Apocalypse - Rise of the Dead

Málem mrtvými mrtvolami

Zed s Kath na ramenou a Rose za nimi doběhli nahoru. Nestačili se ani nadechnout předtím, než jim zjevení před nimi vyrazilo dech znovu. Pocit zoufalosti se jim zažral pomalu až do kostí a naděje v záchranu zmizela úplně... Na konci parkoviště se nacházeli Seina se Suckem. Na smrt bledí a hlavně kompletně obklíčení skupinkou nemrtvých, které kdyby se Kath se Zedem pokusili postřílet zezadu, dost pravděpodobně by strefili i jejich přátele.

Kath nepřemýšlela, vytrhla se Zedovi, popadla její brokovnici a rozběhla se alespoň trochu těm dvoum pomoct. Její nohy už nechtěly spolupracovat, byla stále dost opilá, ale hlavně vyčerpaná. Každý krok jí bolel víc a víc. Pomalu začínala litovat toho, že si vzala boty na až moc vysokém podpatku, což u ní opravdu moc obvyklé nebylo... Seina ale zemřít nemohla, byla něco jako její nepokrevná sestra... A Suck? Toho znala snad od narození, viděla ho vyrůstat. Vzpomínala, jak jí pokaždé na základce pletl vlasy do copů, protože jí je záviděl. Nechala ho, vždycky ho nechala, protože za jeho úsměv to stálo. Nedokázala si představit, že by jej už nikdy neviděla.  Její brokovnice vydala první ránu a zombie, který byl ke Kath nejblíž se sesunul na zem kompletně bez hlavy, jejíž fragmenty se rozletěly všude kolem. Teď už jich zbývalo asi  osmdesát... A oni byli tři... Zed vedle ní se pokusil sejmout první řadu, aby dal Seině se Suckem čas, ale nemrtvé bylo těžké znovu zabít. Musela se jim nějak závažně porušit mozek, nebo... Kath ani nevěděla co dalšího přesně je zabilo, nevšimla si toho. Jen věděla, že ještě nějaký takový hmat bude, protože se už párkrát některý z nemrtvých sesunul k zemi, aniž by ho někdo zasáhl do hlavy.

Bělovláska kašlala na opatrnost, prostě se jen probíjela skrz nemrtvé k Seině, která se jen bránila její a Suckovo tělo před kousnutím, což podle všeho zajišťovalo přeměnu. Její prsty mačkaly spoušť už téměř automaticky a lokty odrážely ty věci na bezpečnou vzdálenost.  Když se Kath otočila na druhou stranu, všimla si Rose se sekerou, která je v obchoďácích k rozbití okna v případě nouze. Rusovláska jí kryla záda a pomáhala probíjet se zástupem těch věcí. Jen kývla své kamarádce na náznak toho, že když Kath, tak i ona a zarazila sekeru do hlavy nemrtvému vedle ní. Ani Zed ale nebyl na tom místě, kde původně, naopak. Stál jen kousek za Kath a hezky s jeho zbraní dělal ze zombie, kteří se hodlali k jeho kámoškám přiblížit, cedník... 

Seina už ani nevnímala dění kolem, její mysl se soustředila jen na to, že ani takovéhle nasazení životů jejích přátel jí a Suckovi nepomůže. Mezi nimi byla ještě velká vzdálenost a ona pomalu upadala do bezvědomí. Už ani nezvládala uhýbat do strany, nebo zombie nakopávat. Jen se sesunula po stěně za ní na zem a čekala na vlastní smrt. Sucka, kterému značně klesal tep držela ve své náruči a máčela mu tvář svými slzami. Měla pocit, že toho pro něj neudělala dost... Ostatně, ani pro sebe...

Ale najednou dostala pocit, že se pach nemrtvých zaměnil za něco, co páchlo jako nafta... Z posledních sil zvedla pohled a zrovna v tu chvíli těsně před ní projel armádně zelený Range Rover a dokonale sejmul první řadu zombie, kteří sletěli přes zábrany z parkoviště dolů. Freya otočila volant a najela do další skupiny, která ohrožovala její přátele. Seina se zastyděla, Sucka s sebou sice odtáhla pryč, ale zraněnou Freyu nechala v autě....

Když Freya dokončila třetí nájezd, zastavila před Seinou se Suckem a natáhla se, aby jim otevřela dveře. Po tváři jí stékaly slzy bolesti od toho, jak zlámanou nohou šlapala na plyn, ale i tak její obličej lemoval hlavně široký úsměv. Zvládla to, zachránila je... Zed rychle Seinu se Suckem posadil na zadní sedačky. 

„Freyo...” Zamumlal o chvíli později víc chraplavým hlasem, než je u něj známý. „Prosím sedni si dozadu a pomoz nějak Suckovi... Nevím proč, ale umírá. ”