Apocalypse - Rise of the Dead

Smolný den pana Wigginse

Pan Wiggins byl vysoký muž s vychrtlou postavou a chladně černými vlasy, které připomínaly peří havrana. Jeho dlouhé a kostnaté prsty poseté maličkými rankami značily přesně to povolání, které vykonával. Byl to vědec, a sakra dobrý, dle jeho osobního mínění. Místo toho, aby v takové smrti volající situaci vzpomínal na svou rodinu, děti a večery s manželkou v rukou protáčel zlatou medaili, kterou dostal jako ocenění za přínos vědě. Za to, co vytvořil teď ale nic nedostal, i když to bylo jeho životní dílo. Zombie virus, jak ho origálně nazval, vyšel z jeho pokusů, výpočtů, laboratorního vybavení, ale státních peněz. Největší chyba chamtivých britů. Řekl jim sice, co chce vytvořit, ale s jiným záměrem. Zombie zvířata by byla hřebem fantasy parku, který by lákal všechny geeky světa. A že jich není málo, on sám jedním byl. Pak ale prozřel a stal se... Nedomyslel to, protože se z venku ozvalo vehementní klepání na jeho dveře bunkru. Dal k nim schválně lehký kód, aby případní přeživší, opojení pocitem vítězství z toho, že našli nějaký bunkr dostali nečekanou palbu z jeho samopalu dřív, než by vůbec zjistili, co se děje. Neinfikovaná mrtvá těla byla dobrou zásobou vody a hlavně bílkovin nutných k přežití. Jenže dveře se poklidně neotevřely, nýbrž z velké části doslova roztavily a za nimi se objevilo něco, co vědec rozhodně nečekal. Vysoký, lehce svalnatý asi dvacetiletý chlapec se zelenými kudrnatými vlasy a revolverem v ruce spolu s krátkovlasou, potetovanou a zvláštním způsobem šíleně krásnou dívkou na invalidním vozíčku, jež v rukou třímala samopal a mířila s ním vědci přímo mezi oči zahltil stejný pocit překvapení, jako vědce samotného. Museli ho poznat, ale nechápal, proč ho tam nečekali.

„Tu zbraň polož zlato, má kulka by ti provrtala hlavu dřív, než by si jí vůbec stihl odjistit.” Freya se ušklíbla a užívala si pocit dokonalé pomsty, kterou ani nečekala. Čekala tu vedoucího laborky s pár jeho chráněnci, ne tu hlavní zmiji, kterou chtěla ulovit. 

„Co chcete?” Vědec se napřímil a věnoval ublížený pohled Zedovi, který se mu zdál jako víc ovlivnitelný cíl. „Jsem jenom vědec... Ne vrah.”

„Opravím vás. Jste jen vědec, který skoro způsobil genocidu...” Zedův obvykle milý výraz ztvrdl ještě víc, šel z něj doslova strach.

„Vláda vás nezachrání, tak jak jste si mysleli... Naopak. Odpalují každé letadlo i loď, která vyplouvá z tohohle ostrova. Nemáte šanci... Tedy alespoň ne sami.” Vědec si klidně poklepával prsty na kolena, byl si jistý tím, že ho potřebují k přežití. 

„My nejsme sami...” Prohlásila Freya a vzpomněla si na Kath, která za tohle setkání dost pravděpodobně dala život. Musela zajistit, aby její oběť nebyla zbytečná. „A víte co? Necháme vás žít... Ale chceme všechno antisérum, které máte!”

„A zásoby z téhle laborky.” Zed přešlápl a s obrovskou zlostí se díval vědci do očí. V Británii sice neměl rodinu, ale jeho sestra žila s ním. Zastřelila se mu těsně před přeměnou před očima. On to nedokázal, nedokázal to ani přesto, že ho doslova s pláčem prosila. Ale stejně vstala a on jí musel doslova rozstřílet brokovnicí hlavu, aby zachránil svůj život. Obraz jejího křehkého těla na kdysi bílém koberci a části její hlavy spolu s broky všude po místnosti byla jediná věc, kterou nemohl dostat z hlavy. Bylo jí sotva šestnáct... A tenhle muž za to mohl! Zed si nebyl ani trochu jistý, jestli by dokázal odejít, aniž by se alespoň trochu pomstil.

„Vybavení si klidně vezměte, kód zámku k látkám je 'marius' ale obávám se, že protilátku vám dát nemohu...” Arogance v jeho hlase Zeda doslova urážela.

„Proč? Nějakou mít musíte, nejste hloupý a já mám v ruce něco, co je schopné udělat z vašeho ctěného mozku ovesnou kaši během pár sekund!” Freya se na vozíčku napřímila a stiskla samopal pevněji.

„Protože už žádnou nemám... Všechna koluje v mé krvi!” Pan Wiggins se ušklíbl. „Bezemě jí nikdy nedostanete, takže skloňte ty zbraně.”

„Freyo? Dovez asi tak pět kbelíků,  nějaký tupý, jen trochu ostrý předmět a něco, čím mu otevřeme cévy...” Zed mu úšklebek oplatil až ve chvíli, kdy ten vědcův zmizel úplně a změnil se v plané prosby o život...