Please, give me a chance (Jenlisa)cz

♡sixty seven♡

Nesnášíš žárlivost.

Dobře.

Až tě najdu a dám všechno do pořádku,
nikdy už žádnou scénu neudělám.

Vyšla jsem z domu a
nohy mě samy někam nesly.

Procházela jsem městem
s nadějí, že tě někde uvidím.

I když jsem už od začátku věděla,
kde tě najdu.

Vydala jsem se k našemu místu.

Opuštěný park.

Seděla jsi pod stromem poblíž fontány,
která už několik let nefungovala.

Chvíli jsem tě z dálky pozorovala,
než jsem se rozešla tvým směrem.

,,Lili..."

Ani jsi ke mně nezvedla hlavu.

,,Mrzí mě to...
Hrozně moc."

Sedla jsem si vedle tebe pod
strom a chytla tě za ruku.

To tě donutilo se na mě podívat.

Ve tvých očích jsem toho viděla tolik...

Zlost, bolest, smutek,
ale i záblesk radosti.

Nevím z jakého důvodu,
možná jsi čekala, že přijdu.

,,Já..."

Nevěděla jsem jak začít.

Měla jsem toho na srdci hodně.

Zhluboka jsem se nadechla.

L: ,,Nemáš důvod žárlit..
Nikdy jsem ti přece žádný nedala."

Promluvila jsi do ticha.

,,J-Já vím, jenže-"

L: ,,Prosím, nech mě to doříct."

Podívala jsem se ti do očí
a lehce přikývla.

L: ,,Víš, že bych tě nepodvedla, nikdy.
A taky asi už víš, proč žárlivost nesnáším."

,,Chae mi něco řekla."

Šeptla jsem a sklopila hlavu
na naše ruce.

L: ,,Taky jsem jí k tomu nedala důvod.
Až na kamarády jsem se s nikým
nevídala ani si s nikým nepsala."

Jen jsem tiše seděla a čekala,
až budeš pokračovat.

L: ,,Párkrát jsem se podívala na lidi
okolo nás, když jsme byly venku.
Naštvala se."

Beru zpět to, že jsem žárlivá,
nic z tohohle mi nevadilo.

L: ,,Takhle to pokračovalo.
Musela vědět s kým si píšu nebo volám."

Tohle mě taky zajímalo, ale
respektovala jsem tvoje soukromí.

Teda... až na dnešek.

L: ,,Jeden den mi napsala Hyejin,
už pár dnů měla prstýnek a chtěla
požádat Wheein o ruku.
Prý potřebovala poradit."

,,O tom Rosé mluvila."

Jen jsi přikývla.

L: ,,Proto mi to tolik vadí.
Byl to důvod, proč jsme
se s Chae poprvé rozešly."

Chaeyoung toho hodně vynechala.

,,Lili, omlouvám se, že jsem na tebe
tak vyjela. Už jednou jsem tě ztratila
a bála jsem se, že se to stane znovu..."

Nechápavě jsi se na mě podívala.

L: ,,Znovu?"

,,Uhm... Když jste se s Rosé rozešly poprvé,
chtěla jsem si tě získat pro sebe.
Myslela jsem si, že to vyjde, ale pak
jste se daly znovu dohromady."

L: ,,V tu dobu jsi se mi začala stranit."

Znovu jsem přikývla a
na chvíli se odmlčela.

L: ,,Jennie, neopustím tě,
ne teď ani nikdy jindy.
Miluju tě, vždyť to víš."

Tvoje ruka mi lehce sjela po
tváři, zatímco jsi spojila naše rty.

,,Vím, taky tě miluju, Lili.
Promiň."

L: ,,To nic, jen to už nedělej..."

Silně sis mě přitáhla k sobě
a sevřela mě do těsného objetí.

Už vím, proč je tenhle
park naše místo.

Je to tady kouzelný...