narozeninám. Pak jsem si jen obula nějaké baleríny, ani nevím jakou měly barvu a vyrazila jsem na snídani. Předpokládám že snídat budu opět sama, protože takhle brzo nikdo nevstává.

Proto mě dost překvapilo, že když jsem otevřela dveře do jídelny, na svém obvyklém místě seděl Jack. Podíval se na mě rozespalýma očima a u toho něco žvýkal. ,,Dobré ráno" řekla jsem zaraženě a sedla si naproti němu. ,,Co tak brzo?" zeptala jsem se a vzala si čerstvý croissant, který krásně voněl po másle.

,,To stejné bych se mohl zeptat já tebe" řekl mrzutě. ,,Ale já se ptala první" pravila jsem a pobaveně se na něj podívala. Měl rozcuchané vlasy a vypadalo to, že by nejraději hodil hlavu do svého talíře a usnul. ,,Nechápu jak můžeš vypadat takhle a vstávat tak brzo" zamručel a znova si kousl do měkkého pečiva.

Já jsem se zasmála. ,,Jak jako takhle?" zeptala jsem se a Jack se pobaveně pousmál. ,,Takhle dobře" řekl a mrkl na mě. Najednou už tak nevyspale nevypadal. ,,Nech toho." řekla jsem a hodila po něm ku svého croissantu. 

Jack se se smíchem vyhnul a já se zamračila. ,,Nemrač se, jsi moje žena tak proč bych ti nemohl říkat že jsi krásná" řekl a já se na něj podezřívavě podívala. ,,Protože vždycky když mi lichotíš tak něco potřebuješ" řekla jsem a Jack se lišácky posmál.

,,Dneska jedu na hon." Řekl a já jsem se a něj překvapeně podívala. ,,V tomhle počasí?" zeptala jsem se a dělala jak mi přijde jako hloupost jezdit v tomto počasí na hon. ,,Ano, plánovali jsme to s Nikem a Danielem dost dlouho... Já bych od tebe potřeboval jen abys mi dosvědčila, že jsme se učili." Řekl a já jsem pozvedla jedno obočí. ,,Jako že mám kvůli tobě lhát?" Zeptala jsem se a Jack se zamyslel. ,,To není lhaní, je to pravda, budeme studovat zoologii, přírodní vědy, boj na dálku," chtěl ještě pokračovat, ale já ho s kroucením hlavy zastavila. ,,Chápu, ale mám to u tebe." Řekla jsem a Jack se pousmál ,,Jistěže má drahá choti." Řekl, zvedl se a přes stůl mi co nejgalantněji jak jen to přes stůl jde políbil hřbet ruky, který jsem si následně otřela do šatů a vyplázla na něj jazyk.

Jack se uchechtl a odešel. Jakmile zmizel za dveřmi, co nejrychleji jsem do sebe nacpala snídani a odběhla druhou chodbou (pro služebnictvo) do své komnaty. Jestliže bude Jack na honu, já budu moct taky jít ven, bez toho aby se mě ptal kam jdu. Je dost velká náhoda že si Jack s přáteli naplánovali hon zrovna když já taky. Já samozřejmě nejdu úplně  tak na hon, jdu se jen tak provětrat a pocvičit se svou kuší, která taky dlouho nebyla venku.

Netrpělivě jsem pochodovala po pokoji a čekala na Ell. Zadívala jsem se z okna, přestalo pršet, ale pořád bylo zataženo. V tom se konečně ozvalo zaklepání na dveře. Přiběhla jsem k velkým dvoukřídlím dveřím a prudce je otevřela. ,,Máš to?" Zeptala jsem se netrpělivě a zavřela za Ell dveře.

,,Dalo mi to hodně práce, ale ano." Přikývla a já si od ní s úsměvem vzala hromádku prádla. ,,Lott jsi si jistá?" zeptala se mě zdráhavě a já jsem přikývla. ,,Drž se původního plánu, kdyby se někdo ptal, jsem na vyjížďce s Hrdinou. Je to pravda, tak se nemusíš cítit špatně že bys lhala." Usmála jsem se a při tom se začala převlékat.

Srdce v kleciKde žijí příběhy. Začni objevovat