BOSS

5

"Taeyongu, musím s tebou mluvit o-"

"Ne, teď. Není to důležité. Jen připrav vše na zítřek." Taeyong nechal Donghyucka stát mezi vchodovými dveřmi.

Když Taeyong vešel do své pracovny, jeho nejlepší přítel Jaehyun již na něj čekal sedějíc piřtom na jednom z křesel.

"Co se stalo?" Jaehyun znal Taeyonga více než dobře. Také si zjistil nějaké informace o Y/N.

"Nechci o tom teď mluvit." Jaehyun tomu rozumněl.

"Co myslíš, že je pro tebe důležitější? Y/N nebo mise?" Taeyong přemýšlel na důvodem Jaehyunovi otázky.

Taeyong stále nemohl uvěřit tomu, co se stalo s Y/N. Skončilo to ale ještě dříve než začalo. A to jen kvůli, že se najednou rozhodla, že se za někoho provdá. Cítil se podvedený a nazlobený.

"Samozřejmě, že mise. Nikdo nepotřebuje dívku."

"Není tu žádný jiný způsob?" Poté, co jsem o všem, co se stalo pověděla Mině jsme seděly na mé posteli.

Na všechny její otázky bylo mou odpovědí jen kroucení hlavou. Žádné odpovědi jsem neměla. Kdybych neudělala to, co mi otec řekl, ztratila bych všechno na čem jsem tak tvrdě pracovala.

"Vážně mě mrzí, co se ti děje, Y/N. Vím, že tu není nic, co bychom mohly udělat, ale všechno je najednou moc rychlé. Musím ale říct, že se mi ulevilo, že se jedná o Hanbina a ne o nějakého cizího chlapce. Bude se o tebe dobře starat." Mina si prohlížela můj zásnubní prsten, zatímco ke mě mluvila. Je typické, že vidí vždy vše pozitivně. Také jsem taková bývala. Poslední dobou ale nad vším více přemýšlím. Přemýšlím nad tím, proč můj otec chce, abych se provdala za někoho, koho vychovával jako vlastního pro jeho společnost.

Mina se chystala k odchodu zrovna v moment, kdy se domem ozval zvuk zvonku. Hanbin.

Vydali jsem se do cukrány vyzvednout svatební dort a poté do svatebního salonu pro mé svatební šaty. Nemůžu uvěřit tomu, že vše probíhá tak rychle. Jsme zasnoubeni teprve pár dnů a už se připravuje svatba.

"Vypadáš užasně." Řekl Hanbin u každých šatů, které jsem si oblékla.

"Moc mi nepomáháš, když se ti všechny šaty líbí." Řekla jsem a následně se vrátila zpět do převlékací místnosti, abych si zkusila další šaty.

Víte, když si nevěsty zkouší svatební šaty a řeknou v jeden určitý moment, na ty určité šaty, že jsou to ty pravé? U mě to takto nebylo a já ani nechtěla, aby to tak bylo. Nevybrala jsem si šaty, pro člověka, kterého miluji. Ale vybrala jsem si šaty, u kterých jsem měla pocit, že jsou Habinův styl.

Když jsem vyšla z převlékací místnosti, Hanbinovi málem vypadly oči.

"Woah." Jeho pusa byla dokořán otevřená.

"I mě se líbí." Bylo to jediné, na co jsem se zmohla.

Zatímco jsem se oblékala do svého oblečení, Hanbin se staral o platbu.

Když jsem si ještě jednou prohlédla ty šaty, jedna neposedná slza mi stekla po tváři. Nebyla to ale slza radosti.

Beep.

Vytáhla jsem si svůj telefon, zatímco jsem byla na cestě domů a zobrazila si zprávu od neznámého čísla. Po přečtení oné zprávy mě začínala pohlcovat zmatenost, zatímco mé myšleky se snažily přijít na to, kdo by mohl být odesílatelem.

Neznámý 16:48

Nechoď zítra na ples. Prosím, věř mi.
Starý přítel

oh yeah yeah, kdopak je asi 'starý přítel' hmm? 🤘🏼 🤡