Zahradě

45 6 1
                                    

Štípla jsem se do tváře, ale Josef Spejbl nemizel. Nezdálo se mi to. Jak se sem jen dostal? Myslela jsem, že tohle všechno skončilo, když jsme opustily dům, čtvrť, kraj. Bála jsem se, že mezitím ubližoval a citově vydíral jinou dívku, jiného člověka. Nikdy nezapomenu na mrtvé rorýse v záhonu a na rozhovor s Josefem Spejblem.

Šel vysokou trávou směrem do lesa. Nedalo mi to, musela jsem jít za ním. Vyběhla jsem z domu a zabouchla za sebou dveře. Už jsem ho viděla jen v dálce, ale dobíhala jsem ho. Byla jsem již blízko, ale asi si mě nevšiml.

Šla jsem za ním lesem dál, tma už pohltila všechno světlo. Měsíc za kopcem vylezl ven svítil mi do obličeje. Nasvítil celou cestu lesem, když najednou světlo ustalo a byl vidět jen stín. Koukla jsem vzhůru a viděla obrovský hrad. Bylo to jeho sídlo?

Teror na zahraděWhere stories live. Discover now