Tajemství vlků 1: Tajemství Alfy (DOKONČENO✔️)

III. Zkrásněla

Beta měla povinnost příchod vlčice oznámit. A tak když se z lesů ozvalo zavytí prvního lovce o úspěšném lovu, byla nucena zavýt nazpět, že je očekávají v táboře i s cizí vlčicí, která se chce přidat do smečky.

Alfa popadl srnu, kterou ulovili, společně se Sothou. A Fishen společně se Siolem popadli druhou.
,,Mea e poáne naí. Poué u euime oit, [Smečka se pořádně nají. Podruhé už nemusíme lovit]," poznamenal Alfa spokojeně, i když s plnou tlamou.
Zbytek výpravy jen souhlasně zamručel.
Zničehonic se vedle nich objevili dva hlídkaři.
,,Zdravíme, Alfo," usmála se Faina a pohledem těkla ke svému bratrovi, který nepatrně zavrtěl ocasem radostí z přítomnosti své sestry.
Alfa kývl na pozdrav.
,,Při hlídkování jsme narazili na cizí vlčici. Chtěla s Vámi mluvit. Přidat se do smečky," prozradil hlavní hlídkař.
,,No, ím. Obáila me o om eta ytí, [Ano, vím. Obeznámila mě o tom Beta vytím]," zahuhlal Alfa.
,,Pomůžeme Vám," nabídla Faina. A brzy už hlídkařka táhla srnu společně s Fishenem a Siolem, zatímco její společník první hlídkař táhl s Alfou a Sothou. Hned byla práce lehčí.
Po delší době už byli všichni lovci i hlídkaři v táboře, kořist odložili.
,,Adani!" Štěkl Targadan na poslední hlídkařku.
Zrzavobílá vlčice se zvedla od tajemné vlčice a zamířila k Targadanovi, se kterým teď měla jít hlídkovat.
Beta se postavila a ihned mířila k Alfovi.
,,Tak jste tady! Trochu jsem se o Vás bála, Alfo," usmála se sladce bělosrstá vlčice a otřela se o Alfu hlavou.
Z povzdálí je pozorovala zlatosrstá vlčice, kterou ihned zabolelo u srdce, když je tak viděla a okamžitě zalitovala, že se sem vůbec vydala. Odvrátila od nich zrak.
Beta ji spozorovala, přimhouřila oči. Cítila, že vlčici toto zasáhlo. Nechápala proč, ale celkem ji to zajímalo.
Dial Asadrim obešel hned, jak mohl.
Všiml si hloučku vlků, který se začal tvořit na kraji tábora.
,,Co se to tam děje?" Zeptal se a otočil se na Asadrim.
,,Je tam ta vlčice, co se s tebou chtěla setkat," odfrkla si Beta.
Alfa kývl a vydal se k hloučku vlků.
,,Máš srst jako ze slunečních paprsků," vydechla údivně Sotha.
,,Je to jen zrzavá. Nijak zajímavá," uchechtla se neznámá nervózně.
,,Nijak?! Na světle záříš jako slunce nebo zlato!" Vyjekl Omega ohromeně.
Alfa na chvíli zarazil, jako by se všechen čas zastavil. 'Ten hlas...'
,,Ne. Takhle to fakt nevnímám. Mám srst jako každý jiný," protestovala vlčice. Nechtěla být středem pozornosti. Tohle jí přišlo moc.
,,Jsi moc skromná!" Zasmála se Faina.
,,Možná. Ale jsem stejná jako vy. Nejsem nic víc, než obyčejná vlčice," zavrtěla hlavou zrzavá vlčice.
'To nemůže být pravda! Určitě to není ona.' Dialovi se rozbušilo srdce a zorničky rozšířily. Zachvěl se. Nemohl tomu uvěřit.
,,A už nám řekneš konečně své jméno?" Začal naléhat Siol.
,,Řeknu ho až vašemu Alfovi. Ten jediný má právo klást otázky, no ne?" Tentokrát zněla klidně a vyrovnaně.
,,Tak dost! To stačí! Rozejděte se!" Štěkl ostře Dial. Vlci se za ním otočili a začali ustupovat.
,,Kdo se se mnou chtěl vidět?!" Zavrčel. Vlci ustoupili stranou úplně.
V tu chvíli jako by ho opařili vroucí vodou. Ztuhnul a jen hleděl na vlčici, která před ním ležela v celé své kráse.
Nemohl tomu uvěřit. Byla to ona. Postavila se a zadívala se mu do očí.
Vlčice jejíž srst byla karamelově hnědá až zlatavě zrzavá, na slunci zářila jako zlato. Hleděla mu do očí hnědýma očima, ve kterých se odráželo miliony pocitů- stesk, smutek, naděje, štěstí, nervozita. Ale hlavně láska. Láska, kterou k němu cítila.
Dial měl pocit, že za tu dobu, co ji neviděl zkrásněla ještě víc. Že byla krásnější než před rokem.
Ignoroval fakt, že ho celá smečka celou dobu pozorovala. A ignoroval fakt, že ho celou dobu Beta propaluje pohledem.
'Seber se, Diale! Jsi Alfa!' Okřiklo ho svědomí. A mělo pravdu.
Nesměl dát najevo, že ji zná, nebo že by ji dokonce miloval. Musel být opatrný na to, co dává najevo. Radši ani nechtěl vědět, co ona viděla v jeho očích.
Hrdě se narovnal, vypl hruď a promluvil jasným, ostrým hlasem: ,,Jak se jmenuješ?"
Vlčice se pod jeho tónem celá zachvěla a sklopila pohled k zemi. Hned toho tónu zalitoval. Ale nesměl k ní přistupovat jako milující druh. Bylo by to pak na dlouhé vysvětlování.
,,Alaska, Alfo," odvětila s pohledem zabodnutým v zemi.
Měl co dělat aby se nezachvěl blahem. Její jméno tak dlouho neslyšel. Byla to melodie pro jeho uši.
,,Pochopil jsem, že se chceš přidat do smečky, že?" Pozoroval ji.
,,Ano, chci, Alfo. Bude mi to umožněno?" Zeptala se opatrně.
,,Nemohu tě ihned přijmout do smečky. Budeš mít podmínku, kterou budeš muset splnit," prohlásil Dial.
,,Jakou?" Vzhlédla k němu.
,,Po dobu jedné Luny budeš muset dokázat, že smečku nezradíš, že budeš věrná, že budeš se smečkou žít jako s rodinou, nikomu neublížíš, budeš ostatním pomáhat a chránit je," prohlásil Alfa a pozoroval ji, ,,pokud zradíš, zemřeš, to si pamatuj."
Pořád. Sledoval, jak sleduje zem a zvažuje své možnosti. Jak se mírně třese. Doufal, že to jen hraje, doufal, že se ho nebojí.
Viděl, jak se nepatrně pousmála. V duchu jí poslal zprávu, že mu může věřit, že jeho láska k ní se nezměnila.
,,Beru na vědomí, Alfo," řekla nakonec a vzhlédla k němu. Zadívala se mu do očí.
Cuknul koutkem úst nahoru a otočil se na smečku.
,,Přivítejte mezi námi novou členku smečky!" Prohlásil a otočil se k ní. ,,Ehm... Omlouvám se, mohla bys zopakovat své jméno?"
,,Alaska, Alfo," odpověděla.
,,Přivítejte Alasku mezi námi, smečko!" Otočil se na vlky a ti začali výt na její počest.
Jediný vlk, který ale nevyl byla Beta.
Ona poznala, že je tu něco, co chce Alfa skrýt. Poznala to z toho pohledu, který ona vlčice- Alaska, vysílala k Alfovi.
Proto se ihned snažila tomu kontaktu mezi Alfou a tou novou zabránit.
Přiklusala k jejímu druhovi a schovala čumák v jeho srsti na krku.
Alaska zbystřila a v očích se jí zaleskly slzy. Beta si toho všimla.
'Zjistím, co je mezi vámi,' pomyslela si.
Dial s sebou cukl a ustoupil o kus stranou. Varovně na Asadrim vycenil tesáky. Ta se zamračila a odkráčela pryč.
Dial se otočil na smečku.
,,Alša začne jako poslední hlídka. A Faina se přidá k lovcům." Schválně popletl její jméno.
,,Alaska," odkašlal si Omega.
,,Ach ano. Samozřejmě. Omlouvám se, Alasko," omluvně se na vlčici pousmál. Ta se usmála a zavrtěla ocasem.
,,To nic, Alfo."

/A je tu setkání mezi Dialem a jeho láskou z mládí. Také jste se již dozvěděli její jméno.
Tak jak se vám kapitolka líbila, či nelíbila? 🙂

Wolfy2743🐺\