Hlas

11

Katsuki seděl v lavici a poslouchal Aizawu, jak něco vypráví o strategiích. Samozřejmě že nedával pozor. Místo toho se koukal z okna a sledoval dění venku.

Když zazvonil zvonek oznamující konec školy, Aizawa si oddechl, vlezl si do spacáku a usnul. Celá třída si začala povídat a balit věci. Všichni až na Katsukiho.

„Copak se děje kámo? Dneska jsi nějaký zamlklý“

Katsuki naštvaně odtrhnul pohled od okna a obrátil se na červenovlasého spolužáka.

„To není tvoje věc Červenej, tak sklapni“

Kirishima zvedl ruce v obranném gestu.

„V chillu, kámo, v chillu. Mimochodem nevíš co se stalo Todorokimu? Vypadá jako by se dostal do nějakého boje, ale nechce se mu o tom mluvit. Snažili jsme se to z něj s Kaminarim vytáhnout ale jen nás odbyl“

Katsuki zavrčel.

„A po mě chceš jako co? Já se s tím bastardem nebavím. Nezajímá mě a nezajímáš mě ani ty, tak co kdyby jsi vypadl a nechal mě na pokoji?“

Kirishima jenom něco zamumal, otočil se a odešel za Kaminarim, Minou a Hantou.

Katsuki však lhal. Zajímalo ho co se Todorokimu stalo, ne proto, že by se o něj zajímal, ale proto že se mohl setkat s ním.

Vstal a zamířil k němu.

„Hej bastarde!“

Todoroki se na něj znuděně podíval a pak monotóně prohlásil:

„Co potřebuješ Bakugo, nevidíš že se snažím jít domů?“

Katsuki zavrčel a chytil ho za rameno

„Nedělej že sebe blbce! Vím že jsi ho včera potkal! Zápasili jste spolu! A on pravděpodobně utekl! Že mám pravdu?“

Todorokimu se objevilo v očích světélko porozumění, ale i tak to popřel.

„Nevím o čem mluvíš. Nik-“

„LHÁŘI! Já vím žes ho potkal. Máš ten výraz v očích! POTKAL JSI IZUKA MIDORIYU!!“

Celá třída zticha, oči všech se ně upíraly, dokonce i Aizawa se probudil a zíral na ně ze svého spacáku.

Ticho přerušil Kirishima.

„Izuku Midoriya? Ten Izuku Midoriya co utekl z psychiatrické léčebny a je nebezpečným zločincem?“

Kaminari se k němu přidal:

„Slyšel jsem že má strašně silný quirk. Jak to že je tak slavný!? Vždyť se objevil teprve nedávno?“

Katsuki sebou divně trhl při slově quirk.
A Todoroki si toho samozřejmě všiml.

„Ty o něm taky něco víš, že? Něco hodně osobního! Řekni to Bakugo už jsi to nakousl, nemůžeš to nechat být!“

Katsuki upřel pohled do země.

„Znali jsme se už od dětství, ale když ve čtyřech letech zjistil že nemá quirk, všichni ho začali šikanovat. Minulý rok se pokusil spáchat sebevraždu. Skočil že školní střechy,která měla 50 metrů.
Druhý den už mohl normálně chodit. Jeho matka, Inko, se ho rozhodla poslat do léčebny, jelikož měl často deprese a sebepoškozoval se. Nevím co se stalo tam, ale muselo to být hrozné. Horší než si dokážeme představit.
Moje matka De-Izuka potkala když šla zrovna zkontrolovat Inko. Říkala že byl pokrytý jizvami, měl černé kruhy pod očima. I přes to se usmíval. Chtěl bych mu pomoct, zjistit co se stalo! Dokázat že není obyčejný zloduch!“