Tajemství vlků 1: Tajemství Alfy (DOKONČENO✔️)

XXII. Trpělivost a důvěra... Přetvářka a trpělivost

,,Jak jako, že si nic nepamatuje?" Zeptala se nevěřícně Paddei a zamířila k noře, kde se nacházel její bratr.
,,Ztratila paměť," zanaříkal Dial. V jeho srdci byla prázdná díra, která se zjevila v momentě, kdy se u Alasky ztráta paměti projevila.

Před chvílí v noře
Zlatavá vlčice se zakňučením pootevřela oči a tiše sykla, když se pokusila vstát.
,,Al, nene, jen klidně lež," ozvalo se kousek od ní a celá ztuhla, když se v srsti na jejímž krku něco ocitlo.
Alaska zvedla zrak k hnědobílému vlkovi, v jehož očích se odráželo miliony emocí, ale převládala především láska a štěstí.
Zlatavá vlčice hlasitě zakňučela, postavila se, odtáhla se od toho cizince, načež se stáhla do temného kouta nory.
Dial vykulil oči a nevěřícně na ni zíral.
,,KDO JSI?!"
V tu chvíli Dial ucítil obrovskou bolest v srdci, ze které se jen tak nevzpamatuje.

Alaska schovaná v noře jen poslouchala, co se děje venku. Nevěděla, co jsou ti vlci zač a co jí chtějí udělat. A ten hnědobílý vlk, který se k ní tak tiskl, když se probrala, jí naháněl největší strach. Rozhodně se z téhle nory nehne, dokud jí to někdo nevysvětlí!
Mezitím ale mohla poslouchat, co se venku děje.
,,Neví, kdo jsem, bojí se mě, Paddei," zakňučel Dial bolestně a snažil se nedát najevo bolest.
,,Jak se to mohlo stát? To jen kvůli té ráně do hlavy o kámen?" Zeptala se tiše Adani.
,,Nejspíš..." Připustil Siol a podíval se na rezavou vlčici.
,,A jak jí tu paměť můžeme vrátit? Přeci nemůžeme jen čekat, než se sama od sebe rozvzpomene," namítla Sotha.
,,Bohužel, Sotho, to je teď to jediné, co můžeme dělat. Nechat ji v klidu aby se rozkoukala zvykla si na nás," zavrtěla hlavou Paddei a podívala se na svého bratra. ,,Ty teď budeš muset být trpělivý a dát jí čas i osobní prostor, Diale. Bude těžké s ní normálně mluvit abys v ní nevyvolal žádný strach ani nejistotu. Oba víme, jak dokážeš být zbrklý," odmlčela se a podívala se na smečku, ,,to platí úplně pro všechny. Nikdo na ní nebude naléhat a nebudete se k ní všichni cpát. Dáte jí čas aby si zvykla. Bude to těžké ale musíme doufat, že se to zlepší."
Na to nemohla smečka reagovat jinak, než souhlasem. Protože si nikdo nedokázal představit, že by zničehonic ztratil paměť. Že by zničehonic nevěděli, kdo jsou oni sami, kdo jsou ti vlci okolo nich a co se děje nebo dělo. Pro Alasku to musí být velice nepříjemné.
A Asadrim to začalo hrát do karet víc, než si myslela. Teď se k ní musela nějak dostat blíže, získat její důvěru a zbavit se jí. Musela opět dosáhnout svého postavení Bety. Věděla, že přes Diala to teď nebude možné, protože ten je na to psychicky fakt pr... čicích. Proto se musela spřátelit s Alaskou, získat si její důvěru a pak vymyslet, jak se jí zbaví.
Bylo tu ale háček- smečka jí nevěřila. Tudíž musela začít vymýšlet, jak si získá smečku zpět. Musela mít trpělivost.
'Přetvářka a trpělivost. To bude moje moto,' řekla si v duchu bělosrstá vlčice rozhodně.
Dial se zmučeným výrazem otočil na Alasku, která se sježenou srstí pozorovala z temnoty nory tábor.
'Ach, Alasko... Znovu tě ztrácím,' pomyslel si zmučeně a hlasitě zakňučel, načež mu bylo dopřáno alespoň objetí jeho starší sestry Paddei.
,,To zvládneme, Diale," usmála se konejšivě bílošedá vlčice.
Asadrim je z povzdálí sledovala a tu zase pozorovala Sotha společně s Fishenem. Podívali se na sebe.
,,Myslíš, že by se mohla pokusit Alasce opět uškodit? Obvzláště teď, když Alaska... Ztratila paměť?" Řekla své obavy nahlas hnědočernobílá vlčice.
,,Bojím se, že ano. Ale pochybuji, že by Dial Asadrim k Alasce pustil. Nevěří jí," zavrtěl hlavou šedočernobílý vlk.
,,Ale jak vidíš... Nebo si to alespoň myslíme... Se zdá, že Asadrim je schopná vymyslet cokoliv pro to, aby měla to, co je její. Jen si vzpomeň, jak skončila Paddei, nebo Dila, Jisa a Aina. Nebo... Loik... Pamatuješ, jak ho tenkrát obvinila?" Povzdechla si Sotha.
,,Dial si za jeho vyhnání nikdy neodpustil," vzpomněl si Fishen.
,,Ano... Na druhou stranu napadl jí. A rovnou dvakrát," namítla jeho družka.
,,Mohla si to vymyslet," zavrčel Fishen. Vzpomínky na jeho kamaráda byly stále bolestné a nikdy nevěřil tomu, že by Loik ublížil jakékoliv vlčici.
,,Ale také nemusela, Loik po družce a vlčatech snil dlouho. Navíc byl Třetí vlk. Mohl to udělat. A víš, že byl výbušný a často velmi agresivní. Mohlo ho to odmítnutí jednoduše naštvat," namítla jemně lovkyně.
,,Já tomu nevěřím, Sotho. Znal jsem ho byl můj nejlepší přítel. Hlavně jsi sama řekla, vlčata a družku chtěl, proč by tedy vlčata zabíjel?!" Odsekl lovec.
,,Fishene-" Snažila se ho zmírnit Sotha.
,,Tak dost, vy dva," zasáhla do jejich ostrého rozhovoru rezavá Adani, která si jejich slovní roztržky z povzdálí všimla. Sotha s Fishenem se na ni podívali.
,,Stačí, že Dial sotva snese Asadrim a teď i Alasčinu ztrátu paměti. Poslední, co teď potřebuje je, že bude řešit konflikty mezi váma dvěma," zamračila se hlídkařka.
Sotha s Fishenem zabodli provinile zrak do země, Adani se usmála: ,,Skvěle. A teď bychom se měli soustředit na to, jak Alasce a Dialovi pomůžeme... Nebo jak od Alasky Asadrim udržíme co nejdál."
,,Budeme bohužel muset mít trpělivost..." Povzdechl si Fishen.
'Trpělivost a důvěra je to, co teď musím mít," pomyslel si Dial zkroušeně a podíval se na Alasku ukrytou v koutě nory.
'Přetvářka a trpělivost, asi brzy umřu,' pomyslela si otráveně Asadrim a ulehla ke své bývalé noře, aby mohla všechny pozorovat.