THE WITCH - Love is a strong magic (2015)

3. kapitola

        Lenna se na ni soucitně podívala, ale to už ji volala jedna z dvorních dam, takže se rychle s Grebethem rozloučila a odklusala za ní. Zbyli tu už jenom její otec a matka, Swan a jeho manželka a George s Anabell.

        ,,Pane Grebethe, ona tu magii ale opravdu neumí ovládat." Spražil ji Swan pohledem. ,,Snažili jsme se ji to naučit, ale zřejmě jí bůh nenadělil do vínku."

        ,,Je to přesně tak, jak Lordmág Swan řekl." Podívala se na Grebetha omluvně, ale tušila, že celé tohle divadýlko na hodného Swana Grebeth dávno prokoukl.

        ,,Hmmm... Cítím v tobě i v tom lvovi spousty energie, mocné energie..." Zamumlal Grebeth spíše k Chereen než k ostatním.

        George vypadal, že má na jazyku nějakou neslušnou a nevychovanou poznámku, ale vzhledem k tomu, že tady stále s nimi byl i Lordmág Grebeth, si ji odpustil. Swana to zřejmě trochu překvapilo, on už byl smířen s tím, že je Chereen naprostá nicka.

        Až teď si Chereen všimla, že v ruce drží nějakou krabičku a tiskne ji k sobě, jako kdyby o ni nechtěl přijít. Jeden ze strážných sesedl z koně, aby Grebethovi pomohl do kočáru. A v tu chvíli se to stalo. Z rohu zděného plotu odněkud přiletěl tenoučký provázek, na jehož konci byl háček. Stačila chvíle a s naprostou přesností se zachytil o výčnělek skříňky. Někdo pak prudce škubl a krabičku s Lordmágových rukou vyškubl. Okamžitě i s ní zmizel za rohem.

        ,,Zatraceně!" Zahřímal Grebeth, ale Chereen si nemohla nevšimnout, že se výhružně podíval na své strážné.

        Chereen to vyvedlo z míry, ale automaticky nasedla na Arthura a chytla se jeho husté hřívy.

        ,,Jedem!" Sykla pak a Arthur se dal okamžitě do pohybu, dlouhými mocnými skoky zrychlil ze sedu do trysku.

        Swan a její otec na ni volali, ale ona se neotočila zpátky. Před sebou viděla malého vyděšeného kluka, který se snažil utéct dívce na lvovi. Měl na sobě venkovské hadry a ruce blátem pošpiněné. Chereen ho okamžitě litovala. Zřejmě dítě z chudiny, která se ve městě také vyskytovala. Bylo tu jen pár takových rodin, které obvykle žily na samém kraji města nikým nerušeny. Ale tenhle chlapec se nacházel přímo ve středu, nyní se záhadnou ukradenou krabičkou v ruce. Musel být ve zlodějině dobrý, když se mu podařilo vytrhnout krabičku pomocí provázku a háčku.

        Chereen ho s Arthurem lehce doběhla, popadla ho za kus otrhaného trička a zvedla do vzduchu. Chlapec zakřičel, ale to ho už držela v náruči a pádila s Arthurem pryč od sídla, aby si to mohla s malým chlapcem v klidu vyříkat. Věděla, že kdyby ho udala, dostal by se do problémů možná i s celou rodinou, že si vůbec dovolil ukrást něco z Lordmágových rukou a na pozemku Croixského sídla. A to ona nechtěla, přeci jen vypadal na hodně mladého chlapce a zřejmě měl hlad on i jeho rodina.

        Zastavila s Arthurem nedaleko vysokého zděného plotu sídla a seskočila i s chlapcem v náruči. Potom ho postavila na zem, poklekla k němu a chytla ho za obě vyzáblá ramena.

        ,,Jsi šikovný zloděj." Zkomentovala jeho zacházení s proutkem a háčkem.

        ,,Prosím..." Špitl chlapec. ,,Prosím nezabíjej mě..."

        Chereen šokovaně zvedla obočí. ,,Proč bych tě měla zabíjet?" Zeptala se udiveně.

        Chlapec vzlykl. ,,Jestli jsi jako všichni ostatní šlechtici, tak bys mě za tohle přece měla zabít." Provrtal ji uslzenýma očima.