FNaF funny story (ano ta sračka je zpět)

💎 Mezikapitola 1 💎

Vzhledem k tomu, že stále častěji narážím na komentáře o tom, že v příběhu něco nechápete, nebo tomu nerozumíte, rozhodla jsem se udělat mezikapitolu, ve které vám tyhle věci objasním. Bude jich asi víc a když budou, budou vycházet místo normálních kapitol. Budou v nich většinou objasněné věci, o kterých se v příběhu moc nepsalo, přestože jsou pro něj důležité, ale také některé věci, o kterých Lucy neví nebo jsem je prostě zapomněla zmínit. Doufám, že se vám to bude líbit. 💎🖤💚💜

Byl jiný. Nikdy si moc nehrál s odtatníma dětma, choval se vyspěleji a oni ho nechápali. Ubližovali mu. Tolikrát ho zradili. Stal se samotářem. Jediný, komu dokázal věřit byl jeho mladší bratr. Časem dokázal odolávat všem urážkám a nadávkám, zvykl si na ně, dokázal předstírat, že mu nevadí, uvnitř však cítil něco jiného. Byl silnější než oni, potřebovali najít jeho slabinu. Ale to bylo těžké, když se s nikým kromě svého bratra, který vše také držel v tajnosti, nebavil. Ale potom na to přišli. Pochopili, že jeho bratr pro něj znamená vše. Vždy ho chránil, na Vincenta už urážky neplatily, stačilo se však jen ošklivě podívat na jeho bratra a mohli jet rovnou do nemocnice. To začínali brzy obracet proti němu. Když s ním Vincent nebyl, jeho bratr se vracel domů s modřinama a spoustou ran. V tu chvíli se z Vincenta stával ještě větší mrzout a samotář. Ale jednou to přehnali. Chtěli Vincenta jen naštvat tím, že jeho bratrovi hodně ublíží, ale aniž by to chtěli, mu vzali život. On se v záchvatu vzteku pomstil. Udělal jim to samé. Zabil je. Později toho začal litovat, ale čas vrátit nemohl. Trvalo dlouho, než se někdo dozvěděl pravdu, ale jednou to přišlo. Jeho otec o tom věděl. Matka ze začátku věřila svému synovi, ale časem také ustoupila. Rány na Vincentově těle způsobené jeho otcem se násobily, on už to dál unést nemohl. Na bolest si sice za ty roky zvykl, ale ten pocit, že ho jeho vlastní rodina nenávidí byl mnohem horší. Ten pocit ho pomalu zabíjel zevnitř. Už tam nedokázal být. Utekl a přežíval na ulici. Zatímco on bojoval o svůj holý život, hladověl a mrzl venku, jeho matka ho hledala. Otec ho nechtěl už nikdy vidět, ale jeho matka nesnesla představu, že by přišla i o svého druhého, již jediného, syna. Pomalu si přestávali rozumět a když policie našla Vincenta, na pokraji života a smrti, v nemocnici se probral zmatený a zničený. Zjistil, že se jeho rodiče rozvedli a jeho matka se rozhodla, že je čas se přestěhovat a začít nový život. Opouštěl všechny vzpomínky, ale, jak si myslel, také city.

**********
Na novém místě potkal partu kluků, kteří se, stejně jako on, nedávno přistěhovali. Nikdo z nich tam nikoho neznal, časem se spolu začali bavit. Jeremimu a Mikovi moc nevěřil, ale Scotta začal brát jako svého kamaráda. Nechtěl mu to říct, ale jednou, v záchvatu vzteku, mu řekl o své minulosti. Stalo se však něco neobvyklého, zvláštního, pro člověka jako on skoro až nepředstavitelného. Scott se mu nesmál, neubližoval mu, on ho chápal.

**********

Nastoupili do školy a do Vincentova života vstoupila další osoba. Až do té chvíle mu všichni projevovali strach, nebo alespoň velký respekt. Báli se ho. Jen ona ne. Moc dobře věděla, že je nebezpečný, přesto si troufala s ním i o něm mluvit tak, jak by to jiný považoval za pošetilost. Vincent to začínal brát jako výzvu. Představa, že by někdo byl silnější než on, nebo si na něj dokonce troufal, mu vadila. A ještě holka! Snažil se jí ukázat, kdo je ten silnější. Ona strach cítila, ale nedávala ho najevo. Vincenta to ničilo, neměl s toho dobrý pocit. Nevěděl, proč, ale cítil, že má slabinu.

**********

Přišel ten den. Jeli na školní výlet. Nebylo dost sedadel a museli si sednout spolu. Když její hlava spadla na jeho rameno, Lucy začala klidně spát, donutilo ho to se usmát. Nebyla jako ostatní, byla jiná. Věděl to. A když se jejich těla dotkla, on to nevydržel. Něco v jeho mysli se změnilo, on pochopil, že své city neztratil. Bylo pro něj opravdu těžké si to přiznat, ale miloval ji. A toužil po tom, aby jeho láska byla oplacená.

**********

Lucy také nebyla bezcitná. Když ji řekl, že ji miluje, začínala se s ním víc bavit. Brala ho jako dobrého kamaráda a trápila ji jeho bolest. On to ale několikrát přehnal, udělal něco, co už pro Lucy bylo moc... Nemohl za to. Celou tu dobu chtěl jen jí, tolik si přál aby ho milovala a neovládl se. Jednou to však přehnala i Lucy, křičela na něho a on si v tu chvíli vzpomněl na děti z místa, kde dřív bydlel. Křičeli na něj, ubližovali mu... Měl strach, že ho zradí i ona, přesto ji tolik věřil. V tu chvíli ale opět cítil všechnu tu bolest. Nedokázal to vydržet, utekl domů a zavřel se do koupelny. Zesláblý pláčem a bezmocný, ztrácel kontrolu nad svým tělem. Něco uvnitř něj nedokázalo jít dál. Aniž by si to uvědomoval, vzal do ruky nůž a několikrát se řízl do žíly. Po chvíli si uvědomil, co vlastně dělá, ale bylo pozdě. Krev opouštěla jeho slábnoucí tělo. On jen z posledních sil napsal vlastní krví na zeď důvod, proč to udělal.

**********

Vincent chápal, že ho Lucy nemiluje a snažil se to respektovat, ona se zase naučila respektovat to, že občas ztrácí kontrolu, ale přesto se Vincent necítil šťastný. On nikdy neměl to, co chtěl. Zvykl si na to, ale tohle bylo něco jiného. Nikdy před tím nikoho nemiloval. Ale přijal věci tak, jak jsou. Ale ještě nevěděl, že přijde někdo další, kdo mu bude způsobovat bolest......

Ok, to je asi všechno a jestli nechápete ještě něco, napište mi o tom a já udělám další mezikapitolu. Zatím čuuuuus 💎🖤💚💜