Z deníčku Yuriho Plisetského

27

Milý deníčku. Dnes byl volný program. Ze všeho mě asi nejvíc naštvalo, že si Yakov vzal na starosti tu vepřovou misku.
Zrovna jsem šel po chodbě a z mých myšlenek mě probral Yakov.
"Yuri. Tvůj děda je tady." Ukázal na dveře, které vedli ven a já okamžitě vyběhl ven. Hned na to jsem uviděl jeho auto a vlezl dovnitř.
"Ahoj. Myslel jsem si, že se necítíš dobře." On mi podal pytlík a v něm byly pirožky. Hned jsem ho otevřel.
"Jen je ochutnej." Jednu jsem teda vyndal a zakousl se do ní. Byl v ní vepřový řízek, vajíčko a rýže! Jako vepřová miska v pirožce.
"Co je s těmi pirožkami?" Optal jsem se zaraženě.
"Jsou to pirožky s vepřovou miskou. Sněz je a ať se ti dneska daří ve volném programu Yuratchka." Usmál se a poplácal mě po hlavě.
"Dobře, děkuju." Pousmál jsem se a objal ho.
"Teď už jdi zpět, ať nečekají."Vystoupil jsem tedy z auta a hned po rozloučení se vydal zpět. Teď když je Victor pryč, tak jsem jediný, kdo může vyhrát. Všechno by mělo být na moji straně.

...

Jako další jsem měl jít já.
"Hej, Yakove." Řekl jsem zrovna, co jsem šli k ledu.
"Co?"
"Měním kompozici skoků." Oznámil jsem mu s klidem. Překvapivě nic neříkal. "Snížím počet skoků v první polovině ze čtyř na dva."
"Takže jich budeš mít šest v druhé polovině?" Řekl Yakov překvapeně.
"Správně."
"Máš nějaké poslední přání?" Řekl trochu výsměšně a překvapeně.
Chtěl jsem mu říct, že jinak nemůžu vyhrát proti JJ-ovi a Yurimu. Nakonec jsem si to řekl jen pro sebe.
Vlezl jsem na led a hned se zase ozvaly fanynky. Řvali snad na celou halu. Dojel jsme do prostředka a postavil se do začáteční pózy. Zavřel jsme oči a pořádně se nadechl.
"Teď vyhraju svou první zlatou medaili v seniorském debutu." Zašeptal jsem si na povzbuzení. Hudba začala hrát a já hned začal bruslit. Na řadu přišel první čtveřitý skok a já ho skočil bez problémů. Další byl trojitý axel. Naštěstí dnes už správně. Sakra. Bylo to fakt těžké a to mě čeká ještě šest skoků. Už tam jsem byl unavený.
Přišli skoky druhé poloviny. Trojitý lutz byl první z šesti. Bezchybný.
Vepřová miska měla ve volném programu tři čtverskoky a JJ čtyři. Musel jsme aspoň ještě jeden přidat, abych měl šanci vyhrát. A hlavně jsem nesměl udělat jedinou chybu.
Další skok byl trojitý flip. A další čtveřitý Toeloop. Teď následovala část choreografie. Nechtěl jsem znovu prohrát.
"Při jeho volném programu byli všechny oči na něm. Yuri Plisetsky. Věk 15." Řval komentátor, když jsem slezl z ledu. S Liliou a Yakovem jsem došli na lavičku a čekali na body.
"Na prvním místě."-
Huh? Přerušila první myšlenku druhá. Tentokrát vzpomínka a né představa.

Flashback
Stál jsem zase na bedně na Kanada Skate. JJ se na mě podíval a řekl. "Na poháru Rostelecomu se znovu uvidíme na bedně, Yuri-chan." Odezněla poslední slabika jeho věty a já se zase vrátil do reality.

End Flashback

"Hlupák!" Zařval jsem naštvaně a odrazil se na další skok. Skočil jsem čtveřitý Salchow a hned za ním trojitý Toeloop. Tohle nebylo ani v plánu ale skočil jsem to dobře a bylo to za hodně bodů. Jako další skok byl trojitý Loop následovaný dvojitým Toeloopem. A další byla na řadě skoková kombinace. Trojitý Axel, Loop a trojitý Salchow. Díky bohu jsme nic neposral.
Po dohrání hudby jsme padl na kolena a snažil se popadnout dech. Hned co jsem ho nějak tak popadl, dojel jsem k mantinelu a podíval se na Liliu, která vypadala, jako by brečela. Ale nevěděl jsem proč...
Oba jsme se odebrali na lavičku a čekali na body.
"Yuri Plisetsky z Ruska. Jeho skóre z volného programu je 199.87, osobní rekord! A jeho celkové skóre je 297.96!! Momentálně je na prvním místě." Nejdříve jsem nevěřil vlastním uším ale já to opravdu zvládl. Zvedl jsem se a začal nadšeně mávat. Dlouho jsem neměl takovou radost. "Vyhrál svou vstupenku na finále Grand Prix!"
"Jak se ti líbil můj volný program vepřová misko." Zařval jsme na Yuriho, který stal opodál. Ten mi jen ukázal palec nahoru a vjel na led.
Chtěl jsem ho vidět. Přišel jsem k mantinelu a pozoroval ho. První skok byl nějaký divný. Nechápal jsem, co tam dělal.
Další část se mu až moc dařila. Hlupák.
Chtěl jsem na něj zařvat ale v tom mě zastavil JJ.
"Yuri... Teď už ho podporuješ, když máš už místo v Grand Prix co? Budeš podporovat i mě?" Už jsme na něj chtěl něco zařvat ale Lilia mě přerušila.
"Yuri. Pojďme." Naštvaně jsme se vydal za ní a odešli jsme od vchodu na led.
Po udělování medailí jsem si vzal své druhé místo a odešel se do šatny převléct. Pohár Rostelecomu je u konce. Finální šestka, která postupuje do Grand Prix je pravě JJ, Chris, Otabek, Phichit, to prase a já.
Když už jsem byl na odchodu, to prase všechny objímalo. Pak se začalo najednou přibližovat ke mně. Rychle jsme začal utíkat a on za mnou.
"Drž se ode mě dál!" Řval jsem na něj naštvaně a utíkal pryč. Naštěstí mě po chvilce nechal být.

...

Zrovna jsem byl na cestě do hotelu, tak jsem uviděl to prase stát na mostě.
"Tady jsi vepřová misko." Strčil jsem do něj a on spadl do sněhu. "Hledal jsme tě."
"Och Yurio...." podíval se na mě překvapeně.
"Co bylo to předtím? Přestaň mě děsit! A co byl ten volný program? Můžeš si vymyslet výmluvu, že jsi nepodal ten nejlepší výkon nebo že tu nebyl Victor ale já jsem byl v nejlepší formě a získal jsem osobní rekord, jenom abych prohrál proti JJ-ovi!! Nemáš právo se cítit hůř než já vepřová misko." Štěkl jsem po něm a hodil mu pytlík s pirožkami. "Brzo budeš mít narozeniny že?" Nejdřív nechápal ale pak to otevřel.
"Och. Pirožky."
"Jez."
"Přímo tady?"
"Prostě jez!" Zařval jsme na něj naštvaně a on si jednu vytáhl a zakousl se do ní.
"Hmm. Je tam rýže...vepřový řízek a vajíčko. Je to vepřová miska?!?"
"Správně." Řekl jsme nadšeně. "Můj děda je dělal sám. Jsou skvělé že?!" Šťastně jsme se usmál a chtěl si vzít taky. Bohužel jsem mu je dal před chvíli všechny.
"Ano. Vkusno!" Zasmál se a začal se jimi ládovat.
"Jsem rád, že ti chutnají." Pousmál jsme se a chtěl odejít k hotelu.
"Chceš taky?" Jo!
"Ne. Je to dárek."
"Nesmím je všechny sám." To je lež!
"Tak jo." Pousmál jsem se a jednu si vzal. Pak jsme se hned vydal zpět do hotelu.