Z deníčku Yuriho Plisetského

3

Milý deníčku...
Už uběhl týden od Krasobruslařského šampionátu a za mnou dnes přišli z televize. Zase ti otravní reportéři.
"Yuri!" Zařval na mě Yakov, když s nimi přišel ke kluzišti. Otráveně jsem přijel k mantinelu a opřel se o něj.
"Co?" Bylo první co mi drze vyjelo z pusy.
"Tyhle lidi s tebou chtějí udělat rozhovor." Oznámil mi Yakov už trochu klidněji.
"Fajn." Protočil jsem očima a oni začali točit.
"Dnes tu máme speciálního hosta." Spustil postarší moderátor. "Stoupající hvězdu. Yuriho Plisetského. Patnáctiletého hocha s velkým snem."
"A střih." Zařval kameraman a stopl nahrávání. "Mohl by jsi nám něco odbruslit? Uděláme nějaký ten záběr." Poprosil mě moderátor.
Yakov se na mě pouze koukl a mně bylo jasné, že protestování nemá smysl.

...

O několik hodin později jsem měl od reportérů konečně padla. Opřel jsem se o mantinel a najel jsem na YouTube a první co vidím bylo to tlusté prase. On je snad všude. Měl jsem chuť s mobilem hodit o zem ale ovládl jsem se. Klikl jsem na něj a přehrál si ho. Byla to úplná kopie Victorovo vystoupení! To prase jedno. Že se ani nestydí to dát ještě na internet!
"Tenhle Japonský Yuri je fakt idiot." Zamumlal jsem si pro sebe a v tom na mě začal řvát Yakov.
"Hej! Yuri! Neflákej se!"