„No tak biologie má čtyři hodiny místo dvou, fyzika taky a chemie tři místo dvou. Myslím, že jako příprava dobré." vysvětlovala, Lily.
„A předpokládám i možnost doučování. To se hodí vždycky." dodala Eva.
„Nemůžeš si vybrat nějaký normální obor?" mračil se Adam.
„Že to říkáš zrovna ty a zrovna v téhle domácnosti." odsekla, Lily.
„Právě proto!"
„Jasně...takže si vyberu ekonomku, i když mi nejde matika. Nebo práva a historii, i když mě dějiny nebaví. Já se vykašlu na biologickou větev i přesto, že jsem vyhrála olympiádu z biologie v rámci republiky..."
„Nikdy bych tě tam nepustil, kdybych věděl, co chystáš."
„Takže můžu dělat cokoliv, kromě medicíny."
„Přesně tak!"
„Přestaňte oba a hned!" okřikla je Eva.
Oba zmlkli, protože její tón byl hodně ostrý.
„Lilynko...běž si k bráškovi číst. Já si musím promluvit s tátou."
Lily, poslechla.
„Co tě to popadlo?"
„Mně?" nechápal Adam. „Naše dcera si chce zničit život."
Eva si sedla manželovi na klín a pevně ho objala.
„Adame...zatím je to jen střední škola, na medicínu se ještě nehlásí."
„Ale dláždí si tam cestu."
„Co myslíš, že se stane, když jí to zakážeme?"
„Půjde přece jinam."
„Dobře, teď jí přesvědčíme a co myslíš, že udělá, až bude dospělá?" položila Eva řečnickou otázku. „Stejně se pak přihlásí, kam bude chtít."
„Takže nemám jak tomu zabránit?" zeptal se Adam kňouravě.
Eva zavrtěla hlavou a znovu ho pevně objala. Také z dceřina nápadu nebyla nadšená, ale bylo jí jasné, že rozmlouvat jí to nemá smysl.
***
Adam se z oznámení své dcery stále nemohl vzpamatovat. Sám ani nevěděl, proč ho to tak vzalo. Jednou pozdě večer seděl v křesle a četl si. Eva a Lukášek už spali.
„Tati..." ozvalo se tiše za ním.
„Copak, zlatíčko?" usmál se a odložil knihu. Lily si sedla na okraj křesla.
„Potřebuju poradit...Lucka, spolužačka, dneska málem zkolabovala. Byla hrozné bledá a srdce jí rychle tlouklo. Můžeme jí s tím nějak pomoct?"
Adam si posadil dceru na klín.
„Pokud neznáte příčinu, tak jí můžete jedině hlídat, aby neztratila vědomí a dýchala. Případně zavolat sanitku."
„Příčinu neví ani ona sama. Neříkala, že by jí něco bylo. Je m na hrudníku velkou jizvu. Prý jí operovali jako miminko." vysvětlovala, Lily.
„To vám řekla? A nevymýšlí si?" ptal se Adam a Lily, pokrčila rameny.
„Tak to netuším. Ale nemá důvod, ona je zajímavá i tak."
„Čím?"
„Už jenom jménem Lucie Světlá." zasmála se, Lily. „A taky tím, že rodiče má jako misionáře v Africe, takže se o ni stará teta. Ta se mimochodem jmenuje Temná."
„To je fakt, tahle slečna si opravdu vymýšlet nemusí." zamrkal Adam. „Každopádně, kdyby se to opakovalo častěji tak by bylo lepší dojít s ní k doktorovi."
„Jasně, tati. Díky."
Adam dostal pusu na tvář a Lily, odešla spát. Říkal si, že má velmi všímavé dítě. Bylo hodně dospělých, kteří by byli lhostejní. Došlo mu, že jeho Lily, má vlastnosti dobré doktorky.
***
Uplynul nějaký čas, během kterého rodiče podepsali, Lily přihlášku a ona absolvovala přijímačky. Teď čekala na výsledky.
Adam byl v práci a mířil na box jedna. Valy ho poprosila o konzultaci.
„Ahoj...prý jste mě hledaly?" zeptal se, když vešel.
„Ahoj..." pozdravily ho Valy a Ema.
„Prosím tě, máme tu mladou holku, Lucka Světlá, jedenáct let. Zkolabovala při tělocviku. Má zvětšené srdce, arytmie a nedaří se nám jí moc stabilizovat." informovala Valy. „Má jizvu na hrudní kosti ale těžko říct, od čeho."
„Marie už našla kardio centrum, kde byla ta holka operovaná. Fallotova tetralogie...vrozená srdeční vada u dětí. Aby přežilo, musí se operovat hned po narození." vysvětloval Adam a bral si přitom do ruky sono.
„Takže může mít jizvu i zevnitř na srdci?" ptala se Ema.
„Je to pravděpodobné. A když k tomu připočítáme bledost a zrychlen tep, myslím, že primární problém je srdce." konstatoval Adam a navlékal si rukavice. Když uviděl výraz tváře svých kolegyň, uculil se.
„Klid, nejsem věštec. Je to spolužačka Lily."
„Už jsem se lekla, že tu máme dalšího Rasputina." usmála se Ema.
Po prohlídce se rozhodli pro operační řešení. Nakonec musel Adam s dívkou na sál dvakrát, ale zákrok se povedl.
„Ahoj, tati..." pozdravila ho, Lily.
„Ahoj, zlatíčko..." odpověděl, stále začtený do dokumentace pacienta.
„Potřebuju podepsat úkol." informovala dcera. Adam se zvedl a vzal propisku.
„To je prázdný papír."
„Jo, doplním to tam zítra od holek."
„Budoucí paní doktorka si neporadí s matikou?" rýpl Adam.
„Jasně, doktoři nedělají nic jiného, než počítají statistiku."
„Fajn." pokrčil rameny a podepsal papír. „Mimochodem, Lucka je po operaci."
„Ještě že tak."
