Aupair || Jaesung || NCT Dream ✅

💜{13.}💜

Zatímco Chenle má uvnitř kanceláře pohovor, Jisung si stále prohlíží obrazy, slyšíc po schodech dupot, ale nevěnuje tomu pozornost, dokud ho omylem někdo zezadu nestrčí tak, že to neustojí a spadne na zem.

,,Sorry, byla to nehoda," omluví se hnědovlasý chlapec s bílou soupravou na sobě a upraví si oranžovou čepici. Jisung na něm nechá svůj překvapený, až zděšený pohled, čehož si neznámý chlapec všimne, ,,to tu chceš tak sedět? Kdo vůbec jsi?" Optá se a upraví si ofinu, aby mu koukala z čepice.

Než se Jisung stačí vůbec představit, chlapec mu zamává a s mobilem u ucha opustí předsíň a silou za sebou zabouchne dveřmi.

,,Snad to nebyl ten jejich syn, byl mu celkem podobný," zamumlá, ale to už Chenle vyjde z bílých dveří a pokyne Jisungovi, aby šel nyní on.

Jisung se zhluboka nadechne a vejde do prosklené místnosti, kde jsou samé police plné knih a uprostřed místnosti za stolem sedí starší muž s brýlemi, černým oblekem a podepřenou bradou rukama, ,,posaď se, chlapče," řekne s úsměvem a ukáže na černou koženou židli před stolem.

Jisung se ukloní a zaujme místo. Hned po chvíli se ho muž začne ptát na všelijaké otázky ohledně věku a tak podobně.

,,Žiješ stále s rodiči?" Optá se a upraví si brýle na nosu, stále pozorujíc Jisungovy reakce a výrazy.

,,N-ne, žiji pouze s matkou," řekne a muž přikývne, ,,dobře, proč chceš vzít zrovna tuto práci?"

,,S matkou na tom nejsme zrovna finančně nejlépe, teď je i v nemocnici a já pro ni chci jen to nejlepší. S mým kamarádem jsme našli leták na tuto práci, tak jsme to chtěli zkusit," řekne a muž si usrkne z hrnku kávy.

,,Co když tě nevezmu? Co budeš dělat?"

,,Budu hledat další práce, abych nás zvládl uživit," muži se na tváři usadí smutný úsměv, vždycky tu byli pouze lidé, co tuto práci chtěli pouze proto, že by byli v luxusu, ale tento chlapec mu přijde jiný a mrzí ho, čím vším si musel projít.

,,Zmínil ses, že ti je šestnáct, umíš vařit, uklízet a starat se o domácnost. Zvládl by ses starat i o zahradu a mého syna, když s manželkou budeme pryč?"

,,Udělám vše, co bude v mých silách."

,,Dobře, číslo na tvého kamaráda mám, bohužel můžu vzít jenom jednoho," řekne a oba se spolu rozloučí, ale ještě před dveřmi ho muž s úsměvem zastaví, ,,hodně štěstí, až se ti všechno podaří, máš dobré srdce a toho si cením, měj se."
•~•~•
Annyeong! 💚

O něco delší kapitola, ale snad se líbila. 😊

Přeji všem krásnou noc! 💜

Možná ještě něco napíšu, ale nejsem si tím tolik jistá. 👼🏻

Love you all!! 💜💜
•~•~•
YO DREAM! 🥺