7

252 14 0
                                    

Ráno se vzbudil bylo asi pět hodin ráno a tak vstal a šel do kuchyně. Vzal si džus a rohlík, pak zasedl za stůl a nasnídal se.

Asi o hodinu a půl později vstal Derek a udělal to samé jako Stiles, vzal si džus a rohlík a zasedl za stůl. Stiles ho pozoroval s údivem, jak si jsou docela podobní i když to mohla být jen náhoda.

Brzy vstal a vydal se někde nahoru. Stiles využil příležitosti a šel se projít do lesa. Měl strach, ale byl zároveň zvědavý co se mu to v tom snu stalo a tak se vydal na místo kde ho ve snu probodl ten šíp, ale jak tam sakra došel, vždyť v tu chvíli přemýšlel a nedával pozor.

Zastavil se s vykulenýma očima, jelikož právě našel to místo, které bylo ve snu. „Opravdu existuje" zašeptal udiveně „ale já tu nikdy nebyl" zamyslel se Stiles a potom stuhl strachem a údivem, přímo před jeho špičkami bot se nacházel šíp. Úplně stejný šíp, jako ve snu.

Jako zmražený tam stál ještě pár dalších minut, poté se pro něj sehl a do hrudi ho zasáhla bolest „co to sakra?!". Bylo to stejné místo kde ho ve snu šíp zasáhl. Překonal bolest a uchopil ho do svých rukou.

Postavil se a blíže si šíp prohlédl. Byl pravděpodobně vyroben z hliníku. Na polovině blíže hrotu byla zaschlá rudá tekutina "krev" pomyslel si nahlas. Na druhé straně šípů spatřil znak. Věděl že ho už ve svém životě viděl ale nemohl si vzpomenout. Najednou mu to došlo "Argent" zašeptal.

Co to znamená, to jako nebyl sen, nebo pořád ještě spím?! V hlavě se mu výřily myšlenky jedna přes druhou. Podíval se na svou ruku a začal si počítat prsty. "Je - jedna, dva, tři, čty - čtyři, pět" počet odpovídá, nespím. Začal se pomalu uklidňovat. "Co se tady sakra děje?!"

Vydal se zpátky k Derekovi. Sám nevěděl, jak se dostal zpátky. No šlo to prostě samo. Vešel dovnitř a potichu za sebou zavřel dveře. Otočil se a vylekáním nadskočil a rychle za sebe šíp schoval.

Na svém křesle seděl Derek a tázavě se na něj díval. „Kde jsi byl?" „P-projít se lesem." Odpověděl Stiles. „To mi tu nemůžeš nechat aspoň vzkaz? Víš jak jsem se lekl?!" „Aha. Promiň mami, příště už to neudělám.” S úsměvem mrkl na Dereka.

Došel ke svému batohu a rychle schoval šíp. Poté se Derek vydal do kuchyně. Stiles nevěděl co má dělat a tak si vzal svůj deník.

A dark voice in your headWhere stories live. Discover now