Pustili mě z nemocnice, ale ještě jsem neměla měsíc chodit do školy. Mike mi nosil úkoly a já jsem je s pomocí strýčka Googla a tetičky WiFiny dělala. Teď ale měsíc končí, zítra tam zase jdu. A dnes večer jdeme konečně do toho kina. Půjde i Jeremi, kterej původně na horor jít nechtěl a Vincent. Vincenta jsem celou tu dobu neviděla, ale celou dobu jsem přemýšlela, co je ta věc, kterou mi chtěl říct.
Byl večer, já jsem doma čekala, až přijdou ostatní. Najednou se ozval telefon. Volala mi Fialová brambora fetující toasty. Zvedla jsem to, z telefonu se ozvalo ,,Čau, čekám u tebe před domem." Položila jsem hovor a šla jsem otevřít. Myslela jsem, že tam jsou už všichni, ale když jsem otevřela dveře, byl tam jenom Vincent. Udělala jsem pomaleji krok dozadu, za ním další. On ke mě přišel blíž, stál v mých dveřích. Ale když viděl, že couvám ještě rychleji, zastavil. ,,Chci se ti omluvit. Nevhtěl jsem, aby se ti něco stalo. Jenom jsem ti chtěl něco říct, ale když jsi mě viděla, začala jsi utíkat." Řekl a sklopil hlavu s omluvným pohledem. Já jsem přišla o pár kroků blíž k němu. ,,Nevadí, nezlobím se. A co jsi mi chtěl říct?" Bylo vidět, že znervózněl. Ale než stihl cokoli říct, byli tady ostatní. Hned nahodili veselou náladu a na problémy jsme všichni zapomněli.
ČTEŠ
FNaF funny story (ano ta sračka je zpět)
FanfictionTohle nemělo existovat. Tak proč to tady je? Well asi protože když jsem po půl roce znovu otevřela wattpad, vyskočil na mě spam zpráv od lidí, kteří se to snažili najít a prosili mě, abych to znovu publikovala. (lidi vy nemáte život jestli svůj voln...
