„Mery, co to tu bylo před chvílí za hlasitou výměnu názorů?" ptal se primář vrchní sestry.
„Naše kardio duo se pohádalo." odpověděla Mery otráveně.
„Prosím?"
„Mají rozdílný názor na léčbu pacientky a hádají se od té doby, co jí přivezli jako koně."
Bojan se chtěl ještě na něco zeptat, když se celým urgentem rozlehla hlasitá výměna názorů.
„Je to traumatické pseudo aneurysma hrudní aorty velké devět milimetrů. A ty ho chceš léčit konzervativně. Až praskne, nepůjde to zastavit!"
„Není tak jisté, že praskne. Díky konzervativní léčbě se může aspoň trochu zatáhnout. Když jí budeš operovat, ohrožuješ dítě."
„Zatímco takhle ohrožuješ jak dítě, tak matku. Vykrvácí během pár minut."
„Vůbec prasknout nemusí, to víš stejně dobře jako já."
„Jako kardiochirurg vím, co může následovat, když praskne."
„Co to s tím má společného? Jsem kardiolog a tak to nevím, nebo co? Prvním postupem by mělo být konzervativní sledování a pak pacient má právo se rozhodnout."
„Je to hazard. A ten argument, že se paní rozhodla, je fakt k pláči." zatleskal Adam.
„Chápu, jak to asi vnímáš..." kývla hlavou Eva.
„Co a jak vnímám, je moje věc."
„Nechci tě naštvat."
„Zatím se ti to docela solidně daří."
„Nemluvila jsem nijak osobně."
„Ani já ne. Řešíme pacientku ne? Kdyby chtěl někdo zachránit dítě tobě, tak se bránit nebudeš! Přestaň řešit blbosti!"
„Co sem taháš tohle? O tom to vůbec není!"
„Přestaňte oba dva!" okřikl je primář. „Jste lékaři, tak se podle toho chovejte. A jestli se chcete hádat, tak jinde!"
Adam i Eva zmlkli. Až teď si zřejmě všimli, že se na ně všichni dívají.
„Omlouvám se, ten invazivní zákrok je sporný." řekl Adam. Eva kývla hlavou a usmála se.
***
Jejich spor nakonec vyřešila pacientka. Začala vykašlávat krev a celkově došlo ke zhoršení stavu.
„Je tam prosáknutí do cévní stěny," oznámil Adam to, co viděl na sonu. „Teď už operovat musíme."
„Levá plíce nedýchá. To prosakování musí být velké." přidala Eva další informace. „Takže jaký bude další postup?"
„Nejdřív uděláme císařský řez, aby nedošlo k dalším komplikacím, pak budeme řešit všechno ostatní."
„Souhlas." kývla Eva a rychle se vydali na sál.
***
„Dítě je v pořádku, je to holčička." oznamoval za chvíli porodník na sále. „Teď zachraňte maminku."
„Do teď to bylo celkem snadné, čeká nás ta horší část. Takže zašijeme břicho a otevřeme hrudník." ohlásil Adam další postup.
„Musíme to zvládnout. Ona přece musí vidět svoje miminko." podpořila ho Eva.
***
„Adame, omlouvám se." zašeptala Eva, když se po úspěšné operaci umývali. „Měl jsi pravdu. Podcenila jsem to a nedívala se na to jako doktorka, ale jako matka."
„Tak jednak jsem s tebou souhlasil a pak se taky omlouvám."
„Za co?" nechápala Eva.
„Za ty blbé kecy o záchraně dítěte. Neměl jsem to říkat. Choval jsem se jako vůl."
„V pohodě, nehroutím se z toho."
Uculili se na sebe a vyšli společně z umývárny.
***
„Ten váš případ je pěkně výbušný." oznámil jim Roman, když přišli na urgent.
„Jak to?"
„Přítel vaší pacientky napadl jejího otce, že může za tu dopravní nehodu a že mu málem zabil dítě."
„A jak to dopadlo?" zeptala se Eva zvědavě.
„No ten útočník je v rukou policie a napadá je na jipce. Má drobné krvácení do mozku."
„Tak už snad bude klid."
„V to všichni doufáme, Evo." ozval se za jejich zády primář, který se tvářil přísně. „Jdu vám a Adamovi dát výtku za ten dnešní výstup na urgentu. Stav pacienta se neřeší řvaním po sobě na chodbě. Není mi jasné, jak se toho mohou dopustit doktoři vašich kvalit. Už se to nebude opakovat, je vám to jasné?"
„Omlouváme se, pane primáři. Už se to opakovat nebude." odpověděl Adam pevně.
„Také vás musím pochválit, za perfektní operaci paní Mukařové. Dobrá práce."
„Děkujeme. Snažili jsme se oba, aby operace dopadla co nejlépe." usmála se Eva.
„Musím se už rozloučit. Mám poradu u ředitele."
Bojan všem pokynul na pozdrav a odešel.
Odpoledne se všichni sešli u Mery na urgentu, když dovnitř vjela Bíba a v kočárku měla, Lily.
„Ahoj..." pozdravila vespolek a osazenstvo jí odpovědělo. „Měla bych, Lily ještě někam uložit. Spinká." informovala Evu.
„No na jipce leží pětiletý kluk po otřesu mozku, položil bych jí k němu." navrhl Michal.
„Nezbláznil ses náhodou?" vyjel na něj Adam. „Moje dcera vedle chlapa hned tak spát nebude!" vzal Bíbě kočárek a odjel k pokoji lékařů.
„Co se mu stalo?" otočil se Michal nechápavě na Evu. Ta se zašklebila.
„No co by bylo? Žárlí..."
„Cože?"
„Klidně si nevěř, ale je to tak."
„Ale s tím se musí něco udělat. To by jinak zemřel na infarkt, než půjde, Lily do školy. O pubertě ani nemluvím."
Eva jen odevzdaněpokrčila rameny. V tu chvíli vjel na urgent příjem. Michal si vzal mladouženu na box, Romanovi stačilo pro muže lůžko.
