Apocalypse - Rise of the Dead

Jahůdkový pudink, univerzální řešení všech problémů

„Takže si to shrňme...” Prohlásila už unavená Seina, která převzala velení, protože Kath spala a Zed jí hlídal. Upřímně měla pocit, že ti dva museli mít přirozený talent, protože ona ani nedokázala zajistit, aby jí ne zrovna početná skupinka, kterou tvořil stále ještě vyčerpaný Suck a Luka, poslouchala. Freya se zase znovu někam zašila. Jak typické. 

„Kde jsou vlastně ostatní? Dal bych si ten dobroučký jahůdkový pudink, který dělá Zed...” Suck raději změnil téma, měl pokrk neustálých problémů a starostí. Právě přežil smrt, doslova. Neměl na to náladu, už si nechtěl kazit zbytek života neustálým trápením. Navíc, ten pudink by si opravdu dal... 

„Taky mám rád jahodový pudink...” Luka se nervózně pousmál. „Můžu ti ho udělat jestli chceš.” Potom, co se Luka na jeho slova podezřele prkenně odtáhl, si Seina konečně z té situace vytvořila nějaký závěr. Luka se na Sucka díval TÍM pohledem, tím samým pohledem, kterým sledoval Zed Kath, když si ho nevšímala. Za těch pár hodin co měl na starosti Suckovo hlídání si k němu zjevně stihl vytvořit jakési citové pouto. Seina věděla, že sledovat je není zrovna taktní, ale musela uznat, že to vypadá roztomile.

„To by bylo... Ummm... To by bylo naprosto suprózní, ale musíš do něj dát opravdové jahůdky jako Zed.” Suckova odpověď přidala do té chvíle ještě víc roztomilosti, ale Luka znervózněl až tak moc, že si začal žmoulat rukáv Nike mikiny, kterou ukradl bývalému majiteli domu v jedné ze skříní. 

„A kde asi mám sehnat jahůdky uprostřed zombie apokalypsy?” Podle Seiny začal Luka připomínat Roseiny vlasy, které měly barvu rajčete v nejvyšší fázi dozrání. Nervózně přešlapoval z místa na místo a každou chvilku se nervózně pousmál. Balení mu zjevně nešlo.

„SUCKU!” A přesně v ten moment Kath zruinovala celou romantickou atmosféru. Sjela po zábradlí a seskočila přímo Suckovi do náruče. Zjevně jí nijak neobtěžovalo, že by chlapec nemusel mít po tom séru stejnou sílu jako před ním a oba se mohli na zem rozmáznout jak palačinky. K jejich štěstí jí ale Suck v pohodě chytil a zatočil s ní. 

„Díky Kath... Freya mi řekla, co všechno si kvůli mně riskovala.” Bělovláska se na Suckova slova jen pousmála a pocuchala mu vlasy. Kamarádovo přátelské objetí si neskutečně užívala. Nečekala, že to dopadne takhle dobře, vlastně čekala, že to nedopadne dobře alespoň pro jednoho z nich. Proto spokojeně zabořila obličej do jeho mentolového, huňatého svetru a pevně ho objímala.

„Je hezké tě vidět v jiném stavu, než ve fázi přeměny v květákožrouta.” Kath by ze Sucka slezla, aby ho víc nevyčerpávala, ale chlapec jí odmítal pustit. Už se doslechl o náhlém zmizení Rose, jeho malé nepokrevné sestřičky. Ke Kath měl vybudovaný podobný vztah, i když jí znal podstatně kratší dobu. Nedokázal si představit, že by se probudil a zjistil, že za něj položila život. Že pro jednou její plán nebyl tak bezchybný, jako obvykle, že pro jednou na něco zapomněla. Cítil, jak jeho rameno začínají smáčet dívčiny slzy. Kath neplakala, nikdy. Tedy alespoň ne smutkem. Tohle měly s Freyou podobné, navenek se tvářily jako bezcitné stroje i když se zevnitř žalem tavily. Překvapeně dívku obejmul ještě pevněji.

„Kath, co se stalo?” Zašeptal. 

„Jsem ráda, že si naživu ty pamrde... Jsem ráda, že jsme oba naživu!”

Zatímco se Kath vítala se Suckem, Zed se rozhodl jít dolů za Freyou. Chtěl mít jistotu, že tam s nimi nebude nikdo jiný. 

„Plánuješ na nás další experimenty?” Promluvil Zed podrážděným tónem, udělal pár kroků a přešel k Freye, která se lehce lekla, ale nedala to najevo jinak než lehkým cuknutím prstů. 

„To, že jsem tu protilátku vpravila i všem ostatním neznamená, že jsem na vás dělala experimenty... Jen jsem chtěla pojistit, že už se situace podobná té se Suckem nebude opakovat...” Freya zůstala naprosto ledově klidná, dokonce se ani neobtěžovala položit zkumavku s jakousi fialovou látkou, kterou zkoumala. Zeda to akorát víc vytočilo.

„Ale nevěděla si, jestli to vůbec přežijeme. Tohle není ochrana, Freyo.” Zed svůj tón trochu zklidnil a sebral dívce zkumavku. „V téhle situaci je dost způsobů jak můžeme zemřít, nemusíš přidělávat další!”

„Byla jsem si jistá tak na sedmdesát až sedmdesát pět procent! To je dost! Měl bys mi spíš děkovat, že jsem vás zbavila starosti o to, jestli se nakazíte!” Dívka si založila ruce na hruď „Vrať mi tu zkumavku, v tvém jazyce tomu říkáš dost silná kyselina a nechci, abys tu ve své zlosti něco, nebo někoho poleptal!” Zed Freye zkumavku nevrátil, naopak. Položil jí do stojanu k ostatním a podezřívavě si Freyu prohlédl. 

„Co dalšího máš v plánu? Testovat, co nám ten zombie virus udělá?”

„Ne...” Odpověděla mu Freya totálně odměřeně. „Zkoumám ten virus pro případ, že by tahle protilátka přestala fungovat. Musíme mít nějaká zadní vrátka.”

„Jestli zjistím, že si to vyzkoušela na někom z nás... Bude mi jedno jak moc na tobě Kath záleží a že si žena...” Zed se chtěl dramaticky vydat k odchodu, ale Freya ho zadržela. 

„Kdybych to neudělala, všichni bychom tu s největší pravděpodobností stejně pochcípali... Tohle nám přidalo tak pár měsíců, nemůžeme tu zůstat navěky. Zásoby dojdou, vláda vymyslí způsob jak tu vyhladit všechno živé, nemrtví ještě víc zmutují... Musíme odtud pryč.” Zed se Freye vytrhl, ale na jeho tváři byl znát jistý náznak toho, že ví, že má Freya pravdu.

„Najdeme Rose a vypadneme odtud...” S Freyou nesouhlasil Zed, který se ke své odpovědi teprve nadechoval. Byla to Kath, která stála na schodech a tiše odposlouchávala jejich rozhovor.  „Mám plán, ale budu potřebovat vaší pomoc.”