Za celý den se nic moc nestalo. Bylo to až neuvěřitelné, jelikož jsem zažívala toto trauma s Josefem Spejblem. Už se však začínalo stmívat a já jsem čekala na Josefa Spejbla u okna. Zajímalo mě, zda se znovu objeví, po našem malém rozhovoru. Vlastně to ani nebyl rozhovor, protože jsem mluvila pouze já.
Rozhodla jsem se tentokrát doopravdy mluviti s Josefem Spejblem, tak jsem se vydala na něj čekat ven. Sedla jsem si k vrbě a trpělivě jsem na Josefa Spejbla vyčkávala. Po chviličce se Josef Spejbl objevil a už na mě civěl. Mile mi zamával a já, jelikož jsem si neuvědomila, že to byl Josef Spejbl, jsem mu zamávala nazpět a široce se usmála. On mi sice úsměv oplatil, ale velmi zlý.
„Pane Josefe Spejble," konečně jsem promluvila, „můžeme si promluvit?"
Náhle se ozval drsný chraplavý hlas Josefa Spejbla: „Ne!" Hned na to zmizel z místa.
Smutná jsem se vrátila domů a usla na pohovce.
ČTEŠ
Teror na zahradě
HorrorBáli jste se už někdy? Vím že ano, ale dívka jménem Ester, by vám mohla vyprávět o jejím největším strachu a jejích nočních můrách, kvůli všemi známému Josefu Spejblovi. Jak to s ním dopadne?
