„Miluju tě."
„Copak Henry?"
„Já jí proberu."
„Počkej!"
„J-Já..."
„Odpal od ní, Bowersi!"
„Eh... Uniklo nám něco?"
„Abi, byl to jen zlý sen."
„Abi, už od první chvíle, když na ní zařval Bowers, věděl jsem, že se k sobě hodíme, jsme jako puzzle, patříme k sobě. Naše první pusa, první polibek...byl to ten nejkrásnější pocit, co jsem kdy pocítil, a jsem štěstím bez sebe, že se tady objevila, jinak bych byl navždy sám. Jestli mě od ní chceš teď připravit... Tak na to zapomeň, páč já jí miluju."
Srdce mi silně tluče a slyším hlasy... Cítím tvrdou zem pode mnou a typický smrad kanálů. Kde to jsem? Otevřu oči a vymrštím se do sedu, hodně se nadechnu.
„Abi!" vykřiknou všichni.
Jsem doma.
