Pohled Abigale
Když slezeme tak po necelé hodině plné romantiky ze střechy Richieho domu a vrátíme se do pokoje, ihned padneme do postele a usneme. Typuji že bylo kolem jedné hodiny ráno. Usli jsme opět v poloze alá Richieho ruka kolem mého pasu. O ostatní jsme se nestarali, určitě se nějak uvelebí sami.
Pohled Stanleyho
Šel jsem se podívat nahoru do Richieho pokoje. Zapomněl jsem si tam mikinu a je mi zima. Když jsem zaťukal nic se neozývalo. Opatrně jsem otevřel dveře. Pohled jsem upřel na Abi a Richieho, kteří leželi roztomile v posteli. Usmál jsem se. Kouknul jsem se blíž a byli trošku odkrytí, tak jsem vzal opatrně peřinu a přikryl je. Teď už jsem jen vzal mikinu a chtěl odejít. Pak jsem se zastavil. Něco mě napadlo. Na nočním stolku ležel Abiin mobil. Vzal jsem ho a nastavil tam foťák. Hledal jsem dobrý úhel na vyfocení toho roztomilého párečku. Když jsem ho našel, rychle jsem to vyfotil, mobil dal zpět na stolek a i s mikinou konečně odešel.
"Co jsi tam dělal takovou dobu?" zeptal se Ben pobaveně když jsem přišel do obýváku, kde byli všichni namačkaný na sebe. Jen Eddie tam tak smutně seděl se sklopeným pohledem. Jakoby ho něco trápilo... Ignoroval jsem Benovo otázku a přisedl si k němu.
"Děje se něco, Ede?" zeptal jsem se opatrně a on se na mě podíval.
"Je mi fajn" šeptne a opět pohled sklopí. Vím že lže. Chytl jsem ho za ruku.
"Chceš si promluvit?" nevzdávám se a ostatní na nás zírají. Eddie se na ně ohlédne a pak pohledem znovu skončí u mě.
"O samotě" zašeptá a já přikývnu. Následně se oba zvedneme a jdeme do koupelny.
Vlezeme si tam a já zavřu dveře.
"Co se děje?" zeptám se znovu, tentokrát šeptem.
"Myslel jsem že se mi líbí Abi," začne.
"ale pak jsem si uvědomil že se mi líbí Richie" podívá se na mě a já ztuhnu.
Omlouvám se že dlouho (fakt hodně dlouho) nebyly kapitoly.
Potřebovala jsem menší pauzu a taky jsem měla menší spisovatelskej blok.
To je taky důvod proč je tahle kapitola tak o ničem.
Ještě jednou se omlouvám.
A zatím
Čego.
#Crazy
