08. Vytažení minulosti a ultimátum

381 17 0
                                    

Z náhodný holky z baru se vyklubala má bývalá. Ovšem nečekaně bývalá spolužačka z prvního stupně. Obě jsme se dost změnily. Z ní vyrostla sexy kočka a já.. No, já jsem prostě já. Kurva dobrá partie na jednu noc. Což Tess zjistila ještě ten večer vlastní zkušeností.

* o dva týdny později *

„Kravina," protočila jsem oči a ušklíbla se na tu blbku. Ron se vedle mě uchechtl, načeš si mlsně olízl rty při pohledu na tu jeho děvku, pak na ní mrkl. Byla zaražená. Nemá šukat s kde kým. V zápětí se vzpamatovala. „Proč si to myslíš, Alex?" při vyslovování mého jména dbala na zdůraznění její nenávisti, co jsem u ní stačila pyšně vybudovat.


„A Alexandra Hendrixová se po další hodině u mě zastaví v kabinetě. A ne, nezajímá mě, že vám odpadla poslední hodina," naštvaně si sebrala věci a vypadla už konečně z té třídy.
„Píča blbá," zanadávala jsem a zvedla se z lavice v ruce se zapalovačem a krabkou.

„Co myslíš, že po tobě chce?" Ron vydechl kouř a opřel se o kontejner na školním dvoře.
„Je mi to u prdele. Hádám, že to bude nějaká přednáška o chování a takový píčoviny," protočila jsem oči v sloup.
„Ale jít tam musím, už na mě jednou podala návrh na vyloučení, děvka. Takže už stačí jen jeden a letim. Kráva Smithová, ta jí k tomu ještě nahrála," odplivla jsem si.

„Kdyby moc prudila, můžeš vytáhnout to, že víš o tom mrdání, ta hned zkrotne, ti řikam," zasmál se a já s ním. Má pravdu. Ale to dělat nebudu. Mám i jiné páky na takový kravičky jako je ona.

„Tak, jsem tady," znechuceně jsem za sebou přivřela dveře. „Zavři a posaď se," bez emocí řekla od stolu, aniž by mi věnovala jediný pohled. „Postojím," ušklíbla jsem se pohrdavě a zabouchla dveře.
Ta kráva si myslí, že na nějaký takový promluvy mám jako čas, nebo co. Ať si políbí prdel.

„Tak rovnou k věci," otočila se na mne a já se jen nechápavě zamračila. „Vím, o co ti jde." Tak to by mě samotnou zajímalo, co vymyslela.
„Nemáš ráda změny.. Našla jsem tvojí složku," odmlčela se. Ta kurva. Dělá si prdel? Jen.. Jen blafuje. Na to nemá právo. Je to osobní záležitost, ke který má přístup jen ředitelka.
Byla jsem zaražená, čehož si všimla, tak pokračovala. „Matka feťačka, otec alkoholik. Dvakrát odebraná do péče státní správy. Ve věku čtrnácti let po autonehodě sirotkem," jakoby to recitovala jak báseň nazpaměť. „Dost," nasraně jsem zatla ruce v pěst. „Proto jsi taková," ušklíbla se. Ušklíbla se? Vážně?

„O co Vám kurva jde?!" vyjela jsem na ní hrubě se zatnutými všechny svaly.
„Chci klid. Jestli se ještě jednou bude opakovat to, co na skoro každé hodině se mnou, podám další návrh na tvé vyloučení a tobě může být jasné, že se mi dostane podpory nejméně od dalších čtyř kolegů. Bude to už třetí důtka, jestli se nemýlím. Tedy finální, takže končíš," řekla chladně. „Vydíráte mě?" pohrdavě jsem se uchechtla. Ta děvka jedna. Za tohle zaplatí. „Jen říkám fakta."

Teach.Where stories live. Discover now