Hlas

5

Padal

Konec se rychle blížil

'Co si myslíš že děláš?'

„R?"

Země se rychle blížila, Vítr svištěl Izukovi kolem uší a hlas v jeho hlavě na něj nepřestával řvát.

'CO SIS MYSLEL BLBČE? JENOM SI NA PÁR HODIN ZDŘÍMNU A TY UŽ TADY SKÁČEŠ ŽE STŘECHY! BOŽE A TEĎ TO BUDE NA MĚ TĚ ZACHRÁNIT.'

Izuku ucítil Rádce jak přebírá kontrolu.

Pak už byla jen tma

Zavolejte někdo sanitku.....

Rychle ztrácíme ho.....

Omlouvám se Izuku.....

Otevřel jedno oko a pomalu se rozhlédl po pokoji. Na chvíli si pomyslel že je v nebi, jelikož bylo kolem něj jenom čisté bílo, ale když uviděl kapačky napíchnuté do jeho žil došlo mu kde je doopravdy.

Nemocnice

Rychle se posadil, vytrhl jehly z rukou a pokusil se vstát. Ve chvíli kdy se zhroutil na zem, do místnosti přišel doktor se sestrami, které ho musely násilím dovléct zpět do postele.

Přidržovaly ho na místě, dokud si nebyly jisté že se už nebude vzpouzet a pak ho nechaly s doktorem samotné.

Izukovi se nelíbil pohled jakým ne něj doktor zíral. Jakoby byl zhnusen, že se musí starat o někoho jako je Izuku.

Sklopil oči, aby už nemusel čelit tomu pohledu a zašeptal:

„C-co tady děláme?"

Doktor nadzvedl obočí.

„My?"

Izuku se rychle chytil za pusu. Pak ruce trochu povolil a zamumlal:

„Co t-tady dělám? Já, sám."

Doktor se ošklivě zasmál:

„Neboj se chlapče, budeš tady jenom pár dní" sáhl do kapsy a vytáhl tabulku s výsledky "pak tě převezou do léčebny v Tokiu".

Izukovi spadla brada.

„D-do léčebny? Ale-ale d-do jaké léčebny? Někam na uklidnění n-nebo relaxaci?"

Muž naproti němu ho sjel povýšeným pohledem:

„Jistěže ne. Budete převezen do psychiatrické léčebny."

„Cože? Proč vž-vždyť nejsem ne-nemocný. My nepatříme mezi ty divné lidi tam."

Doktor se vítězně ušklíbl.

„Už zase to my pane Midoriyo." položil výsledky na noční stolek a posadil se vedle Izuka na postel. Ten se jenom ustrašeně odtáhl.
„Víte, i kdyby jste se neoslovoval "my", máme spoustu dalších důvodu proč vás tam poslat. Podle všeho, slyšíte v hlavě podivný hlas, který vás nabádá ke špatnostem a-"

„On mě nenabádá ke špatnostem, je to můj rádce! Pomáhá mi!"
Izuku se podruhé za den chytil za pusu. Díky své hlouposti, nahrál doktorovi přímo do karet.

Muž jako by však jeho vyrušení neslyšel a pokračoval:

„Který vás nabádá ke špatnostem a snaží se vás dostat do problémů. Také jste, když jste byl malý zranil pár svých spolužáků. Prý museli jet sanitkou a každý z nich má nyní na noze ošklivou jizvu. Řekněte mi, proč jste to udělal?"

Chlapec jenom naprázdno polkl. Nemohl tomu neznámému muži říct, že to byl R kdo mu to nařídil. Potřeboval nějakou výmluvu.

„J-já, o-oni, mě u-ubližovali. Bili mě, nadávali, je-jenom protože nemám quirk." řekl a rozbrečel se.

Mužův výraz byl tvrdý, jak stoletá skála, imunní proti Izukovi smutku.

Vstal, vzal tabulku a otočil se k východu. Poté se otočil a řekl:

„Připravte se zítra ráno odjíždíte"

Zabouchl za sebou dveře a nechal Izuka o samotě.

Už byl zase sám

~~~~~~~~~~~~

509 slov