Aupair || Jaesung || NCT Dream ✅

💜{44.}💜

,,P-proč jsi mě nenechal to všechno ukončit? Ch- chci jít za ní! Tam se o ni budu starat lépe. Je to moje vina," rozpláče se Jisung nanovo na Jaeminovo klíně u něj v pokoji a Chenle na kolečkové židli se povzdechne. Trhá mu srdce vidět takto svého kamaráda, kterému neví, jak pomoci.

,,Jie, neplakej pořád, bude tě bolet hlava. Tvá maminka se teď má lépe, momentálně pije kávu u svých rodičů a chválí tě, jaký jsi úžasný syn," pohladí Jisunga ve vlasech a ten se trhaně nadechne.

,,Nelži mi," utře si slzy z očí a postaví se na rozklepané nohy.

,,Vezmu si tě do péče," řekne z ničeho nic Jaemin a Chenle otevře ústa do němého výkřiku, to mu nemůže projít, uklidní se v hlavě.

,,C-cože mě?" Optá se překvapeně Jisung a zastaví se u dveří.

,,Budu tvoje matka a otec dohromady, jsem už přece plnoletý," řekne Jaemin a vstane, přistupujíc pomalu k Jisungovi, kterého pohladí po líčku.

,,Tak to ne, nejdříve má přednost jeho otec, ale to jak jsme zjistili, nejsou po něm známky, takže má mamka s taťkou tuhle péči zařizovali už dávno a Jisungova mamka s tím souhlasila. Jie, budeme bráchové," usměje se a Jisung padne na kolena, opravdu s tím jeho matka souhlasila? Takže ona věděla, že tento svět opustí?

,,Hm, tak nic no. Stejně bych s Jiem potom nic mít nemohl, neboť by to byl incest," posadí se zpátky na postel a Chenle protočí očima, on by zrovna s tebou něco chtěl mít, co? Opta se sám v hlavě a Jisung opustí místnost, sdělujíc všem, že si pouze odskočí na toaletu.

,,Ehm, Jaemine?" Řekne po delší chvíli Chenle a Jaemin kývne hlavou k vybídnutí, aby mohl mluvit dále.

,,Nemáte.. v koupelně ostré věci?" Optá se Chenle a Jaemin ihned vyskočí na nohy, ,,sakra! Máme tam žiletky, myslíš, že.."

,,To nezjistíme, dokud tam rychle nevlezeme," řekne ještě Chenle a oba rychle opustí pokoj.

,,Měla jsi mě vůbec ráda? Nebo jsi mi pouze lhala o svém stavu, abys mě už nikdy nemusela vidět? Ale promiň mi to, jdu za tebou a budeme už jenom spolu, ale ty se o mě starat nebudeš. O tebe se budu starat já," řekne mezi vzlyky, sedíc na vaně a žiletkou si přejede po zápěstí.

,,Jisungu! Otevři ty dveře! Nebo je vykopnu a budu s tebou chodit na každý krok!" Vrazí pěstí do dveří Jaemin a naštvaně si připraví polohu, aby mohl vyrazit dveře.

,,Nechte mě být, nemám pro nikoho žít, bude lepší, když se odsud ztratím," řízne se hlouběji, ale to už z pantů vypadnou dveře na zem a způsobí velký rachot, díky čemuž si Jisung pořeže celou ruku.

Jakmile padne pohledem na Jisunga, sedícího na vaně se slzami v očích a žiletkou v ruce, tak tohle vyvolá v Jaeminovi pocit, že si musí Jisunga bránit. Sám neví proč, ale už od prvního pohledu ho na něm něco zaujalo, jenom si to nechtěl přiznat. Teď to ale už ví, udělá pro něj cokoliv, jen aby ho ochránil.

,,Jie! Přestaň si už ubližovat," vytrhne mu žiletku z rukou a Chenle projde kolem spadlých dveří k nim.

,,Copak by tohle tvá mamka chtěla? Představ si, co všechno musela kvůli tobě protrpět a čeho všeho se vzdát. Matky své děti mají rády, ale bylo by od tebe hnusné si vzít život, který ti věnovala. A máš pro koho žít, máš tu mě a Chenleho a my ti vždy budeme po boku," utře mladšímu slzy z očí a Chenle si utře také slzy.

,,Teď pojď, ošetřím ti ty řezy a slib mi, že si nic už neuděláš, aspoň kvůli mně."
•~•~•
Annyeong! 💜

Přeji všem krásnou noc! 😊

Možná něco ještě napíšu, ale nejsem si tím jistá. 👀

Druhá celkem smutná kapitola, ale nebojte, nebude to depresivní! ^^

Love you all!! 💚💚
•~•~•
YO DREAM! 🥺