Bet | Johnjae [ ✔ ]

『3』

,,Johnny, kolikrát ti mám říkat, že-" zasekl jsem se v půli věty, když jsem dveře otevřel a v nich nestál Johnny.
,,Doyoungu..." jemně jsem vydechl.
,,Co tady děláš?"

,,Volal mi Jaemin, že tu byl nějaký pán, kvůli kterému jsi potom brečel." sám se pozval dovnitř.

,,Volal ti Jaemin?" zamračil jsem, protože mi to nějak nešlo do hlavy; kdy mu stihl zavolat?

,,Ano, Jaemin." povzdechl si.
,,Také se divím, že to vůbec dokázal, ale odbíháme od tématu." poznamenal.

Zavřel jsem vchodové dveře a konečně se na Doyounga podíval. Věděl jsem, že jednou Doyoungovi budu muset o Johnnym říct, ale nečekal jsem, že tak brzy.

,,Ten záhadný pán.." ukázal ve vzduchu uvozovky u slova záhadný.
,,Byl on, že mám pravdu?" slovo on zdůraznil.

,,Nevím, o čem to mluvíš, Doyoungu." zasmál jsem se a dělal jakoby nic, i když to nemělo žádný význam.

,,Jaehyune." řekl vážně.
,,Nejsem blbý." překřížil ruce na hrudi.
,,Byl to Johnny, že ano?"

Dlouze jsem vydechl a sklopil pohled.
,,Dobře, byl to on, ale nic mi neudělal." řekl jsem mu hned.

,,Tak proč jsi brečel?" otázal se.

,,Prostě jsem nezvládl ho zase vidět." řekl jsem popravdě.
,,Jsou to tři roky a on se tady najednou ukáže a myslí si, že je mezi námi vše v pořádku." pokroutil jsem očima.

,,Jaehyune-"

,,Ne, Doyoungu." přerušil jsem ho.
,,Teď se o to musím postarat sám, už mi není 19." pověděl jsem.

,,Dobře." povzdechl si.
,,Ale kdyby něco, zavolej mi. Ty víš že ti rád pomůžu." trochu se na mě pousmál a já přikývl. Doyoung mě nakonec objal, a tak jsem mu objetí oplatil.
,,Tak já už půjdu." odtáhl se z objetí a šel ke dveřím. Společně jsme se ještě rozloučili a on odešel.

🖤

Přišlo pondělí a já šel opět do práce. Doyoung mi bohužel dnes Jaemina pohlídat nemohl, a tak jsem ho musel vzít do práce s sebou. Není to úplně ideální, ale Jaemin je naštěstí hodný a nedělá žádné naschvály - i tak si ale musíme ujasnit nějaké pravidla.

,,Ještě si to jednou zopakujeme." ukázal jsem ukazováčkem na Jaemina.
,,Budeš mě poslouchat na slovo, nebudeš obtěžovat zákazníky, nebudeš bez mého vědomí nikam chodit, a když budeš mít hlad nebo budeš chtít spinkat, příjdeš rovnou za mnou nebo za Kunem, ano?"

Jaemin jen souhlasně přikývl a dál se věnoval kreslení, které ho sice nezabaví na celý den, ale aspoň na chvíli to svůj účel splní.

,,Jaehyune, vše bude dobré." ujistil mě Kun.
,,Není s tebou v práci poprvé." poplácal mě po zádech.