Eror na zahradě

99 10 2
                                    

Obloha se už měnila z modře do černé. Připozdívalo se. Šla jsem do koupelny, vyčistit si zuby. Cestou zpátky jsem nechtěně nahlédla do okna. Neuvědomila jsem si, že jsem v kuchyni. Na střeše altánku posedával malátný pan Josef Spejbl. V ruce držel záhadnou červenou knihu. Ihned jsem poznala o jakou knížku jde. Byli to Tři mušketýři od Alexandra Dumase, což se čte jako 'Dyma'. Tentokrát jsem byla dosti pohotová a rychlá, takže si mne Josef Spejbl nevšiml. Už na mě šlo spaní.

Skoro jsem spala, když najednou zarachotil můj starý gramofon. Deska se začala otáčet a to následovaly podivné zvuky. Z přístroje se začaly ozývat ženské výkřiky. Poznala jsem, že se jedná o Máničku a paní Kateřinu. Srdce se mi zběsile rozbušilo a nemohla jsem popadnout dech. Na to byl slyšet zákeřně chichotající se Josef Spejbl. Vyskočila jsem z postele, abych ty příšerně vzlyky přerušila. Zlomením desky jsem zajistila, aby už se tahle nepříjemná zkušenost neopakovala.

Přemohl mě strach a já se schoulená v posteli tiše rozbrečela. Nemohla jsem uvěřit tomu, že můj idol z dětství se mě nyní snažil vystrašit a kdo ví, možná i zabít. Určitě ublížil i paní Kateřině s Máničkou. Ach ne.

Teror na zahraděWhere stories live. Discover now