Odmítnutí

*12*

*3.osoba*

Louis byl v nemocnici kde se samozřejmě velice nudil, kdo by ne že ano. Lékaři jej nechtěli pustit do domácí péče dříve než za týden. Harry mezitím dal do hledání všechny síly a prostředky které měl. Vždy když měl chvilku času byl okamžitě u svého kamaráda na pokoji. Seznámil ho s tím jak pokračují. Zbývalo už jen pár tříd třetího ročníku. Louis ho vždy pochválil za dobrou práci ale on stále jen protestoval že je packal. Tomu se musel vždy zasmát, protože věděl že to není pravda.

Konečně měl opět volnou minutku na návštěvu a tak rychle utíkal za nim. Přišel v dobu kdy tam nikdo nebyl, měl vekou radost. Za ten týden když byl s ním v nemocničním zařízení, si mohly říct víc věcí než za celý půl rok. Sblížili se ještě víc, oba dva se na sebe těšili jako dvě mimina na dudlík. Sedl si na židli a celý zářil, že to Louis nevydržel a zeptal se ho co se děje. Já ho konečně našel, je z třeťáku, vyhrkl na něj.

Louis byl překvapený a taky rád. Chtěl všechno vědět ale ještě je brzy, protože už bylo pozdě a on odjížděl pryč když ho poznal. Takže až zítra půjdou za ním do třídy. Louis také měl novinu pro Harryho a tak mu oznámil že zítra už jde konečně domů. Měl taky radost i když se moc neuvidí tak jako zde. Jak dlouho ještě nebudeš moci do školy ptá se ho Harry. Louis tohle ale ještě nevěděl. Snad se dostanu pro pololetní vysvědčení, doufá.

Oba byli z toho smutní ale co mají ještě čas na nepříjemné myšlenky. Musí se zaměřit na toho dotyčného a najít tu zlou osobu co za vším stojí. Nebýt jí taky by se nebavili tak jako dnes. Možná by ani nezjistili jak moc jim na sobě záleží a Louis by si nikdy neuvědomil jednu důležitou věc. Bylo už hodně pozdě když už musel Harry opustit svého milovaného kamaráda. Vzal si batoh a šel jako obvykle skleslý domů. Louis byl také smutný pokaždé když tam tak zůstal sám, ale to už Herry neviděl.

Harry vjel do garáže a pak vešel do chodby kde na něho čekal otec. Který mu sdělil, že ta nabídka zde nevyjde včas a on se s matkou rozhodl, pro odjezd do Japonska. Jen zoufale přikývl a vyběhl schody a zalezl do své místnosti. Hodil batoh na zem a praštil sebou na postel, dal si polštář na hlavu a začal žalostně brečet. Proč už nejsem dospělí a nemohu zde být i bez nich, přemítal si v duchu. Nesnesitelná bolest u srdce ho mučila celou noc. Louis o tomhle nic samozřejmě nevěděl, ale cítil že je něco děje, v tu samou chvíli kdy začal Harry ve svém pokoji plakat, ho bodlo u srdce.

Byl celou noc neklidný a nevěděl proč, stále jen myslel na Harryho. Měl nutkáni mu zavolat ale nechtěl jej vzbudit kdyby spal. Uklidňoval se že je to jen pocit osamění a že přehání, kdyby věděl že ne. Tak se trápili oba dva a ani jeden to netušil. Cit který se mezi nimi vytvořil, je spojil v jedno tělo i duši. I když Louis na to musí přijít sám. Harry už dávno ví že Louise miluje víc než kdy chtěl, proto je tak moc nešťastný, z rozhodnutí otce. Teď ještě víc než předtím je zoufalý, protože láska k němu se prohloubila, nenávidí své rodiče, za to že ho s nim chtějí rozdělit.

Byl další den školy a tak nakráčel Harry, se svou partou do chodby, kde okamžitě začali sledovat toho chlapce ze třetího ročníku. Museli zjistit jam jde, aby pak jej profesorka pod nějakou záminkou potřebovala. Nechtěli v něm vzbudit podezření a on třeba utekl. Naill se Zaynem byli u vchodu do školních prostorů a debatovali na oko. Liam s Harrym postávali u skříněk na učebnice a hádali se pro nic. Takový měli plán a také ho realizovali, byl dobrý a nikdo netušil že opět spadne klec, a další šikana bude pryč.

Nic netušící kluk kolem nich prošel, vyšel schody kde měl učebnu. Posadil se v klidu na své místo, vytáhl učení. Liam, byl tak laskav a čekal, na zvonění které oznámilo hodinu. Stál o podal aby ho nikdo neviděl a hlídal tu třídu. Harry zašel pro matikářku, která okamžitě sním běžela celá šťastná že ho mají. Zaklepala na učebnu omluvně si vyzvedla onoho žáka že potřebuje v kabinetu s něčím pomoct. On tedy sní vyšel na chodbu a všichni tři šli sní. Omluvně jim sdělila že ještě potřebuje něco s ředitelny a tak tedy šli tam.

Vůbec neměl ponětí že ho vedou na výslech k řediteli, protože neviděl Harryho za rohem a tak ho nemohl znát. Profesorka zaklepala na ředitelnu, počkala až jí pozve dál, vešla dovnitř kde pozdravila a s úsměvem jim zavelela, no vy pojďte také bude to delší. Přece nechcete poznámku že postáváte na chodbě v hodině. žertovala na oko. Ředitel se začátku nechápal o co jde ale jakmile spatřil známou tvář studenta pochopil. Tak se posaďte někam kde je volno, poručil jim. Harry ty dozadu i ten který je zde navíc nebo může jít do třídy. Liam ochotně vypadl s ředitelny a šel se raději učit.

Sedni si sem nakázal mu přísně se zamračeným pohledem. Chlapec si sedl a šokovaně na všechny zíral co to má být. Nedívej se takhle moc dobře víš cos udělal, vrhne na něj ředitel přísný pohled. Tvůj čin stál toho dotyčného mnoho modřin, těžký otřes mozku a je hospitalizován, tak mi tu netvrď žes nic neudělal. Byl si tak jistý že ho nikdo neviděl že klidně mu zalhal, "já nic takového neudělal." To staršímu muži v očích proletěli blesky zlostí a chytil jej za tričko, vyzvedl ho se židle tak že stál jen na špičkách. "ty mi tu lžeš tedy klidně do očí dobrá, paní profesorko zavolejte prosím jeho rodiče a policii.

Najednou byl bledý ale stále tvrdil svou i když jeho ego vzalo za své. Ředitel na něj jen pohlédl a už klidným hlasem mu sdělil, "bohužel tě někdo viděl jak jsi tomu klukovi nacpal hlavu do skřínky, tak že byl v bezvědomí." "Jinak by jsi tu neseděl frajírku,"posměšně se mu vysmál. Kluk najednou stuh s vědomím že ho někdo viděl, byl si tak jist že tam byly jen ty holky a on. Nechápal to prostě byl totálně rozhozený, jen se díval na zem. "Tak ještě jednou proč jsi to udělal?" Ticho se dalo krájet, nevěděl co má dělat. Když mi řekneš jméno té dotyčné, co ti to poručila, nechám tě jít do třídy a nic z toho nebudeš mít.

Jen se drsně pousmál a odpověděl, "nic vám neřeknu, to raději skočím pod auto." Dobrá tedy bereš všechny následky ne sebe místo ní. "Takže jsi pěkně odneseš všechno co se panu Tomlinson stalo v loni a letos." "To jsou dva těžké útoky na jeho osobu plus celoroční lehké útoky. To znamená okamžité vyloučení ze školního programu na trvalo, bez možností se vrátit. Předání tebe jako pachatele trestných činu policii, která každou chvíli dorazí." Hodil na něho tázavý pohled. V klidu jen pokrčil rameny, a díval se na své boty. "Vážně chcete jít v poutech přes celou školu a pro nic? To tu holku tak milujete?" Harry se neudržel a vyhrkl ze sebe, nebo se jí tak bojí.

Ahoj lidi,

Omlouvám, se za chyby které najdete a budu ráda když mi je zdělíte v komentáři. Jen doufám že se vám to bude líbit. 

HIM_Beauty