Please, give me a chance (Jenlisa)cz

♡twenty eight♡

Ani nevíš, jak moc mi
v tu chvíli bušilo srdce, Lili.

Myslela jsem si,
že mi vyskočí z hrudi.

I když na jednu stranu
by to bylo osvobození.

,,Jennie? Copak?"

Ten tvůj milý a přátelský hlásek
mě dokázal vždycky uklidnit.

,,Ahoj... Um já-já...No víš-"

,,Počkej, zpomal.
Pojď si sednout, máš
hrozně zrychlený dech."

Sedly jsme si na tvou postel.
Držela jsi mě za ruce a
tvé oči se vpíjely do mých.

Měla jsem pocit, že mi
vidíš až do duše.

,,Teď se uklidni a
řekni mi, co se děje."

Bude to znít, jako klišé, ale
když jsem se ti koukala do očí,
úplně jsem zapomněla
o čem jsem chtěla mluvit.

Proto jsem byla zticha, Lili.

,,Ehm... Jennie?
Víš, že mi můžeš
říct cokoliv, že?"

Musela jsem se
psychicky připravit.

,,Tak dobře...
O nic přece nejde."

O nic nejde...

,,Liso já...
Potřebuju něco vědět."

Nevypadala jsi překvapeně.
Jako bys to čekala.

,,Když jsme se
posledně loučily-"

,,Jde o to, co jsem ti řekla?"

Vůbec jsem nechápala,
co se stalo.

Najednou jsi už nezářila
pozitivní energií...

,,Jo, přesně o to jde...
Já... Proč jsi to řekla?"

,,Proč myslíš, Jennie?"

,,Já nevím, proto jsem
se přišla zeptat."

,,Vadilo ti to?"

,,Ne... J-Jenom
mě to překvapilo."

,,Řekla jsem to,
protože jsem chtěla."

Pohodila jsi rameny,
jako by se nic nedělo.

Ani ses mi nedívala
do očí, proč?

Koukala jsi se na cokoliv v
místnosti, jen aby ses
vyhnula očnímu kontaktu.

,,A navíc jsem to
myslela vážně."

Vzpomínáš si na to?

Na můj pohled
plný překvapení?

Na to, jak jsem se na
tebe dívala s otevřenou
pusou, neschopná slova?

Nemáš ani tušení, co se
mi v tu chvíli honilo hlavou.

Mohla bys to cítit stejně?

Ten den jsem udělala něco,
co jsem si nikdy nemyslela,
že udělám.

Začala jsem doufat...