Bet | Johnjae [ ✔ ]

+『8』+

     Víkend přišel rychle jako voda. Že jsem byl nervózní snad nemusím zmiňovat.

Jaemin byl s Doyoungem a já už stál před Johnnyho dveřmi. Cesta sem nebyla příliš levná, ale... Co pro něj neudělám.

Zaklepal jsem na dveře a kousek od nich odstoupil. Dlouho nikdo nešel otevřít, a tak jsem zaklepal ještě jednou a hlasitěji.

,, Že by nebyl doma ? " zamumlal jsem si pro sebe.
,, Hádám, že mi ti dva lhali. " zakroutil jsem hlavou a chystal se k odchodu.

,, Co tu chcete ? " ozval se hrubý hlas.

Otočil jsme se čelem ke dveřím a spatřil Johnnyho, který se sotva držel na nohou. Hlavně, že má v ruce flašku s alkoholem.

,, Johnny ? " oslovil jsem ho opatrně.

Dlouhán na mě upřel pohled. Z naštvaného výrazu se záhy stal překvapený.

,, Jaehyune ? C-co tady děláš ? "

,, Yuta a Mark mi řekli o tvém stavu. " odpověděl jsme mu upřímně.

,, Ti dva ti neměli právo nic říkat. " odfrkl si.
,, Ale jsem v pořádku. "

,, To vidím. " překroutil jsem nad ním očima.

,, Vždyť jsem. " nedal se a trochu zvýšil hlas.

,, Tvůj názor ti brát nebudu, ale podle toho jak vypadáš a jak z tebe jde cítit alkohol, je velice jasné, že pravdu mám tady já. "

Johnny nic neřekl a jen sklopil pohled.

,, Neměl jsem sem chodit. " zamumlal jsem.
,, Jak vidím, nemá to žádnou cenu. " otočil jsem se na patě.

,, Ne ! Počkej ! " chytil mě za ruku a otočil zpět čelem k sobě.
,, Zůstaň... Aspoň na chvíli. " díval se na mě těmi štěněčími očičkami.

,, Dobře, na chvíli tu zůstanu. Ale pak musím zpět domů. "

Johnny přikývl a pustil mě dál. Věšel jsem a hned mě udeřil alkoholový zápach. Nakrčil jsem nos, ale nic jsem radši neříkal.

,, Dáš si kafe nebo něco ? " zeptal se mě Johnny a flašku s alkoholem odložil na stůl.

,, To je dobrý. "

Johnny pouze kývl a sedl si na pohovku. Udělal jsem to samé, jenom s tim rozdílem, že jsem si sedl na druhý konec.

,, Ty se mě bojíš ? " otázal se a sjel mě pohledem, který mi nahnal husí kůži.

,, N-ne. " bezva Jaehyune, koktej. Vůbec si tím nepomáháš.

,, Takže bojíš. " odvrátil ode mě pohled a vzal si flašku ze stolu.

,, Tak to není Johnny-

,, A jak to tedy je ?! " zvýšil na mě hlas.

Kousl jsem se do rtu a vydechl nosem.

,, Proč jsi sem vlastně přišel ? "

Co to s ním je ? Před, ani ne, minutou mě žádal, abych tu zůstal a teď je na mě takový ?

Opravdu jsem udělal chybu. Neměl jsem sem chodit.

,, Odpovíš mi sakra !? " křikl po mně až jsem z toho strachem nadskočil.

,, Chtěl jsem ti nějak pomoct a zjistit jestli jsi v pořádku, ale jak vidím, tak jsem měl radši zůstat doma. " a zase se opakuji.

Měl jsem odejít hned na poprvé, když jsem měl možnost. Teď jsem tu zavřený a myslím, že bych ke dveřím nestihl dojít aniž by mě on nějakým, možná i horším, způsobem nezastavil.

,, To jsi měl. Nepotřebuji tě, mám se naprosto skvěle, jak můžeš vidět. " prskl po mně.

Nic jsem neřekl.

,, Víš, udělal jsem chybu, Jaehyune. Došlo mi to za těch posledních pár dní. " začal a podíval se na mě.

,, Jakou ? " zeptal jsem se, i přesto, že jsem se odpovědi bál.

,, Udělal jsem chybu v tom. " napil se piva.
,, Že jsem tě zachránil. Tehdy, kdy tě málem znásilnili. Měl jsem je nechat, zasloužíš si to. "

Nevěřícně jsem se na něj podíval.
,, To nemyslíš vážně, Johnny. To z tebe mluví ten alkohol. " snažil jsem se ho přesvědčit.

No... Spíš sebe.

To by si Johnny nikdy nemyslel. Ale teď to řekl, mně přímo do očí.

,, Ale myslím, děvko. " usmál se velice odporným způsobem.
,, Už od školy tě všichni mají za děvku, kterou ty vlastně jsi. " posměšně se uchechtl a opět se napil.

,, Tohle nemíním poslouchat. " zvedl jsem se a šel ke dveřím.

,, Kam si jako myslíš, že jdeš ?! " surově mě chytil za ruku a otočil k sobě.
,, Ještě jsem s tebou neskončil. " dopil zbytek tekutiny z láhve a odhodil ji na zem, kde už pár takových lahví bylo.

,, J-johnny, co t-to děláš ? " díval jsem se na něj s naprostým strachem v očích.

,, To, co chtěli udělat ti chlápci. Jdu si užít s průměrnou děvkou. " políbil mě.

Vůbec jsem se do polibku nezapojil, právě naopak. Začal jsem ho od sebe odstrkovat, ale on mě silně chytil za ruce.

,, Tak ty si to chceš udělat horší, jo ? " zakroutil hlavou.
,, Tsk, tsk. "

Zatáhl mě do pokoje, který hned zamkl a mě doslova hodil na postel. Na nic nečekal a začal ze mě sundávat oblečení.

,, J-johnny, prosím. Ne " po tvářích mi začaly téct slzy.

Johnny mě úplně ignoroval a svlékl i své oblečení.

Vměstnal se mezi mé nohy a opět mě políbil. Já mu začal bušit do hrudi, aby mě nechal.

,, Nech toho ! " dal mi facku a poté mě chytil za čelist.
,, Ještě jednou a ruce ti svážu, rozumíš ? "

Přikývl jsem, protože jsem měl strach.

,, Hodný kluk. " dal mi pusu na tvář.

,, Prosím... AU ! " vykřikl jsem bolestí, když do mě nečekaně vnikl.

Johnny mi vůbec nedal čas na oddych a začal do mě hned tvrdě přirážet. Po tvářích mi proudem tekly slzy a sténal jsem bolestí.

,, P-přestaň. " hlasitě jsem vzlykl.

S Johnnym to vůbec nehlo a nadále do mě přirážel.

Tohle se neděje.
Johnny by mi tohle nikdy neudělal. Tohle nemůže být Johnny.

Kam se poděl můj milý a starostlivý medvídek ?

Oh, jasně... Zmizel před třemi roky.

Z mých myšlenek mě vyrušilo Johnnyho zamručení a následné naplnění mého vnitřku.

Johnny ze mě vystoupil a padl vedle mě na postel, během chvíle usnul. Na nic jsem nečekal a se strašnou bolestí vstal, oblékl se a co nejrychleji zmizel.

Cesta domů byla asi ta nejhorší v mém životě. Bolel mě celý člověk a pořád jsem brečel.

Tohle by Johnny neudělal.
Proč by mi to dělal ?

Myšlenkami jsem pořád bloudil k té chvíli a opakoval si, že by to nikdy neudělal.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Omlouvám se. Strašně moc se vám za tuhle " deep " kapitolu omlouvám.

Johnnyho mám strašně moc ráda, ale do příběhu jsem ho musela takového udělat....

Don't kill me please 😅

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere