Where Are You

Sprcha

Přečíst dole! ❤❤⚠️⚠️     

Díval jsem se na hrob před sebou. Nápis tam byl Denki Kaminari a Hitoshi Shinso. Rozhodli jsme se je dát k sobě takže tu na hřbitově mají snad největší hrob... ,,Zemřeli protože zachraňovali životy jiných a jak jim to vrátili? Jen nějakým debilním poděkováním od prezidenta. Tohle si nezasloužili..."

Položil jsem žlutou a fialovou květinu do vázy co je u hrobu. Zapálil jsem svíčku a začal se starat o květiny co jsme jim k hrobu zasadili. Byly zasnoubení.... ,,Baku podal by jsi mi tu konev?" Ukázal jsem na starou zrezlou konev..to nemají ani peníze na hezkou konev?

Podal mi jí a dál trhal plevely u hrobu. Už je to nějakej ten pátek co se vše vrátilo do normálu až na to že já a Baku jsme zasnoubený a Midoriya pořád špatně bere to že umřeli Denki a Shinso. Já to bral taky špatně a pořád beru akorát už to není tolik.

Když jsme měli vše hotové tak jsem pohladil naposledy žluté a fialové květiny a rozešli jsme se ruku v ruce domů.

Cesta trvala poměrně dlouho už jen proto že hřbitov je přesně uprostřed města a my bydlíme několik kilometrů od města. Hned jak jsme došli domů tak si Baku sedl na židli a rozpažil ruce do stran. S úsměvem jsem se rozešel k němu a sedl si na jeho klín.

Opřel jsem si záda o jeho hruď a jen vdechoval do svích plic vzduch společně s jeho vůní. Pořád moc hezky voní. Položil jsem si hlavu, zavřel oči a spokojeně se topil v tak krásné vůni. Položil si hlavu na tu mou a políbil mě do vlasů. Jen jsem se na to musel usmát.

Nikdy v životě jsme tohle neudělali. Být zticha a jen si užívat přítomnost toho druhého. Bylo to hrozně uklidňující...uspávající... najednou jsem ucítil dech na krku a vyskočila mi husí kůže. ,,Baku co to dě..." Položil prst na má ústa a já pochopil že mám být zticha.

Ucítil jsem na krku teplý dech a následně něco mokrého. Ten hajzl ví že krk je mé slabé místo... začal jsem se kousat do tváře abych nevnímal doteky na mém krku ale bylo to sakra těžké.

Najednou zklouzl zuby po mém krku, který následně lehce zkousl. To už jsem se nedokázal udržet protože bych si jinak prokousl tvář a tak z mích úst vyšel tichý vzdych ale hlasitý dost na to aby to uslyšel.

Pořád jsem měl zavřené oči ale přesně jsem věděl že se ušklíbl a připravoval se zajet rukou pod látku co mu určitě překážela ve výhledu na mé břicho, které se do slova chvělo. Zhluboka jsem se nadechl ale v půlce výdechu jsem se prudce zastavil a zalapal po dechu ve snaze dostat do plic co nejvíce vzduchu.

Dával mi menší pusinky na krk, Bylo to tak sakra příjemné... cítil jsem každý jeho dotek rtů na mém krku. ,,Baku sta...stačí..." vzdychl jsem a odtáhl ho od sebe.

Zmateně se na mě podíval a já vstal. ,,Chci se jít osprchovat a jestli budeš tohle dělat ještě chvíli tak se ti poddám a na sprchu můžu zapomenout." Vstal taky, když jsem se rozešel do koupelny tak za mnou šel jako ocásek.

V koupelně jsem za sebou chtěl zavřít dveře a zamknout ale byl tu rychleji než jsem dveře zavřel a tak jsem zavírání dveří nechal na něm. ,,Nechceš jít až po mě..?" Nervózně jsem promluvil. Už je to hrozně dlouho co mě neviděl nahého a já se před ním začal znova stydět...

,,Ty moc dobře víš že nechci." Přišel za mnou a věnoval mi jeden polibek. Zhluboka jsem se nadechl a otočil se k němu zády. Rozpustil jsem si vlasy a sundal poslední pro mě teď dost důležitý kus oblečení.

Rychle jsem vběhl do sprchového kouta. Čekal jsem na něj otočený zády k těm posouvacím dvířkům. Vešel za mnou a zavřel ty dvířka. Nedávno jsem zjistil že s tou ortézou může všude takže i do vody...

,,Kiri děje se něco?" Cítím jeho pohled na svích zádech... ,,Nic se neděje.." nervózně jsem promluvil a on mě prudce otočil na sebe. Vykulil jsem oči a jediná věc, která mě napadla aby mě neviděl bylo ho obejmout. Namáčkl jsem se na něj tak moc že jsem cítil každý kousek jeho těla, který se jen o kousek hnul.

,,Ty se stydíš?" Uchechtl se a pohladil mě po holém pozadí. Naskočila mi opět husí kůže. ,,N..e co tě to na..napadlo? Jasně že n..e" zakoktal jsem se a poté se usmál.

Najednou pustil vodu, lekl jsem se tak moc že jsem ho pustil a odskočil od něj. Začal jsem studem rudnout a chtěl se k němu otočit zády, jenže v tu chvíli mě přimáčkl na studenou zeď za mnou a dal ruce vedle mé hlavy.

Zmateně jsem jezdil očima po jeho obličeji. Na jeho očích bylo vidět že si prohlíží mé tělo od pat až po mé vlasy. Vypadalo to jakoby si mě jeho oči skenovali bylo mi to hrozně nepříjemné a hlavně když se na jeho obličeji neoběvil náznak toho že se mu mé tělo líbí...

Zavřel jsem oči a sklonil hlavu. V tu chvíli mi hlavu zvedl a já oči otevřel. Usmíval se... V jeho očích bylo vidět vzrušení a já jen vykulil oči. ,,Takže se ti nehnusím?" Pořád se usmíval. Najednou si mě vyhodil na sebe a já jen obtočil nohy kolem jeho boků.

Opět mě přimáčkl na zeď a políbil mě na krku. ,,V živote bych ti neřekl že se mi hnusíš ty jsi to nejkrásnější co mě kdy mohlo potkat." Zašeptal mi do ucha a já zabořil hlavu na jeho rameno.

Usmíval jsem se jako měsíček na hnoji  a začal mu dávat malí pusinky na rameno. Najednou vypl vodu a vylezl se mnou ven ze sprcháče. Rozešel se se mnou do pokoje kde jsem se ho pustil a spadl na postel.

Oběvil se nade mnou.. kapky vody mu stékali po těle bylo to tak moc... to nejde ani říct.... Vůbec jsem nevnímal to že bude postel mokrá. Jediný co jsem vnímal byl on a kapky co mu stékali po těle.

,,Ty jsi taky to nejkrásnější co mě kdy mohlo potkat Katsuki Bakugo..."

-----------------------KONEC------------------------
Ahojky! Předem bych chtěla moc poděkovat těm, kterým se tento příběh líbil natolik že ho dočetli až do jeho samotného konce.❤ Tenhle příběh byl můj první smutnější příběh a jelikoš jsem dost citlivý člověk tak jsem sama brečela už jen u psaní.❤ Opět chci moc poděkovat těm co si čtou mé příběhy a komentují je nebo jen hlasují. Vždy mě to zahřeje u srdíčka hlavně ty komentáře!❤

INFORMACE K DALŠÍMU PŘÍBĚHU!: Tak a je to tady. Opět sem budu psát to aby jste dali šanci mému dalšímu příběhu co vydám hned jak ho vyberu z těch všech co mě napadli!❤ Ještě dnes ho samozřejmě zveřejním nemusíte se bát! Opět bych byla moc ráda kdyby jste mu dali šanci! NO UŽ TU NEMUSÍM PSÁT ŽE JE KIRIBAKU PROTOŽE JSEM SE ROZHODLA JIŽ PSÁT UŽ JEN KIRIBAKU PŘÍBĚHY!❤

Tak já se loučím!❤❤