Pohled Richieho
Můj nejlepší kamarád je teplej... Já nevím co mám dělat. Mrzí mě to? Já nevím! Aniž bych chtěl, tak se vydám do pokoje, kde se zamknu. Najednou se ozve zachechtání klauna.
"Richie...Máš vztek?" uslyším jeho hlas. Hlas toho klauna. Mlčím.
"Proč pak? Kvůli tomu chlapci?" znovu se zachechtá, ale nikde ho nevidím.
"Kde jsi?!" zakřičím a točím se po pokoji. Rozhlížím se všude. Slyším jen chechtání a pak ticho.
"Zlato?" slyším za dveřmi Abigale. Sundám si své brýle a začnu tiše brečet. Po chvíli ticha se ozve povzdech. Pak kroky, které se vzdalují.
"Richi pusť mě dovnitř..." Eddieho hlas. Ani nevím proč, ale přijdu ke dveřím a odemknu je. Eddie se na mě podívá a otře mi slzy.
"Proč brečíš?" dívá se na mě.
"Jsi buzerant." reknu chladně a Eddie sklopí pohled.
"J-Jo...takže nemám právo žít a už se mnou nikdy nepromluvíš, že?" podívá se na mě se slzami v očích. Počkat. Takhle to vážně vyznělo?
"Ne Ede... Tak jsem to nemyslel..." podívám se na něj.
"A jak jsi to teda myslel?" řekne tiše a steče mu slza. Tohle jsem podělal.
"Jak dlouho to víš?" ignoruju jeho otázku a pohladím ho po tváři. Mou ruku okamžitě odstrčí.
"Přestaň Richie! Nejsi gay, tak tohle nedělej!" zakřičí na mě a já se zamračím.
"Jsi můj kamarád. Budu si dělat co chci." řeknu skrz zuby. Jeho naštvaný pohled přemění na vyděšený. Bojí se mě a mlčí.
"Copak Eddienku?" zašeptám s úšklebkem. Silně ho chytnu za zápěstí, až zasyčí bolestí a přitáhnu si ho k sobě do pokoje. Pak zavřu a zamknu dveře.
"C-Co to děláš?" šeptne vyděšeně. Najednou se vzpamatuju, pustím jeho ruku, odemknu dveře a Eddie okamžitě vyběhne z pokoje.
#Crazy
