Park Jisung - obyčejný chlapec, navštěvujíc první ročník střední školy, chodíc na každou brigádu, která se mu naskytne, ale jednou mu pod nohama přistane leták zahrnujíc hlídání syna nejbohatší rodiny tady ve městě.
Ale.. to není vše, Jisung si pro...
,,Jisungie ~ nechceš jít napřed do parku?" Optá se Jaemin a chytí mladšího za ruku.
Venku panuje příjemná atmosféra, nikde není moc lidí, chodníky jsou prázdné, žádná auta a jediné osvětlení tady způsobují pouliční lampy, jenž svítí do teplé oranžové.
,,Mně to je jedno," řekne Jisung a prohlíží si své prsty na levé ruce, jak jsou provlečeny s těmi staršího.
,,Hm, tak dobře. Jdeme do parku a uvidíš, že vztah není pouze o opačném pohlaví," zamumlá a Jisung vykulí oči, ,,proč mi to chceš ukázat? Mně to nevadí, až si je každý s kým chce," řekne a Jaemin si ho ihned otočí k sobě čelem, zapomínaje, že jsou stále na chodníku a lidé kolem nich nemůžou projít.
,,Tak vidíš, i ty máš na to stejný názor, ale co když já nemůžu být s tím, s kým chci?" Optá se Jaemin s úšklebkem a Jisung se zamyslí, ,,určitě s ním být můžeš, ale pojďme už do toho parku, je tu zima, když stojíme stále na jednom místě," rozejde se napřed s rudými tvářemi a Jaemin ho ihned zmateně následuje. Že by na to Jisung přišel? •~•~• ,,Je to tu krásné, že?" Optá se Jaemin a posadí se na bílou lavičku poblíž. Jisung si přivoní ke keři s růžemi a hluboce se nadechne, ,,je to tu hezké," posadí se k Jaeminovi a sleduje okolí s velkýma očima.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Ale.. nikdo tady není," poví smutně a Jaemin kolem jeho ramen nechá spadnout svou ruku, ,,víš, je už pozdě a všichni jsou už určitě doma, ale jsme tu my," zašeptá a Jisung přikývne, nemá z toho moc dobrý pocit. •~•~• Když si chlapci projdou už celý park, na Jaemina kápne, proto si sundá bílou mikinu a podrží ji nad Jisungovou hlavou, ,,měli bychom jít už domů, bude pršet," řekne Jaemin a pohledem padne na tmavé mraky.
Oba se rozejdou cestu k domu, ale počasí jim nepřeje a začne pršet jako z konve. Jaemin vypískne a Jisung se tomu zasměje, ,,nevěděl jsem, že se bojíš deště."
,,Nebojím, jenom to je nepříjemný a ty by ses měl bát teď mě, protože tě umačkám, abys mi nezmokl," roztáhne ruce k Jisungovi a ten se od něj rozuteče pryč. Oba takhle běhají do té doby, než se na nebi objeví blesk. Jisung vyjekne a zastaví se v běhu. Jaemin narazí do jeho zad a oba spadnou na zem do kaluže.
,,Jaemine!" Vypískne Jisung a začne mávat rukama kolem sebe, ale Jaemin mu je chytí a zadívá se mu do očí, ,,jsi roztomilý, když jsi na oko naštvaný." •~•~• Annyeong! 💚
