♡seventy five♡

98 9 4
                                    

Do půl roka jsme se stěhovaly.

Trvalo to dlouho, než se všechno
ohledně našeho domku vyřešilo.

Proto jsme byly tak rády,
když bylo všechno hotové.

Ri-na: ,,V autě už nic není."

,,Dobře, díky."

L: ,,V našem taky nic nemáme.
Musíme to jenom dát dovnitř."

Yoon: ,,Chcete s tím pomoc?"

,,To je dobrý, tati.
Zvládneme to."

Přikývl.

Stačilo jenom dodělat
vnitřek a měly jsme hotovo.

Yoon: ,,Tak my teda pojedeme."

L: ,,Dejte na sebe pozor."

Ri-na: ,,I vy, ahoj."

,,Ahoj."
____________________________________________
L: ,,Zlato?!"

,,V kuchyni!"

Slyšela jsem na schodech
těžké kroky.

Po chvíli ustaly a ty jsi se
objevila ve dveřích kuchyně.

L: ,,Celý vršek je hotový, akorát
věci do skříně si musíš srovnat sama."

,,Stihla jsi to rychle."

L: ,,Nebylo toho moc.
Jak jsi na tom ty?"

,,Už to je."

Do poličky jsem položila
poslední kus nádobí.

Hotovo.

,,Máme to."

Radostně jsem se na tebe
otočila a sevřela tě v objetí.

Trochu jsem se odtáhla,
abych ti viděla do očí.

,,Je to tu krásný."

L: ,,To je.
Máme i velkou zahradu."

,,Třeba tam něco dáme."

L: ,,Kytky?"

,,Kdy ti naposledy přežila kytka?"

L: ,,Ta od Wendy furt žije!"

,,Protože se o ní starám já, zlato."

Na chvíli jsi se odmlčela.

,,No?"

L: ,,Ty se o ně starat umíš..."

,,Tak jo, dáme tam kytky, ale
ty se k nim nepřiblížíš!"

L: ,,Dobře dobře."

Kuchyní se rozezněl tvůj smích.

,,Kuma a Kai aspoň můžou
chodit častěji na vzduch."

Jen jsi přikývla.

Obě jsme pozorovaly zahradu
skrz zadní dveře.

L: ,,Víš, co bych na té zahradě
chtěla vidět běhat a hrát si?"

,,Netuším... Co?"

L: ,,Malou Jennie."

V šoku jsem se otočila.

Už jsem se nadechovala, že něco
řeknu, ale přerušila jsi mě."

L: ,,Nemyslím teď...
Ale do budoucna, víš?"

Dlaněmi jsi mě pohladila po tvářích.

L: ,,Nechci věci moc uspěchat
nebo tě do něčeho tlačit."

,,Já vím."

Chvíli jsme se jen tak
dívaly jedna druhé do očí.

L: ,,Chceš pomoc s tou skříní?"

,,Proč ne."

Zářivě jsem se na tebe usmála.

Tím dnem začala další
kapitola v našem životě.

Please, give me a chance (Jenlisa)czWhere stories live. Discover now